A nejen Felixovi, ale i přímo společnosti Red Bull, která mě neustále nepřestává fascionovat! A jsem upřímně zvědav, jakým dalším adrenalinovým projektem překoná projekt Red Bull Stratos.
Zobrazují se příspěvky se štítkemmarketing. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemmarketing. Zobrazit všechny příspěvky
úterý 16. října 2012
Kterak 9gag komunita fouká do trenek Felixu Baumgartnerovi
Neskutečný uctihodný výkon Rakušana Felixe Baumgartnera, který by asi nikdy nebyl uskutečněn bez rakouského Red Bullu, obdivuje celý svět. Ani komunita na 9gag.com nezůstala pozadu
A nejen Felixovi, ale i přímo společnosti Red Bull, která mě neustále nepřestává fascionovat! A jsem upřímně zvědav, jakým dalším adrenalinovým projektem překoná projekt Red Bull Stratos.
A nejen Felixovi, ale i přímo společnosti Red Bull, která mě neustále nepřestává fascionovat! A jsem upřímně zvědav, jakým dalším adrenalinovým projektem překoná projekt Red Bull Stratos.
čtvrtek 19. července 2012
Audi vs. ostatní automobilky v reklamách
Stará známá věc, ovšem proč si opět nepřipomenout umění reklamních kreativců.
Audi a ostatní značky v reklamách. Powered by 9gaq.com
Audi a ostatní značky v reklamách. Powered by 9gaq.com
pondělí 16. července 2012
RegioJet rulez!!!
Do Ostravy na Colours jsem vyrazil spolu s DJ Viktorem Mašátem s Radimem Jančurou a jeho RegioJetem. Naštěstí nikde nestavěli žádný most přes trať a my dorazili v pohodě. A ten servis! Voilà!!!
Krásný vlak, kožené pohodlné sedačky. Není to sice Pendolino tvarem připomínající skutečně letadlo, což by se Radimově společnosti v rámci části názvu "jet" hodilo více. Ale nevadí...Studený a teplý nápoj zdarma. Noviny a časopisy zdarma. Prakticky všude elektrická přípojka. Čisté toalety, kytička u umyvadla. Brandované koberce.
Pak jsem otevřel jídelní lístek na straně 21 - Bernard 12° 0,5l za 20 CZK (!), Svijany 13° 0,5l za 20 CZK (!!!). Lahváčové verze. Tss, tss. Cink cink. Nechybělo moc a dorazil jsem do Ostravy jako carskej důstojník...
Výběr ze dvou sushi menu á 80 CZK, řízečky z farmářského kuřete s tyrolským b salátem 80 CZK (výborné, ale Ifče Fabešovic by to pochopitelně nechutnalo). Kdo jel někdy Pendolinem, zná tamní ceny jídla a pití zde, takže ví svý, svý ví...
V Pardubicích jsme si uvědomili, že vlastně nikdo ani nekontroloval lístek. Nemusel. Systém místenek vlastně tuto povinnost zcela eliminuje. V každém voze jeden steward/-ka (škoda, my měli stewarda).
Jediná naše výtka směřuje k wi-fi, která má být sice od 1.7. rychlejší a stabilnější, což ale naprosto nesedělo... Wi-fi se prakticky vůbec nedala používat, často ani ve stanicích.
Měl jsem radost. A nejen já. Tohle je cestováni vlakem, na který by i v bájném Švýcarsku mohli být pyšní. Ještě pořešit ty internety a hurá. Jisté je, že příště budu na podobnou trasu opět volit RegioJet.
sobota 30. června 2012
Kohoutková voda stále na scéně
Otázka účtování kohoutkové vody a její zařazení do nápojových menu se stále propírá v médíich. Kohoutková voda je v kurzu. Je to správně; však kvalitativně a ekologicky nemá kohoutková voda konkurenta
Pomiňme nejprve ekonomický fakt - už jen distribuce vody v třetinkových (a jiných) lahvích/petkách je přece šíleně neekologická oproti kohoutkové vodě... Kohoutková se dopraví "sama" na místo určení ve skvělé kvalitě. Ta balená urazí mnohdy i stovky kilometrů po silnici, na slunci, čeká ve skladech, v regálech... Lahvová verze je alespoň zálohovaná, plastové petky už jsou skutečně ekologická katastrofa... Nevidím půl přidané hodnoty u čisté stolní vody v petce (tedy v podstatě kohoutková voda stočena do petky a obrandovaná). Pokud ma alespoň příchuť a je sycená, dejme tomu...
