Kohoutková voda stále na scéně

Otázka účtování kohoutkové vody a její zařazení do nápojových menu se stále propírá v médíich. Kohoutková voda je v kurzu. Je to správně; však kvalitativně a ekologicky nemá kohoutková voda konkurenta

Pomiňme nejprve ekonomický fakt - už jen distribuce vody v třetinkových (a jiných) lahvích/petkách je přece šíleně neekologická oproti kohoutkové vodě... Kohoutková se dopraví "sama" na místo určení ve skvělé kvalitě. Ta balená urazí mnohdy i stovky kilometrů po silnici, na slunci, čeká ve skladech, v regálech... Lahvová verze je alespoň zálohovaná, plastové petky už jsou skutečně ekologická katastrofa... Nevidím půl přidané hodnoty u čisté stolní vody v petce (tedy v podstatě kohoutková voda stočena do petky a obrandovaná). Pokud ma alespoň příchuť a je sycená, dejme tomu...

Nechat si za vodu z kohoutku platit? Osobně (mít hospodu/restauraci) bych kohoutkovou vodu nabízel jako bonus zdarma. Argument, že s její rostoucí konzumací restauratéři přicházejí o zisk z tradičních balených vod, u mě moc neobstojí...

Litr vody z kohoutku stojí asi šest haléřů. Doprava takové vody je zdarma (kohoutková voda se vlastně doručuje způsobem JIT - just in time, což je v logistice nejefektivnější způsob doručovaní; pokud chcete vodu, jen otočíte kohoutkem a je to), odpadají tak náklady za skladování, odpadá problém s doporučenou spotřebou, dokonce i jeji natočení do sklenice může být i rychlejší než odzátkovat klasickou vodu a nalít ji do sklenice. Náklad na roznos a umytí sklenic je naprosto stejný. Proč tedy chtít zaplatit za kohoutkovou vodu třeba 25 korun?

Není lepší jít cestou takovou vodu explicitně přímo v nápojovém lístku nenabízet (potencionálně to může řešit rostoucí oblibu a klesajíci zisky z normálního nealka), nicméně na přání hosta beze všeho takovou vodu nabídnout a zdarma? Není to takový hezký benefit a friendly přístup?

Neměli by poklesu zisku restauratéři a provozní řešit raději u jiných položek svého menu a zaměstnanců? Ano, měli...

Pokrm všedních dní, který dřív nebo později ochutná každý. Ti méně šťastní i vícekrát za život...

Mám pro vás recept. Nachystejte si tužku a papír

Neopodstatněný pocit žárlivosti s usmaženou nasraností a zklamáním, která nemůže být již na pořadu dne, mícháná vlastním pocitem méněcennosti, pramenící ze zásadního odmítnutí. To celé kořeníme pocitem životní nespravedlností (pro výraznější chuť můžeme přidat alternativně celoživotní nespravedlnost), na lehce orestovaném egu A (které se chuťově doplňuje s egem B). Za tepla přidáme ještě pocit úzkosti, nevolnosti a strachu, který je vyvoláván při každé věci, předmětu, situaci, vzpomínce, místu, vůni, fotografii... Zalijeme strašnou samotou.

Nejlépe chutná s tmavými brýlemi, které dokonale umocňují přebývání v ulitě. Do uší doporučuju Weekend Warrior na 120 dB.

Za stálého míchání postupně pomalu vyhazujeme do záchodové mísy.

Bad days...

Simon's Cat in 'Tongue Tied'

Další novinkový díl

Kdo nemá rád kočky, ať si to ani nepouští... :-). Zase.

Předchozí díly

Teď už o tom mohu psát...

Písemná terapie. O cestách a cílech

Bohužel všechno kolem nás je v současné době zaměřeno na výsledek. Nikoliv na cestu k výsledku, která, myslím, lidstvo formuje daleko víc a hlouběji než výsledek samotný. Cesta daleko více člověka vzdělává, dodává mu zpětné vazby; díky cestě člověk na dalších cestách dělá méně chyb (nebo alespoň nemusí opakovat ty stejné) a je více zaměřen na podstatnější a zásadnější výsledek. Tím však výsledek jako takový nepopírám.

