čtvrtek 6. listopadu 2008

Sbírání smetany podle Tata Bojs

Sbírání smetany je marketingový termín, který vyjadřuje počáteční velké zisky plynoucí z nově zavedeného výrobku na trh, kdy je marže na výrobku velká vzhledem k počáteční vysoko nasazené ceně a principu novinky a módnosti zboží. Album smetana od Tata Bojs a Ahn Tria je jedním z prvních počinů, jak zcela jinak pojmout vydaní výběrového bilančního alba.

Dvě stylem a hudebně neslučitelné kapely Tata Bojs a J.A.R. vstupují do významných jubileí. Tata Bojs slaví letos 20 let existence, J.A.R. oslaví dvacítku příští rok 17.11. tradičně v Lucerně. Warner Music vydavatel Tata Bojs a Sony BMG vydavatel J.A.R. proto čekají, že je na čase vydávat bilanční album hitovek. V cizině vcelku populární výplň před dalším kontraktem nebo dalším řadovým albem. U nás v zásadě podobný primární (s v drtivé většině případů ekonomicky marným výsledkem) důvod, sekundárním důvodm je možná snaha alespoň na něco nalákat fanoušky: když už si nekupují řadová alba, tak aspoň bestofku by mohli... Osud bestofek není jednoduchý. Zvlášť, když se gramoprůmysl žene do záhuby a o to více pak u nás, kde máme ten rybník skutečně velmi malý (a zanešený). Nás jen tak něco nespasí. Obyvatelé zde nejsou zvyklí kupovat hudbu. To všichni dávno víme.

Čím možná jsou si Tata Bojs a J.A.R. podobní je nekomformost, s kterou přistupují k tvorbě hudby a její zásadní neprvoplánovost. Obě jsou to formace, které nejsou nikam tlačeny vydavateli, fanoušky, rádii ani zkrátká mainstreamem. Vydávájí desky pro menšiny. Společné jim je kvalitativní potenciál.

Tata Bojs vhodili do ringu jako první pomyslnou rukavici, jak pojmout bilanční album. I přesto, že sami smetanu bestof albem moc nenazývají a tím méně pak vydavatel, tak vydavatele chápejme: není to jednoznačeně pojmenovaná bestofka, kde by fandové našli ty a ty hity tak, jak vyšli na předchozích deskách. smetana není nenáročný výběr hitů. Je to samostatně stojící projekt kluků z Hanspaulky, která se spojila za účelem natočení desky a turné s půvabným korejským Ahn Triem, se kterým se prvně představili na předání cen Anděl v roce 2006.

Nejsem skalní fanda Tata Bojs. Nejsem jejich tvorbou zaslepen a půvobně by mě asi nenapadlo napsat příspěvek na jejich novou desku. Ale Tom Váca mi doporučil, abych si to poslechnul, já ho poslechnul a zajásal jsem.

Tata Bojs pro album vybrali všechny důležité hity z řadových desek - Tanečnice, Attention Aux Hommes, C.V.A.N., Lasičky, Štastnější, Náměsíčná, Skovka, Jednotka času, Pěšáci a další skladby, i z posledního řadového alba Kluci kde ste? Potud je to klasický postup. Vše ostatní udělali Tata Bojs jinak. Skladby dostaly zcela nové aranže a byly přizpůsobeny pro komorní složku, kterou dodalo Ahn Trio. Skladby byly rozepsány pro jednotlivé nástroje tria (toho se ujmul Marek Doubrava): klavír, housle a violoncello. Nejedná se tedy o klasické pojetí obohacení populární hudby smyčcovým orchestrem.

Nesouhlasím ale Tomášem Tenkrátem ani s Vláďou Bárem, že album, na které si rocková kapela pozve smyčcové těleso, se promění v nějak patos - o nějaký záměr povýšit jinak populární nahrávku populární/mainstreamové hudby. To si totiž nemůže nikdo myslet, že by dodáním houslého tria/kvarteta povýšil své album o kvalitativní stupeň někam směrem k náročnější/hodnotnější hudbě. Je to prostě obohacení, snaha udělat něco trochu pestřejšího a neslyšel jsem ještě nahrávku, kde by smyčcové party nahrávce uškodily. Zároveň si samozřejmě posluchač nemůže myslet, jakej je kurva vyspělej, že poslouchá smyčce...