Nechat si za vodu z kohoutku platit? Osobně (mít hospodu/restauraci) bych kohoutkovou vodu nabízel jako bonus zdarma. Argument, že s její rostoucí konzumací restauratéři přicházejí o zisk z tradičních balených vod, u mě moc neobstojí...
Litr vody z kohoutku stojí asi šest haléřů. Doprava takové vody je zdarma (kohoutková voda se vlastně doručuje způsobem JIT - just in time, což je v logistice nejefektivnější způsob doručovaní; pokud chcete vodu, jen otočíte kohoutkem a je to), odpadají tak náklady za skladování, odpadá problém s doporučenou spotřebou, dokonce i jeji natočení do sklenice může být i rychlejší než odzátkovat klasickou vodu a nalít ji do sklenice. Náklad na roznos a umytí sklenic je naprosto stejný. Proč tedy chtít zaplatit za kohoutkovou vodu třeba 25 korun?
Není lepší jít cestou takovou vodu explicitně přímo v nápojovém lístku nenabízet (potencionálně to může řešit rostoucí oblibu a klesajíci zisky z normálního nealka), nicméně na přání hosta beze všeho takovou vodu nabídnout a zdarma? Není to takový hezký benefit a friendly přístup?
Neměli by poklesu zisku restauratéři a provozní řešit raději u jiných položek svého menu a zaměstnanců? Ano, měli...
Pomiňme nejprve ekonomický fakt - už jen distribuce vody v třetinkových (a jiných) lahvích/petkách je přece šíleně neekologická oproti kohoutkové vodě... Kohoutková se dopraví "sama" na místo určení ve skvělé kvalitě. Ta balená urazí mnohdy i stovky kilometrů po silnici, na slunci, čeká ve skladech, v regálech... Lahvová verze je alespoň zálohovaná, plastové petky už jsou skutečně ekologická katastrofa... Nevidím půl přidané hodnoty u čisté stolní vody v petce (tedy v podstatě kohoutková voda stočena do petky a obrandovaná). Pokud ma alespoň příchuť a je sycená, dejme tomu...
Nechat si za vodu z kohoutku platit? Osobně (mít hospodu/restauraci) bych kohoutkovou vodu nabízel jako bonus zdarma. Argument, že s její rostoucí konzumací restauratéři přicházejí o zisk z tradičních balených vod, u mě moc neobstojí...
Litr vody z kohoutku stojí asi šest haléřů. Doprava takové vody je zdarma (kohoutková voda se vlastně doručuje způsobem JIT - just in time, což je v logistice nejefektivnější způsob doručovaní; pokud chcete vodu, jen otočíte kohoutkem a je to), odpadají tak náklady za skladování, odpadá problém s doporučenou spotřebou, dokonce i jeji natočení do sklenice může být i rychlejší než odzátkovat klasickou vodu a nalít ji do sklenice. Náklad na roznos a umytí sklenic je naprosto stejný. Proč tedy chtít zaplatit za kohoutkovou vodu třeba 25 korun?
Není lepší jít cestou takovou vodu explicitně přímo v nápojovém lístku nenabízet (potencionálně to může řešit rostoucí oblibu a klesajíci zisky z normálního nealka), nicméně na přání hosta beze všeho takovou vodu nabídnout a zdarma? Není to takový hezký benefit a friendly přístup?
Neměli by poklesu zisku restauratéři a provozní řešit raději u jiných položek svého menu a zaměstnanců? Ano, měli...
úterý 3. srpna 2010
Žijeme v komerčním světě. Smiřte se s tím
Přes 2500 značek v 16ti minutách krátkého animovaného oskarového filmu ? Logorama z loňského roku. Možná byste se divili, s kolika z nich denně přicházíte do styku...
Nokia, Odol, Colgate, Adidas, Old Spice, Mexx, Earl Grey, Jogobella, Lenovo, Microsoft, Windows Vista, Twitter, Casio, Andrie, Levi's, Tommy Hilfiger, Adidas Originals, FAB, Sony, 02, Orbit, Tatra, Siemens, PID, Lucerna, Fingera, Web Design Factory, Microsoft, Office, Firefox, Google, Windows 7, Tic Tac, Lenovo, Apetito, Vodafone, Orbit, HP, Nokia, Glogster, Fingera, Visa, Škoda, Sony, Norma, FAB, Lafuma, Moira, FAB, Pivovar Nymburk, Victorinox, Pilsner Urquell, Palmolive, Lenovo, Genius, Facebook, Microsoft, Windows Vista, Flora, REWE, Earl Grey, Twitter, Odol, Colgate, Nokia.
