pátek 16. listopadu 2007

Svátek žesťů

Vždycky jsem miloval smyčce a žestě. V pondělí jsem tak byl svědkem žesťového supersvátku.

(Původně jsem myslel, že od minulého článku už na mém blogu budu psát jen v italštině, ale pak jsem si to teda rozmyslel :-)).)

Dámy a pánové, v pondělí jsem byl svědkem něčeho, čehož jsem do té doby svědkem ještě nebyl. Střihnul jsem si s ostatní funkovou smetánkou (chybělo jen pár kusů) luxusní koncert Maceo Parkera v Lucerna music baru. Čekal jsem od toho hodně a hodně jsem se toho také dočkal. Vlastně ne hodně, ale dokonce více než jsem čekal, což mi ale vůbec nevadilo, ba naopak.

Byl to můj první "velký" koncert takové funkové legendy a evidentně vrchol mé letošní koncertní scény – tedy toho, co jsem letos absolvoval.

V čem byl koncert vyjímečný? Svojí délkou, nasazením, hudbou především. Byli tací (Viktor s DJ Maceem), kteří uzavírali sázky, jak dlouho Maceo Parker se svým bandem bude hrát.

Dámy a pánové, Maceo se svým bandem hrál 3 hodiny a 15 minut k tomu!!! Teď si uvědomte, prosím pěkně, že velkou část z toho času odtroubil na saxofon a odzpíval. Uvědomte si také, že mistru Parkerovi je 67 let. Pak také je nutné zmínit, že před koncertní zastávkou v Praze absolvoval vlastně každý den jeden koncert po různých částech Evropy. Dnes a včera hraje v Miláně, zítra a v neděli v Srbsku.

Od pondělka je to jasné, Maceo Parker je stroj. Monstrum v dobrém slova smyslu. Na koncertu to bylo vidět. Jeho nasazení a i bandu neklesalo, naopak klesalo nasazení diváků, kteří ke konci prostě odpadávali. Už nemohli. Pravdou je, že koncert byl i z pohleda diváků hodně náročný a proto se nelze divit, že někteří prostě odcházeli z LMB pryč. Není se čemu divit, tak dlouhý koncert jen tak nezažijete.

Na konci jsme na sebe nevěřícně koukali a nechápali jak je "syn praotce funku" neuvěřitelně kvalitně namazaný stroj, funková mašina.

Po koncertě jsem si tak říkal, proč Maceo Parker nepřijel s kapelou až po 17.11. Po koncertě J.A.R. Důvod je nasnadě. 17. listopad v Lucerně byl vždy mým vrcholem všech koncertních zážitků a teď když mám za sebou Maceo Parkera, po kterém mi dva dny hučelo v uších a ze všeho a odevšad jsem slyšel saxofon, tak trochu nevím, s jakým očekáváním jít do Lucerny :-).

DJ Maceo vyslovil například názor "zapomenout" na ten koncert a jít do Lucerny, jako by se nic nestalo. Jedna z možností. Druhá je třeba ta, že se nebudeme snažit oba zážitky srovnávat. Nebo nám dneska nezbývá než v Praze pořádně zakalit a připravit se na zítřek :-). Možná je trošku unfair již teď hodnotit něco, co nás teprve čeká, ale myslím, že karty jsou přece jen trošku předrozdané :-).

Byl to krásný koncert, velký – skutečně velký ohromný zážitek. A to prosím pěkně po všech stránkách. Myslím, že bychom měli všichni pokorně smeknout před Maceo Parkerem i celou skupinou klobouky, čepce, kšiltovky a paruky. Taky je třeba zmínit, že ti, co chyběli, musí prostě litovat.

Tak, děcka, pokud se neuvidíme dnes v nějaké z pražských hospod či podniků, tak zejtra v Lucerně na J.A.R. funku zdar.

relevantní odkazy:

Maceo Parker | Fotografie Tomáše Vacka z koncertu | J.A.R.

0 Vašich komentářů:

Okomentovat