Dovolíte malou odbočku? Pokud bychom chtěli na pomyslnou Gaussovu křivku (má zvonový tvar) četnosti rozdělení umístit jednotlivé hudební žánry, pak vážnou hudbu můžeme umístit do grafu zcela vpravo, kde se kopec křivky mění v úpatí a křivka se limitně blíží k ose x. Z grafu pak plyne, že vážnou hudbu poslouchá propastně menší počet posluchačů než mainstream (počet posluchačů znázorníme na ose y, náročnost žánru pak na ose x), který bychom znázorili v samém maximu funkce nahoře, kde je nejširší posluchačská základna, ale zároveň "poloviční" náročnost danného žánru. Analogicky můžeme na křivku umístit všechny hudební žánry - zcela vlevo bude například metal se všemi svými odnožemi (nejnižší náročnost, relativně nízká základna posluchačů), v "úpatí", kde lehce stoupá posluchačská základna - na ose y - a náročnost žánru na ose x pak například rock. Na vrcholu funkce bude čistý mainstream - pop/disco s tím, že žánrově náročnější pop bude na křivce v klesající pravé části křivky (klesá posluchačská základna ale roste náročnost žánru). Ještě více vpravo již na úpatí máme jazz, který poslouchá větší množství posluchačů než vážnou hudbu, ale jeho náročnost je menší než u klasické hudby, která je - jak jsem napsal výše - zcela vpravo. Graf a teorie Gaussovy křivky se dá nasadit prakticky na jakoukoliv situaci, kde s růstem kvality klesá kvantita a opačně. Toť malý výlet do statistiky... :-).

Ale abych se vrátíl... smetana od Tata Bojs a Ahn Tria je kouzelný půvabný počin. Smyčce a klavír v tomto případě dodaly nahrávce nikoliv "velkolepý styl" jako dodají smyčcové party například funku (například album Save The Robots Monkey Business nebo Synkronized od Jamiroquai), ale právě tu půvabnost a něhu. Možná taky proto, když si posluchač představí drobné usměvavé (a půvabné) členky Ahn Tria :-).

Ne že by ale smetana působila přehnaně komorně. Bicí Milana Caise a basa Mardoši dál pevně udávají základní rytmus a styl Tata Bojs - například ve skladbách Šťastnější, Pěšáci nebo Attention Aux Hommes. Naopak například v C.V.A.N. Ahn Trio spolu s hanspaulskou partičkou aranžemi skladbu ještě zklidnili a zjemnili.

Tata Bojs to dokázali. Dokázali, že takové album se dá udělat zcela jinak. Teď je pomyslné zvednutí rukavice na J.A.R. Roman Holý v posledním rozhovoru pro Musicserver uvedl, že bestofku, který výjde příští rok, hodlá pojmout rovněž zcela jinak než jak je uchopována běžně u nás a v zahraničí. Ať již to bude tak, že každý člen J.A.R. si vybraný hit (termínem tHolého) přeprodukuje po svém, nebo se to pojme ještě jinak, jsem na výsledek zvědav. A věřím, že nejen já.

(Článek by nevznikl bez upozornění Tomáše Vacka a statistická vložka by zde nebyla bez četné obohacující korespondence na toto téma mezi mnou a Filipem Neulsem. Kluci, díky.)

relevantní odkazy:

Tata Bojs | Ahn Trio | Rozhovor s Tata Bojs | J.A.R. | Jamiroquai | Monkey Business | Tomáš Vacek | Rozhovor s Romanem Holým

6 komentářů:

  1. Ahoj Michale. Nic proti, hezkej článek, ale opravdu si myslíš, že rock je méně náročný než pop? (dle tvého umístění na Gaussově křivce) Standa Hložek a holky z naší školky náročnější než třeba Doors...? Backstreet boys než Led Zeppelin? Samozřejmě jsou i jiní (náročnější)popoví interpreti, které si taky ráda poslechnu, ale hodnotit co je "náročnější"... no nevím nevím. Btw. kam bys zařadil třeba Nerez, Mišíka, Plíhala´, Nohavicu, Hradišťan - do kterého stylu a k jaké "náročnosti"...?