Skutečně si myslíte, že můžete značkám uniknout?
Nokia, Odol, Colgate, Adidas, Old Spice, Mexx, Earl Grey, Jogobella, Lenovo, Microsoft, Windows Vista, Twitter, Casio, Andrie, Levi's, Tommy Hilfiger, Adidas Originals, FAB, Sony, 02, Orbit, Tatra, Siemens, PID, Lucerna, Fingera, Web Design Factory, Microsoft, Office, Firefox, Google, Windows 7, Tic Tac, Lenovo, Apetito, Vodafone, Orbit, HP, Nokia, Glogster, Fingera, Visa, Škoda, Sony, Norma, FAB, Lafuma, Moira, FAB, Pivovar Nymburk, Victorinox, Pilsner Urquell, Palmolive, Lenovo, Genius, Facebook, Microsoft, Windows Vista, Flora, REWE, Earl Grey, Twitter, Odol, Colgate, Nokia.
Logorama from Marc Altshuler - Human Music on Vimeo.
úterý 15. června 2010
pondělí 7. června 2010
Jak mi volal Median
V sobotu nám domů volal Median a já měl to (ne)štěstí, že jsem to zvednul. Pán na druhém konci se mě chtěl zeptat na několik otázek. Mediální průzkum poslechovosti rádií - ve stručnosti. Protože mě toto téma zajímá, zúčastnil jsem se.
A žasnul jsem. Pokud všechny agentury provádějící jakékoliv výzkumy trhu, médií a veřejného mínění pracují tak, jak se mnou pracoval Median, vůbec se nedivím, že pak předvolební průzkumy dopadají tak fatálně nepřesně.
Po pár úvodních sociodemografických otázkách (kraj, velikost města, věk) přišly na řadu otázky tématické. Jednou z nich například byla: jaké rádio nejčastěji posloucháte. Odpověděl jsem, že poslouchám Radio Wave (ČRo Radio Wave). Pán na druhém konci chtěl, abych zopakoval název rádia. Reagoval pak, že tu má jen dvě stanice ČRo a sice ČRo 1 - Radiožurnál a ČRo 2 - Praha. Nic víc. Řekl jsem mu, že to tedy má značně omezenou nabídku možných odpovědí... Radio Wave tam prostě neměl. Musel si ho napsat a to, že jsem musel jeho název skoro 3x hláskovat ponechme stranou (to je tím, kdo všechno v dnešní složité situaci na pracovním trhu takové telefonické dotazování provádí...).
Ptal se mě kdy toto rádio poslouchám, a že mi bude dávat časové úseky v jednotlivých dnech. Abychom to uspíšili, hned jsem řekl, že ho poslouchám jen v neděli večer. Přeskočili jsme tedy pracovní týden a začal se ptát na sobotu. Zopakoval jsem, že poslouchám jen (!) v neděli večer, avšak pán začal opět vyjmenovávat časové možnosti v sobotu, kdy poslouchám. Jsem trpělivý... Dopracovali jsme se nakonec do úseku 18:00 +.
Další sada otázek byla jasně vyprofilovaná pro kampaň a způsob prezentace Radia Impuls (ač to nebylo řečeno) a jeho komunikaci k cílovým skupinám pomocí reklamy. Škála odpovědí 1-4 (1= zcela souhlasím, 4= zcela nesouhlasím). Ptal se například, jak na mě působí slogan Ráááádio (tím bylo jasné, že jde i Impuls), jestli si myslím, že tato stanice je vhodná pro mladé lidi, jestli pouští dobrou (!) českou muziku, jestli je to příjemná, jestli je obtěžující, jestli je rádio přirozené, přátelské (netřeba dodávat moje odpovědi, přátelé)...
Při jedné otázce (tu jsem bohužel zapomněl) mi dal na výběr 4 možnosti, z nichž všechny hrubě neodpovídaly mým možným odpovědím a byla mi vnucována pochybná odpověd. Na dotaz, jestli nemá jinou možnost, že prostě všechny se hrubě neslučují s mým názorem, odpověděl: "tak si něco vymyslete". (Diktování e-mailové adresy byl také velký problém. Pán o gmailu asi nikdy neslyšel... Povedlo se to asi na 4. pokus.)
Závěr? Za prvé je zřejmé, že každý výzkum má svého klienta a tomu je třeba odpovědi občas přizpůsobit, aby výsledky vyšly hezky. Za druhé, že zrovna se mnou byl veden skutečně neprofesionálně. Nikoliv špatným přístupem tazatele, ale jeho abych tak řekl špatným všeobecným přehledem.
