neděle 1. března 2009

Twilight Of Jesters? - nová deska Romana Holého

Do jaké míry je Twilight Of Jesters? ještě vůbec kolektivní deska Monkey Business? S každou další řadovou deskou této přední české koncertní skupiny se obří podíl muzikantské práce Romana Holého ještě více rozšiřuje. Kdyby za novou deskou nebylo těch devět let tradice, klidně by to mohla být sólová deska Holého a jeho hostů. To však nevadí a desce to na kráse nic neubírá.

O objektivitě a nezaujatosti hudebních hodnocení mých oblíbenců úspěšně pochybuje každý můj (nejen) hudební kamarád. Odstup je již marný. S Monkey Business vyrůstám taky prakticky celých těch devět let.

Co je však důvodem toho, že se majoritní podíl muzikantké práce je právě Romanův? Vidím dva hlavní. Jednak stále rozšiřující se krize hudebního průmyslu. Hudební studia pomalu zejí prázdnotou; Holý může nahrávat v obýváku nebo klidně v koupelně, čímž měsíční táboření skupiny v pronajatém studiu odpadá a tím i možnost větší kolektivnosti. Druhý důvod je Holého naprosté pohlcení hudbou, který tím žije z kapely prostě nejvíce. Holý je dominantní samec MBs - myšleno nikoliv negativně.

Twilight Of Jesters? je pro mě z 3 % jazz, z 12 % funk, z 35 % kvalitní popík a z 50 % kvalitní diskotéka - a na kvalitní (!) diskotéce skutečně není nic špatného. Skalní fanoušci se předhánějí, kdo napíše dřív, že už to není jako před devíti lety na Why Be In When You Could Be Out. To snad přece ani nemůže být! Nikdo neustrne v jednom bodě. Ale i mně se po dechové sekci a symfonickém orchestru stýská, ne že ne... (Tak snad nám aspoň ty dechy vynahradí Holý na desce J.A.R.)

Holý dominuje nejen jako autor hudby, ale i jako vokalista. Prakticky ve všech albech a songech v historii skupiny obstarává doprovodné vokály, ale nyní je hlavním vokalistou hned ve dvou - v prvním singlu Who Killed My Libido? a v silně diskotékové Nuremberg. Ve všech ostatních se stará i o ty doprovodné.

Snad poprvé jsem přičichnul na první poslech ke všem skladbám, to se mi ještě nepoštěstilo. Po několika posleších jsem si ale už vysortoval mé vrcholné skladby alba - ID Song, History Of Pathos, Bob Marley's Soccer Shoes a ještě snad minimalistická Gumball. ID Song je nejsvětovější skladba desky. Určitě na tom má lví podíl chraplák Ashley Slatera a v závěru ještě trumpeta Míry Surky (stejně jako v Bob Marley's Soccer Shoes), která tam sedne jako dětská prdelka na nočník.

History Of Pathos je song s těžkotonážním velkorysým nástupem (dovedl bych si ji směle představit jako otevírák alba) a kvílivou kytarou Oldřicha, kde pochopitelně vokálně exhibuje Glenn Hughes; stejně jako v oné již zmíněné minimalistické Gumball s krásnou akustickou kytarou Holého a jazzovým sólem Oldy, na kterou se v druhé polovině února v LA natáčel klip (mrkněte na fotky z natáčení od Vráti Šlapáka).

Co je větší diskotéka? Kings Of Discoteque (plynule navazující na oslavnou energydrinkovou píseň pro Michaela Jacksona s názvem MJ Is 50, kde snad neuvěříte, že onen hlas není samotný slavný Vincent Price jako v Thrilleru ale Vladimír Kratina) nebo Nuremberg? Těžko říct. Ono je to stejně jedno, protože na diskotékách to stejně znít nebude, protože je to pro ty ovce moc náročná písnička... A rádia se těmto skladbách pochopitelně taky vyhnou. O zahnilém rybníků místní pap muziek bylo napsáno už mraky vět..., škoda se opakovat.

