pátek 6. října 2017

Jak být šťastný

Pamatuju si studentské časy, kdy jsem byl životní pesimista. Se stařím se to postupně překlopuje víc a víc do pozitivna. A když nejsem zrovna optimista, jsem realista...

Definování štěstí je hodně subjektivní úkol. Dost o tom přemítám v poslední době. Sám uvažuju, co mě šťastným činí.

Tedy:
  1. Zdraví. Vždy to byla priorita jedna pro mě. Čím starší jsem, tím intenzivněji si to uvědomuju. Jakmile je člověk zdráv, zvládne vše ostatní, pokud chce.
  2. Rodina. Vždy se musím mít kam vracet. Je to tam, kde bylo a je pro mě to první doma.
  3. Přátelé. Důležité je mít kolem sebe kamarády, kteří jsou naladěni na stejné vlně, máte společné koníčky a ideálně i hodnoty.
  4. Radovat se z maličkostí. Cokoliv drobného mi dokáže udělat radost. 
  5. Radost z hudby.
  6. Svoboda a nezávislost. Svoboda pohybu, nejen při cestování. Možnost jet kamkoliv. Ohromná cennost, která není samozřejmá, jak si mnozí myslí. 
  7. Nezávislost je spojená se svobodou. S tím souvisí má snaha zbavit se maxima věcí, které nepotřebuju. Čím méně věcí mám, tím svobodnější a nezávislejší se cítím.
  8. Nenáročnost. V mnoha ohledech čím méně nároční jste, tím realističtější očekávání máte a nejste často zklamáváni. Například stravování. Mám rád dobrá jídla, ale chutná mi prakticky úplně všechno a skoro úplně všude. Stane se mi jen zcela výjimečně, že mi jídlo v hospodě nebo restauraci nechutná. I v kantýně v práci jsem spokojen. Spousta lidí přitom nad tamní stravou lamentuje. A já? Mně tam chutná a nejsem otráven :-). A takhle to je v mnoha dalších věcech. Buďte nároční skutečně v tom pro vás podstatném a ano, pro každého může být ta podstatná věc odlišná...
  9. Pohyb. Od operace páteře musím 2x denně cvičit, i to mě udržuje v pozitivní náladě. Začal jsem opět běhat a to je radost :).

Abyste si nemysleli, že mě nic netrápí... Pocit štěstí a radosti mě kazí politický vývoj v naší zemi. To mě až děsí. Představa, že ve volbách zvítězí spolupracovník STB Babiš, je děsivá. Nejhorší na tom je ale fakt, že to vůbec není v mých rukách a nijak to nemohu ovlivnit. (Výjma toho, že k volbám samozřejmě půjdu, a že strach o povolební vývoj v naší zemi sdílím kolem sebe, jak jen mohu.)

Jak však mohu ovlivnit fakt, že drtivá většina občanů zemí vyznává totálně odlišné hodnoty (neslučitelné s mými) a skrze ně pak volí tyto strany? Jak tohle můžu změnit?

A pokud to opravdu změnit nemůžu, co můžu aktivně udělat, abych zde byl šťastný i po volbach? Napadají mě dvě věci:
  1. Odstěhovat se do jiné země
  2. Pracovat na tom, aby mi politicka situace byla totálně jedno a nenarušovala můj pocit štěstí, spokojenosti a radosti.

Obě možnosti jsou těžké. Jak to máte vy :)? Co vás činí šťastnými?

2 komentáře:

  1. Deti. Vic nepotrebujes. Fakt. A kokeš samozreme teda jakoby😊

    OdpovědětSmazat
  2. Rodina, super Žena, dětičky, přátelé a práce. Taky naše země je super :-) máme se tu fajn, snad to vydrží.

    OdpovědětSmazat