Bude hůř přátelé, pusťte si někdy London Dealing od Monkey Business, ať se připravíte na to, co k nám brzo z oblasti direct marketingu ještě příjde...
A žasnul jsem. Pokud všechny agentury provádějící jakékoliv výzkumy trhu, médií a veřejného mínění pracují tak, jak se mnou pracoval Median, vůbec se nedivím, že pak předvolební průzkumy dopadají tak fatálně nepřesně.
Po pár úvodních sociodemografických otázkách (kraj, velikost města, věk) přišly na řadu otázky tématické. Jednou z nich například byla: jaké rádio nejčastěji posloucháte. Odpověděl jsem, že poslouchám Radio Wave (ČRo Radio Wave). Pán na druhém konci chtěl, abych zopakoval název rádia. Reagoval pak, že tu má jen dvě stanice ČRo a sice ČRo 1 - Radiožurnál a ČRo 2 - Praha. Nic víc. Řekl jsem mu, že to tedy má značně omezenou nabídku možných odpovědí... Radio Wave tam prostě neměl. Musel si ho napsat a to, že jsem musel jeho název skoro 3x hláskovat ponechme stranou (to je tím, kdo všechno v dnešní složité situaci na pracovním trhu takové telefonické dotazování provádí...).
Ptal se mě kdy toto rádio poslouchám, a že mi bude dávat časové úseky v jednotlivých dnech. Abychom to uspíšili, hned jsem řekl, že ho poslouchám jen v neděli večer. Přeskočili jsme tedy pracovní týden a začal se ptát na sobotu. Zopakoval jsem, že poslouchám jen (!) v neděli večer, avšak pán začal opět vyjmenovávat časové možnosti v sobotu, kdy poslouchám. Jsem trpělivý... Dopracovali jsme se nakonec do úseku 18:00 +.
Další sada otázek byla jasně vyprofilovaná pro kampaň a způsob prezentace Radia Impuls (ač to nebylo řečeno) a jeho komunikaci k cílovým skupinám pomocí reklamy. Škála odpovědí 1-4 (1= zcela souhlasím, 4= zcela nesouhlasím). Ptal se například, jak na mě působí slogan Ráááádio (tím bylo jasné, že jde i Impuls), jestli si myslím, že tato stanice je vhodná pro mladé lidi, jestli pouští dobrou (!) českou muziku, jestli je to příjemná, jestli je obtěžující, jestli je rádio přirozené, přátelské (netřeba dodávat moje odpovědi, přátelé)...
Při jedné otázce (tu jsem bohužel zapomněl) mi dal na výběr 4 možnosti, z nichž všechny hrubě neodpovídaly mým možným odpovědím a byla mi vnucována pochybná odpověd. Na dotaz, jestli nemá jinou možnost, že prostě všechny se hrubě neslučují s mým názorem, odpověděl: "tak si něco vymyslete". (Diktování e-mailové adresy byl také velký problém. Pán o gmailu asi nikdy neslyšel... Povedlo se to asi na 4. pokus.)
Závěr? Za prvé je zřejmé, že každý výzkum má svého klienta a tomu je třeba odpovědi občas přizpůsobit, aby výsledky vyšly hezky. Za druhé, že zrovna se mnou byl veden skutečně neprofesionálně. Nikoliv špatným přístupem tazatele, ale jeho abych tak řekl špatným všeobecným přehledem.
Bude hůř přátelé, pusťte si někdy London Dealing od Monkey Business, ať se připravíte na to, co k nám brzo z oblasti direct marketingu ještě příjde...
sobota 15. května 2010
Německo outdoorovou velmocí
Vaude, Salewa, Tatonka, Lowa, Meindl, Ortlieb, Deuter, Han Wag, Primus, Adidas, Marker, Völkl, Schöffel, Jack Wolfskin. Co mají všechny tyto outdoorové brandy společného? Všechny vznikly v Německu.
Možná trochu překvapivě, ale je tomu tak. Německo je skutečně velmocí s outdoorovým vybavením; minimálně co se týče původu. Drtivá většina nejprestižnějších značek vznikla právě zde. Velká většina z nich s působivě dlouhou tradicí na trhu.
Překvapením naopak není, že světovým leaderem je stále americký oděvní gigant Nike, následovaný celosvětovou dvojkou koncernem Adidas. Pojďme se představit významné outdoorové brandy přehledně řazené chronologicky podle data založení:
Schöffel - 1804 (!)