Album masteroval v Londýnském studiu Metropolis Miles Showell, který za mastering jednoho tracku (ne delším než 10 minut) bere £ 100, a který makal například na albech Groove Armady, The Brand New Heavies, Mikea Oldfielda nebo Dido. Upřímně teda, zvuk je na albu perfektní, ale že bych viděl propastný rozdíl mezi zvukem této a předchozí desky, to se říct nedá. Možná to poslouchám na blbém Sanyu (já mám Panasonic, vlastním též i Blaupunkt), nemám hudební sluch nebo jsem totální hudební ignorant... Cé je správně.

Viktor Mašát mi psal, že se mi obal líbit nebude - teď je jasné, co myslel. Monkey Business upustili od několika standardů, které se ale duše alba netýkají, pouze toho ošacení - a o srdíčko jde přeci v první řadě a proto to není tak smrtelně vážné. Koneckonců si strčte booklet Twilight Of Jesters? do standardního černého plastového obalu (například) Save The Robots a uznáte stejně jako já, že bílý plastový se prostě hodí lépe než černý. Aspoň zůstaly boky a design kotouče samotného ve stylu Columbia Records, aby deska hezky zapadla do té řady :-).

Teď už jen jde o jednu jedinou avšak prazákladní věc: jak bude znít podání nových skladeb v koncertní podobě, na to jsem zvědav snad nejvíce v historii skupiny. Už teď je jasné to, že do koncertní podoby bude zapojen celý ansámbl (narozdíl od alba), Přesvědčím se o tom nejpozději 21. 5. v KD v Liberci (více termínů koncertů nového turné tu).

I já (stejně jako Tomáš Tenkrát) musím zpětně předchozí desce OODAOC ubrat jeden bod, možná dokonce dva. Zároveň jsem se k aktuálním dnu pokusil sestavit žebříček, jak si u mě stojí řadová alba Monkey Business (v oblíbenosti, nikoliv v poslechovosti). Byl to nervák (stejnej jako mé seznamování s děvčaty), ale takto to je v současné době asi je:

1) Save The Robots
2) Kiss Me On My Ego
3) Twilight Of Jesters?
4) Objects Of Desire And Other Complications (o dva fousy před 5. místem)
5) Why Be In When You Could By Out
6) Resistance Is Futile

Teď už mě můžete směle a vesele ukamenovat v komentářích. Na závěr propagační video :-D



foto by © Roman Černý, 2009

relevantní odkazy:

Monkey Business | Kupte nové album | Kupte jednotlivé tracky Monkey Business | MySpace (fuj) skupiny | Recenze Musicserveru

6 komentářů:

  1. Recenzia je pekná a súhlasím s mnohými vecami. Hoci sranda je, že som skalný fanúšik už od úplných počiatkov (aj keď som na koncerty začal chodiť podstatne neskôr), ale mne sa ToJ? páčil, dá sa povedať, na prvý "poslech". Možno je to tým že sa mi páči aj house (najmä francúzsky typu Daft Punk, aj Justice sa dá) a aj tanečná hudba (záleží však ako ktorá). Určite nemusím tie vŕtačkové zvuky Bennasi Bros., a všetkých tých Bobov Sinclairov (ktorý použije tie isté zvuky a aj melódie v 10 pesničkách), Davidov Guettov a podobné electro-house kraviny, čo sa púšťajú na diskotékach a už len do jednej ruky vodka, do druhej RedBull, hviezdicové krikľavé okuliare a píšťaľka do úst a môžeme trsať. Súhlasím s tým, že predošlý album je poslabší, zdá sa mi že je akýsi osamelý (teraz s odstupom času), hoci nie je zlý, hity tam sú, pestrý je, vtipný je, ale akoby mu niečo chýbalo (a tým nemyslím to že, "nasúkame tam hostí až po okraj", aby ten album bol proste dobrý..ide to samozrejme aj bez nich). Ale ToJ? počúvam už pomaly dva týždne v kuse a stále ma neomrzel, tu má každá pesnička niečo do seba. No, bolo by toho ešte veľa :-) Ozaj, taká drobnosť ktorú som si všimol (možno aj Ty, Michale): v booklete je pri piesni Twilight Of Jesters sloha naviac (o tom, že keď svetlá zhasnú tak "you will grunt like swine" či niečo také), ale v samotnej piesni chýba..a to isté si všimni aj pri Slapstick (je to na stránkach - "You are watching me eat.."). Tak zatiaľ ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím Oldschoolere na mém blogu ;-)! Díky za přínosný příspěvek, vidíš, s těmi slokami jsi mě překvapil (!), na to se musím podívat - poslechem jsem si toho nevšiml. Vidíš, jsem kulový posluchač, nebo spíš jsem si ten booklet ještě moc detailně spolu s poslechem neprojížděl ;-). S Daft Punk se shodneme, to mám taky docela rád, stejně jako Groove Armadu, například. Ale i mě v posledních dnech TOJ? provází hudebně nejvíce, provázela mě celý týden v Londýně a provází mě stále. Tak uvidíme, jak se to postupem času vyvine. Měj se ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. Mno, první čtyři písně se mi nelíbí, Nuremberg je vyloženě slabotka a propadák (což mě jako permanentního kritika MBs pochopitelně těší:), pak se ale kvalita překvapivě prudce zvedá a písně od čísla 8 výše jsou neskutečné koulesvírající mrdy!!! Marně pátrám v paměti po desce, na které by se mi tak výrazně nelíbila první část a naopak ta druhá mě taaakhle dostala...jen mě nebaví furt to v přehrávači přeskakovat, asi si písně 1-4 smažu!:)
    Jinak já raději 2% jazz and 98% funky stuff!!! (modří vědí)
    Long Live J.A.R.! pochopitelně