Nedávno jsem napsal na jednu zeď něco v tomto smyslu: "Kaspické moře, část první". Byla to reakce na to, jak jsem se cítil, co šeptalo srdce. A sice, že zlomené srdce časem vypláče snad celé Kaspické moře slz.

Her skin is like velvet
Her face cut from stone
Her eyes when she's smiling
Will never reach home
But hear how she sings

Pár dní na to na zeď někdo připsal k mé větě něco ve smylu: "Cesta je cíl". Uvědomil jsem si na chvilku, že to je vlastně pravda... Že tak by se na to člověk měl dívat a tak se k tomu stavět. Inu, stavěl jsem se k tomu tak. Čelem a těšil se na cestu.

Her touch would be tender
Her lips would be warm
But when we're together
I'm always alone
But hear how she sings
But hear how she sings
Hear how she sings

Bohužel jsem si všimnul časem, že jsem se na tu cestu vydal osamocen. Na cestu, kam by se za normálních okolností měli vydat dva lidé... Kteří by se cestou dělili o starosti a naopak násobili radosti. Proč se na cestu nevydali dva lidé, je jiná kapitola, jenž souvisí s tím, že vše má mít svůj správný čas a načasování... Tahle výprava byla sice za hezkého počasí avšak ve špatný čas.

Her skin is like velvet
So I went to her home
Her place like a palace
With things you can't own
Her skin is like velvet
And hear how she sings
Hear how she sings...

Tak jsem potkal a trávil hezké nezapomenutelné jarní chvíle s nejlepší českou cukrářkou. Mile zpívá; snad stojí nohami pevně na zemi. Ví, co dobře umí, co ji jde a jen tak by the way skvěle vaří a peče.

Každý by měl své osobní štěstí prožít s tím, kdo si to skutečně zaslouží.

I cesta může být cíl. Cesta by měla být cíl...

__

Velvet - lyrics taken from the 7th studio album Minor Earth | Major Sky Norwegian pop band A-ha.
(3rd single, released September 14th 2000, more than 2 millions copies sold worlwide)
A-ha are: Morten Harket, Magne Furuholmen and Paul Waaktaar-Savoy.
Lyrics and music by Warner Brothers/WEA, ℗ 2000. All rights reserved.

Moudra, citáty a myšlenky všedních dní

Pár mouder, citátů a zamyšlení, která jsem si v posledních týdnech zaznamenal do elektronických poznámkových deníčků či je odsud opět po určité době oprášil

1. Uf, uf, uf... Ale i tohle ustojím. Budu muset
2. Moc velký drama mi neprospívá. A pro mě jsi drama. - Cammie McGovernová, Oční kontakt
3. All walls are great if the roof doesn't fall! - Björk, Selmasongs
4. Buďme za každou cenu sví a vždy věřme svým snům. Pak nás totiž tak nepřekvapí, když se sny začnou plnit
5. Myslím, že uzrál čas, abych i já aktivně publikoval na 9gag.com...
6. Více pokory přátelé, více pokory
7. Všímejme si pečlivě, co se kolem nás děje. Nebudeme pak tolik překvapeni a možná ten rozjetý autobus před zdí dobrzdíme včas
8. Některé základy logistiky se dají napasovat i na partnerské vztahy: na správném místě, ve správný čas...
9. Nastala mi sezóna melancholických písniček... Dlouho tu nebyla a ještě mohla teda rozhodně nějaký čas počkat...
10. Každý den není posvícení a člověk nemůže mít prostě všechno
11. Kdo tě hladí, když ne já... Kdo tě líbá, když ne já...
12. Občas se trochu bojím, že za to, jak se stravuju, půjdu do pekla.