Mammut - 1862
Deuter - 1898
Han Wag - 1921
Millet - 1921
Lowa - 1923
Völkl - 1923
Salewa - 1935
-1936
Suunto - 1936, Vantaa, Finsko
Atomic - 1955
Patagonia - 1957
Berghaus - 1966
Hi-Tec - 1974
Jack Wolfskin - 1981
Jakému outdoorovému oblečení dáváte přednost vy :-)?
Možná trochu překvapivě, ale je tomu tak. Německo je skutečně velmocí s outdoorovým vybavením; minimálně co se týče původu. Drtivá většina nejprestižnějších značek vznikla právě zde. Velká většina z nich s působivě dlouhou tradicí na trhu.
Překvapením naopak není, že světovým leaderem je stále americký oděvní gigant Nike, následovaný celosvětovou dvojkou koncernem Adidas. Pojďme se představit významné outdoorové brandy přehledně řazené chronologicky podle data založení:
Meindl - 1683 (!!!)
- založil: Petrus Meindl
- sídlo: Kirchanschöring, Německo
- 600 zaměstnanců
- nejstarší outdoorová společnost na světě
Schöffel - 1804 (!)
- založil: Georg Schöffel
- sídlo: Schwabmünchen, Německo
- 200 zaměstnanců
- obrat (2008): 75,5 mil. €
Mammut - 1862
- založil: Kaspar Tanner
- sídlo: Seon, Švýcarsko
- 331 zaměstnanců
- obrat (2008): 192,6 CHF
Deuter - 1898
- založil: Hans Deuter
- sídlo: Gersthofen, Německo
- 66 zaměstnanců
- obrat (2008): 107 mil. €
Han Wag - 1921
- založil: Hans Wagner
- sídlo: Jetzendorf, nyní Vierkirchen, Německo
- spadá pod švédskou Fenix Outdoor AB
Millet - 1921
- Paříž, Francie
- spadá pod Lafuma Group (dále Lafuma, Oxbow, Eider, Le Chameau)
- za první čtvrtletí 09/10 prodej společně s Eider 21,7 mil. €
- obrat Lafuma Group za rok 2008/2009 254,8 mil. €
Lowa - 1923
- založil: Lorenz Wagner
- sídlo: Jetzendorf, Německo
- obrat (2008): 107 mil. €
- 244 zaměstnanců
Völkl - 1923
- sídlo: Straubing, Německo
- nyní patří pod US koncern Jarden Corporation
- obrat celého koncernu (2008): 5,4 mld. $
- celosvětově přes 25 000 zaměstnanců koncernu
- Victor, Alfred a Gabriel Lafuma
- Anneyron, Francie
- spadá pod Lafuma Group (dále Lafuma, Oxbow, Eider, Le Chameau)
- za první čtvrtletí 09/10 prodej 14 mil. €
Salewa - 1935
- založil: Josef Liebhart
- sídlo: Mnichov, stávající sídlo: Bolzano
- spadá pod skupinu Oberalp Gruppe (která se mimojiné stará o brandy Speedo či Rip Curl)
- 50 zaměstnanců v Německu, 700 v Oberalp
- obrat (2008): 136 mil. €
-1936- založil: Vitale Bramani
- Albizzate, Itálie
- největší a nejrespektovanější výrobce podrážek pro outdoorové boty na světě
- ročně vyrobí 35 mil. podrážek
Suunto - 1936, Vantaa, Finsko
- založil: Tuomas Vohlonen
- 554 zaměstnanců (konec 2006)
- součástí Amer Sports
- obrat koncernu (2008): 1,577 mld. €
- 6 338 zaměstnanců koncernu
- založil: Paul a Marie Lamfrom (němečtí přistěhovalci)
- Potland, Oregon, USA
- 3 200 zaměstnanců celosvětově
- obrat (2008): cca 1,32 mld. $
- zisk (2008): 95 mil. $
- Metz-Tessy, Francie
- součástí koncernu Amer Sports
- obrat koncernu (2008): 1,577 mld. €
- 6 338 zaměstnanců koncernu
- založil: Adolf Dassler
- Herzogenaurach, Německo,
- 38 982 zaměstnanců (2008)
- obrat (2008): 10,799 mld. €
- Garmisch-Partenkirchen, Německo
- nyní pod US koncern Jarden Corporation
Atomic - 1955
- Altenmarkt, Rakousko
- 801 zaměstnanců
- součástí koncernu Amer Sports
- obrat koncernu (2008): 1,577 mld. €
- 6 338 zaměstnanců koncernu
Patagonia - 1957
- založil: Yvon Chouinard
- Ventura, Kalifornie, USA
- 1 400 zaměstnanců
