pondělí 18. května 2009

Spasí Zdeněk Pohlreich české restaurace?

Nejen o spáse a Café Imperial, ale i o tom, jak mi při sledování pořadu tečou sliny do klávesnice

Všechny reality show mě vždy úspěšně minuly. Nuda a momentální trendovost byly hlavní důvody, proč jsem je nesledoval. Do jaké míry je či není Ano, šéfe! reality show neřešme. Každopádně je třeba přiznat, že ho na internetu sleduju pravidelně. Z několika důvodů.

Prvně kvůli faktu, že pohostinství beru jako službu zákazníkům. Obor jako jakýkoliv jiný, kde je primárním cílem spokojený zákazník. Se spokojeným zákazníkem přichází velmi často i zisk - primární cíl hostinského z podnikatelského hlediska.

Druhak kvůli tomu, že hospodu/restauraci dělá z 50 % obsluha, je-li špatná, nestojí podnik za nic. Proto osobně chodím jen tam, kde tak snaží k zákazníkům náležitě chovat. Kdo se tímhle neřídí, nemůže uspět. Je dobře, že to Pohlreich zdůrazňuje jako důležitý aspekt.

Přiznám se však, že vzhledem k tomu, že jsem tak trochu stravovací ignorant či diletant (buřty ke snídani na stojáka u kuchyňské linky jsou částým jevem...), tak to, nad čím Zdeněk Pohlreich jako letitý profesinál oboru ohrne nos, nad tím bych se rozeslintal blahem. Pivní gurmán neznamená automaticky, že je člověk hned gurmán přes jídlo :-).

Podle toho, jakým metrem zatím hodnotí restuarace a jejich nabídku, by mu snad nemohlo chutnat tak v 80 procentech podniků. Kde je chyba? Je to skutečně tím, že jsou Češi stále několik let pozadu, či že se zastavili v určitém čase a nechtějí vystoupit ze zajetých kolejí? Těžko říct.

Nutno si však uvědomit, že ne každý podnik může fungovat jako Café Imperial. To není kritika, ale fakt. Café Imperial je podnik nejvyšší kvality, ale kolik tam chodí Čechů? Byl jsem zde jen jednou a drtivá většina osazenstva podniku byly cizinci. Pilsner Urquell za 59 Kč prostě vyšší cenové hladině odpovídá. Neodsuzuju to však. Jen je to trochu někde jinde...

Café Imperial je magické místo. Pozdně secesní mozaiková výzdoba interiérů podle návrhů prof. Jana Beneše, kam se jen podíváte. Toalety, které doma velmi pravděpodobně nemáte. A moment, kdy vedle vás u stolu dostane host zákusek o rozměrech 5 x 5 x 5 cm na velkém talíři a pak k němu příjde číšník s bezdrátovým platebním terminál a host platí za zákusek kreditní kartou, je taky svým způsobem magický :-).

Všude to ale takhle fungovat nemůže. Zdeněk Pohlreich to ví. A tak pokud zápasí s nečistotou, nevhodnými kombinacemi při vaření, či přístupem kuchařů a lidí, co výsledky kuchařů prodávají, je to v pořádku a snad to k sebezamyšlení přivede i ty, kteří se do pořadu nehrnou, ale vemou si z něj cenné rady. A tak tam, kde si Pohlreich již takřka trademarkově mne obličej zoufalstvím nad pokrmy, které nejsou podle jeho představ, tak já zrovna slintám do klávesnice, protože se na Ano, šéfe! dívám tehdy, kdy už mám zase hlad. Ještě že má klávesnice kanálky pro odvod tekutin...

Koneckonců to není pořad jen z vážného soudku. Pohlreich je mistr hlášek. Prima snad musela zaměstnat navíc člověka, který se při výrobě pořadu soustředí jen na vypípávání Pohlreichových invektiv :-)). Jen snad kruciprdel mu úspěšně prochází. Jinak má práce habaděj :-). V 11. díle se však povedlo něco neuvěřitelně nečekaného, co bylo pro Zdeňka skoro jako poslední hřebíček do rakve v poněkud bídném píseckém podniku. Co se stalo? Přišel kluk, co si přišel hrát s kamením. Netrvalo dlouho a proslavil se, má už skupinu na Facebooku (s více než 2300 fanoušky) a video na YouTube vidělo přes 18 tisíc uživatelů (k dnešku). Mrkněte se, proč :-D.












photos by © Michal Hanisch
, 2008 and by © Lenka Trdlová, 2008

relevantní odkazy

Kluk, co si přišel hrát s kamením - skupina | Video s klukem | Ano, šéfe! na Stream.cz | Café Imperial

4 komentáře:

  1. Ty voe, zeptej se kteréhokoliv z mejch kámošů, že hru s kamenem známe už od vejletu do rumunska v 98 :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, šéfe je super, těším se vždycky na čtvrtek večer do jakýho doupěte se zase dostanou :) Nejhorší jsou ti, co si myslí, že jenom oni ví jak vést pořádnou restauraci a nikdo jinej... Matně si pamatuju, že tam někdo ze začátku takovej byl... Ale supr, mám radost, že se natáčí druhá řada :)

    OdpovědětVymazat
  3. To jeho strikní dodržování původních receptů může někomu vadit, ale to, že nadává na vaření z polotovarů a práškových dochucovadel, je naprosto v pořádku.

    OdpovědětVymazat
  4. Doufejme, že se bude chystat i třetí řada

    OdpovědětVymazat