    OdpovědětVymazat
  2. Výborně, to jsem tušil, že se brzo rozběhne diskuze :-). Schválně jsem to tam vsunul :-). Ano, máš pravdu, v případ popu a rocku je diskutabilní, co z toho je náročnější. Nemám přesné statistiky, ale řekl bych, že převažuje lehce počet lidí, co poslouchají pop (když do něho započteme i třeba disko atd.) než rock. Takže umístění popu na vrchol křivky je správné. Umístění rocku je asi skutečně subjektivní, asi by nám na to odpověděl spíše člověk, co studuje muzikologii (Verčo?). Nicméně si ale dovedu představit umístit rock na pravou stranu křivky někde vedle vrchol, tím pádem bychom zachovali počet posluchačů a posunuli bychom jeho náročnost před pop :-). Nechtěj po mě prosím, abych zařadil tyhle interprety. To nezvládnu a navíc to každej může brát subjektivně. Chtěl jsem hlavně vyjádřit ten poměr mezi počty - kvantitou a náročností.

    OdpovědětVymazat
  3. Už jsem asi bohužel determinovaná žurnalistickými postupy, ale to, že nejsi zaslepen tvorbou Tata Bojs je sice chvályhodné, ovšem vítr zaslepenosti fouká od trochu jiných míst :P - kam ty J.A.R., Monkey Business či Jamiroquai nenavrtáš;).
    Rock považovat za nenáročný je v jistém ohledu pravdivý, protože si vystačí se základními pravidelnými beaty, elektrickými kytary a neklade žádné nároky na posluchačovu recepční a percepční zkušenost. Dnes nám připadá rock hodně primitivní, jelikož vše porovnáváme s tím, co máme k dispozici dnes. (Stejně jako je primitivní Mozart v porovnání třeba s Pendereckým atp.), ale splnil ve své době velmi důležitou roli, stal se dalším odrazovým můstkem pro další styly.
    A Gaussově křivce napasovanou na hudební žánry či styly bych se vyhýbala obloukem, protože se to obecně říct nedá, zvlášť proto, že absolutně neplatí na současný stav - míchání stylů a vyvoj kulturního podvědomí poslouchačů je znatelné a rozhodně fundovanější než jak tomu bylo v předchozích letech. Může být rock naprosto primitivní a pop vystavěn geniálním způsobem, tudíž škatulkovat hudbu dle žánru není nejlepší (i když se škatulkama přišla muzikologie :P). Jinými slovy čistě teoreticky jakékoliv hudební projevy jakéhokoliv zaměření mohou být umě vyplněné prvky kteréhokoliv stylu a žánru a tektonicky bezchybně vystavěné, aniž by musely být zařazené mezi nějaký žánr, a přitom by se jednalo o perfektně harmonickou strukturu. Proto křivku, která by by byla objektivní a brala v potaz všechny relevantní elementy, není tak jednoduché vytvořit...
    Ale možná má Gaussova křivka v něčem pravdu - současný trend míchání stylů je jediný způsob, jak ubránit a zachovat minoritní žánry a natlačit je do té majoritní.
    Stačí? ;)
    Ale to je spíš na debatu na delší dobu u dobrého moku...;)

    OdpovědětVymazat
  4. Příjde Ti to už trochu patologické, jak všude rvu J.A.R. a spol :-)? No, ale tak i J.A.R. tohle příští rok nějakým podobným způsobem čeká, tak proto :-). Jinak děkuji za fundovaný názor :-). Souhlasím, že je to na debatu, tak až někdy dorazíš do střední Evropy a konkrétně na Sever, tak zajdem na nějakej ten mok a můžem kecat o funku a jazzu :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Patologické to trochu je, ale u Tebe to skousnu ;). No a rozhodně platí! Nejbližší volný termín mám v pátek 23.1. :). Hodí se? :D

    OdpovědětVymazat
  6. Tak já jsem si to napsal a uvidíme :-)

    OdpovědětVymazat