- obrat (2008): cca 300 mil. $
- založil: Douglas Tompkins
- San Francisco, USA
- od roku 2000 spadá pod Vanity Fair Corporation
- obrat VF Corporation (2008): 7,643 mld. $
- samotný obrat The North Face cca 1 mld. $
- založil Philip H. Knight (ACG pak v roce 1972)
- Beaverton, Oregon, USA
- 32 500 zaměstnanců celosvětově
- obrat (2008/09): 19,17 mld. $
- zisk: 1,487 mld. $
Berghaus - 1966
- založili: Gordon Davison a Peter Lockey
- Sunderland, Anglie
- spadá pod koncertn Pentland (1930, dálší brand: Brasher)
- cca 100 zaměstnanců
- obrat (2004): 77,8 mil. $
Tatonka - 1993
- založil: Winfried Schechinger
- Dasing, Německo
- 66 zaměstnanců, celosvětově cca 1 000
- obrat (2008): 17,8 mil. €
- založil: Albrecht von Dewitz
- Tettnang, Německo
- 520 zaměstnanců v SRN, celosvětově 1 300
- přesný obrat není znám: cca 100 mil. €
Hi-Tec - 1974
- založil Frank van Wezel
- Shoeburyness, Essex, UK
- zaměřen na střední cenovou kategorii
- cca 500 zaměstnanců
- patří mezi první 4 nejúspěšnější výrobce sportovní obuvi na UK trhu v posledních 10 letech
Jack Wolfskin - 1981
- založil: Ulrich Dausien
- Idstein, Německo
- 350 zaměstnanců
- obrat (2008): 205,5 mil. €
- založil: Hartmut Ortlieb
- Nürnberg, Německo, nyní Heilsbronn
- 105 zaměstanců
Jakému outdoorovému oblečení dáváte přednost vy :-)?
pondělí 11. ledna 2010
Jak vyprodat koncert přes Facebook
Druhý vánoční koncert Dana Bárty a Illustratosphere byl přidán také kvůli rychle vyprodanému prvnímu v Divadle Bez Zábradlí. Management skupiny se rozhodl přidat další a zkusit propagaci udělat jinak.
Druhý koncert byl naplánován na druhý den po prvním do klubu La Fabrika. Bylo rozhodnuto, že propagace koncertu bude vedena skoro výhradně pomocí internetu s hlavním důrazem na Facebook. Tedy: žádné plakáty. S Viktorem Mašátem jsme dostali za úkol koncert propagovat všemi neplacenými kanály, které internet - potažmo Facebook - nabízí. Využili jsme je všechny.
Illustratosphere je kapela, která má rozdílnou cílovou skupinu posluchačů než například Monkey Business či J.A.R. Odpovídá tomu i demografické složení fanoušků: 40 % z nich jsou muži, 60 % ženy. Nejpočetnější věková skupina je ve věku 25-34 let (45 % všech fanoušků); ženy jsou v tomto rozmezí zastoupeny 27 % a muži 18 %.
I přes to (nebo právě proto), že hlavní věková skupina Illustratosphere je (dle Facebooku) mezi 25-34 lety, byly vydány managementem i tiskové zprávy o přidaném koncertu do několika internetových médiích, jelikož nejpočetnější cílová skupina všech českých uživatelů Facebooku je ve věku 18-24 let (přes 680 tisíc uživatelů; skupina mezi 25-34 lety má přes 515 tisíc uživatelů).
Pro druhý vánoční koncert, konající se navíc hned druhý den, bylo třeba mít v rukávu nějakou tu vábničku - něco navíc pro ty, kteří příjdou. Překvapením byla stanovena exkluzivní premiéra nového klipu k písni Nejen Ian (z Animage) s Janem Budařem v hlavní roli. Na tento fakt jsme mohli navázat dalšími obsahem, který se fanouškům postupně představoval (v poslaných aktualizacích o koncertu jsme přidávali making of fotografie klipu apod.).
Po takřka zcela vyprodaném prvním vánočním koncertu jsme oznámili 19. listopadu termín přidaného koncertu (v tu dobu měla fanstránka 820 fanoušků). Fanoušci reagovali pozitivně: nejen ti, kteří si nestihli koupit lístky na první vánoční koncert.