    OdpovědětVymazat
  4. Cha chá, a já se na všechny teď jenom mohu pousmívat, když mi nikdo nevěřil, že Objekty jsou slabý a Anděla si nezasloužej (jako za desku roku), tedy myšleno né na úkor jiných desek MBs, které by si je zasloužili (ale to už je teď stejně pasé, když vim, jak to na Andělech chodí a je mi to upřímně fuk, že nějaký Anděly kdo získá či nikoliv). To, že byly přeceněny, s tím se teď ohání kde kdo, ale málokdo může říct, jako já, že to říkal už tenkrát (proboha když říkám tenkrát, myslím tím tenkrát a ne Tenkrát!!!!!!!!!). Přitom tam jsou dobrý songy, o tom žádná, ale jako deska to prostě nefunguje tak, jak jiné..

    A koho baví house, měl by si, jako já loni, doplnit vzdělání o Matthew Herberta, protože bez něj nezná novodobé housové dějiny!!! ;)

    Váco, Nuremberg mi na začátku vůbec neseděl, ale když jsem si byl u Holera den poté, co mi dal desku, pro svoje DVDčka a on na mne vyhrkl:"Tak co deska? Nuremberg? Co?" (a já odvětil jakože spíš Gumball či tak něco), tak jsem se nad tím zamyslel a po několika dalších posleších musim říct, že Nuremberg good, protože je to vlastně něco, co jsem si přál od Romana slyšet, co se zpěvu (a vlastně i stylu) týká! Ono je to dost jednoduchý teď - Roman si vlastně hrozně moc ulehčil situaci, protože komu se tenhle song bude líbit, za toho bude Roman rád a komu ne, tak tomu může s klidem v srdci říkat - ale já říkal, že se na zpěv takovejhle věcí nehodim, dyť jsem říkal, že znim jak tuctovej zpěvák z 80ek. A v tu chvíli je vystaráno. Pokud převáží první tábor, tak super, pokud druhý, tak je to pro Romana dobrej argument pro to, aby ho už nikdo s nějakym zpěvem neotravoval.

    Pro mne je zatím nejvzdálenějším songem Historie Patosu, protože mi to přijde jako kopie jednoho 80kovýho songu, kterýmu jsem furt nepřišel na jméno, ale je mu to strašně podobný a navíc se u toho děsně nudim.

    OdpovědětVymazat
  5. Nazdar, trochu zaspamuju a navedu te na nas novy blog, doufam, ze se ti bude libit, je to trochu hrubsi zrno. Paaa http://cynikove.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  6. No a kdy se, Viktore, budeme moct těšit na nějaké tvé větší hodnocení desky Twilight Of Jesters? někde? Bude něco, chystáš něco?

    OdpovědětVymazat