Co všechno jsme použili:
Pár rad závěrem:
Illustratosphere Facebook | Dan Bárta | Reportáž na Stream.cz | Tento článek na AdMarket.cz
Druhý koncert byl naplánován na druhý den po prvním do klubu La Fabrika. Bylo rozhodnuto, že propagace koncertu bude vedena skoro výhradně pomocí internetu s hlavním důrazem na Facebook. Tedy: žádné plakáty. S Viktorem Mašátem jsme dostali za úkol koncert propagovat všemi neplacenými kanály, které internet - potažmo Facebook - nabízí. Využili jsme je všechny.Illustratosphere je kapela, která má rozdílnou cílovou skupinu posluchačů než například Monkey Business či J.A.R. Odpovídá tomu i demografické složení fanoušků: 40 % z nich jsou muži, 60 % ženy. Nejpočetnější věková skupina je ve věku 25-34 let (45 % všech fanoušků); ženy jsou v tomto rozmezí zastoupeny 27 % a muži 18 %.
I přes to (nebo právě proto), že hlavní věková skupina Illustratosphere je (dle Facebooku) mezi 25-34 lety, byly vydány managementem i tiskové zprávy o přidaném koncertu do několika internetových médiích, jelikož nejpočetnější cílová skupina všech českých uživatelů Facebooku je ve věku 18-24 let (přes 680 tisíc uživatelů; skupina mezi 25-34 lety má přes 515 tisíc uživatelů).
Pro druhý vánoční koncert, konající se navíc hned druhý den, bylo třeba mít v rukávu nějakou tu vábničku - něco navíc pro ty, kteří příjdou. Překvapením byla stanovena exkluzivní premiéra nového klipu k písni Nejen Ian (z Animage) s Janem Budařem v hlavní roli. Na tento fakt jsme mohli navázat dalšími obsahem, který se fanouškům postupně představoval (v poslaných aktualizacích o koncertu jsme přidávali making of fotografie klipu apod.).
Po takřka zcela vyprodaném prvním vánočním koncertu jsme oznámili 19. listopadu termín přidaného koncertu (v tu dobu měla fanstránka 820 fanoušků). Fanoušci reagovali pozitivně: nejen ti, kteří si nestihli koupit lístky na první vánoční koncert.
Co všechno jsme použili:
- Event/Událost (standardní nástroj pro vytváření akcí)
- Aktualizace - poslali jsme během propagace koncertu 3 aktualizace fanouškům
- Přes doprovodnou fan Skupinu jsme poslali osobní zprávu (oslovila v inboxu 582 fanoušků)
- Odkazování na Event/Událost
- Zalinkování eventu do bookmarkovacích služeb (Linkuj.cz, Jagg.cz...)
- Odkazování na koncert do neoficiálních FB profilů (Dan Bárta apod.)
- Přidávali jsme odkazy na on-line tiskové zprávy, které vycházely v mediích (chat s Danem Bártou na Tyden.cz, Novinky.cz...) či na soutěž na Instinkt.cz o volné vstupenky
Pár rad závěrem:
- Intenzivně komunikovat s fanoušky
- Využít všechny prostředky, které Facebook nabízí
- Nespolehnout se jen na prosté vytvoření Eventu/Události
- Připravit pro koncert něco extra, něco navíc
- Využít sílu internetu i mimo Facebook
- Informovat o všem, co s koncertem souvisí i třeba zdánlivě
Illustratosphere Facebook | Dan Bárta | Reportáž na Stream.cz | Tento článek na AdMarket.cz
pondělí 19. října 2009
Skupiny na Facebooku se právě teď o velký krok přiblížily stránkám
Facebook právě v těchto hodinách spustil novou vizuální podobu skupin - ještě více nyní připomínají stránky neboli fanpages
Nové pojetí skupin dostalo stejnou strukturu jako stránky. Tedy sloupec vlevo, kde je profilová fotka skupiny, pod ní informace o skupině, dále pak její členové, správci a události. Prakticky se tak informace z původního vzhledu skupiny zprava přesouvají doleva.
Vedle H1 názvu skupiny je ještě obrázek symbolizující, že se skutečně jedná o skupinu, nikoliv o profil či fanpage. Obsah příspěvků členů skupiny se přesunul jednoduše na zeď - tak, jak tomu je u stránky či profilu. Záložka informace (vpravo od záložky Zeď) obsahuje informace o skupině - krátký a delší popisek, kontaktní informace a novinky. Diskuse se přesunula do další záložky ještě více napravo.
Nově převzala od stránky skupina možnost: "Napište něco skupině" - tedy box, který se zobrazuje hned pod úvodní fotkou. Více o změnách a důvodu přehodnocení pojetí skupin píše Knot Pipatsrisawat na oficiálním Facebook blogu.
Porovnejte J.A.R. stránku (vlevo) a J.A.R. skupinu (vpravo):
příbuzné odkazy:
Napsal jsem o Facebooku | Long live J.A.R.
Nové pojetí skupin dostalo stejnou strukturu jako stránky. Tedy sloupec vlevo, kde je profilová fotka skupiny, pod ní informace o skupině, dále pak její členové, správci a události. Prakticky se tak informace z původního vzhledu skupiny zprava přesouvají doleva.Vedle H1 názvu skupiny je ještě obrázek symbolizující, že se skutečně jedná o skupinu, nikoliv o profil či fanpage. Obsah příspěvků členů skupiny se přesunul jednoduše na zeď - tak, jak tomu je u stránky či profilu. Záložka informace (vpravo od záložky Zeď) obsahuje informace o skupině - krátký a delší popisek, kontaktní informace a novinky. Diskuse se přesunula do další záložky ještě více napravo.
Nově převzala od stránky skupina možnost: "Napište něco skupině" - tedy box, který se zobrazuje hned pod úvodní fotkou. Více o změnách a důvodu přehodnocení pojetí skupin píše Knot Pipatsrisawat na oficiálním Facebook blogu.
Porovnejte J.A.R. stránku (vlevo) a J.A.R. skupinu (vpravo):
příbuzné odkazy:
Napsal jsem o Facebooku | Long live J.A.R.
pondělí 12. října 2009
Propagace hudebních skupin pomocí fanpages na Facebooku
Nepřeceňujme Facebook, ale v současnosti dělá každá instituce chybu, pokud ho bojkotuje. Stejně tak hudební skupiny. Facebook fanpage je ideální způsob jak komunikovat s fanoušky prostřednictvím v současné době nejoblíbenější sociální sítě, která má reálnou šanci porazit i tak lidmy przněný MySpace
Myslím, že si můžeme s Viktorem Mašátem přihřát lehce polívčičku: naše sympatie k našim oblíbeným interpretům vedly tak daleko, že jsme se rozhodli jim pomoci s propagací na Facebooku a po několik měsících můžeme dle mého názoru s klidem konstatovat, že se to daří.
Zahraniční formace využívají potenciálu fanpages samozřejmě již déle. Skvěle to dělá Lenny Kravitz (naprosto skvělý nápad je fotit fanoušky na koncertě do hlediště, kteří se pak mohou otagovat), Jamie Cullum či Lily Allen sází jednu novinku za druhou... Paráda. Není již moc podstatné, kdo za tím stojí: jestli si to správně uvědomuje interpret sám nebo jeho managemement.
Když jsem na konci června 2008 zakládal fanstránku Navigators, netušil jsem, že bude za rok tak úspěšná. Tehdy to byla akce na vlastní pěst - nikdo z kapely na Facebooku v té době nebyl. Honzu Pospíšila (OneTwo) jsem informoval, že jsem ji založil, a že tam přidávám novinky, ale skupina více sázela na MySpace. Pomalu rostla fanouškovská základna. Zcela evidentně fanoušci pozitivně reagovali na to, když s nimi někdo komunikoval. Ač nebylo jasné, jestli je to kapela samotná. To nevadilo. Podařilo se s nimi navázat kontakt, oslovovat je, aby sami přidávali fotky z koncertů. Začali sami přidávat odkazy, videa; psali, jak se těší na koncerty, vyjadřovali podporu. Cca do konce roku 2008 jsem v tom byl prakticky sám. Letos na jaře Navigators přidali na své stránky odkaz na Facebook fanstránku a posvětili ji tak jako oficiální Facebook profil. Honza Pospíšil a ostatní se postupně začali objevovat na Facebook a poznávat jeho přednosti.
Další věc, co se podařila je ta, že dnes si vše ohledně Facebooku kapela spravuje sama. Honza a i ostatní pronikli do tajů nastavení, pochopili způsob práce a komunikace s fanoušky Facebooku a jde jim to skvěle. Komunikace s fanoušky funguje ještě lépe, jejich počet stoupá. V současné době (k 11.10.) čítá přes 1 580 fanoušků (40 % muži, 60 % ženy) a z dalších demografických ukazatelů lze přesně identifikovat, kdo je facebookovský fanoušek Navigators. (Takový počet fanoušků by se dokonce již dal použít na přesně cílenou reklamní kampaň. Nejvíce žen - 29 % - patří do kategorie 18-24 let; nejvíce fanoušků mužů - 21 % - do kategorie 25-34 let atd.) Kvalitou příspěvků je Navigators profil na úrovni 3,1 bodů (5ti stupňová hranice udává, jak příspěvky upoutaly uživatele Facebooku v průběhu posledních sedmi dní). Co do médií na Navigators Facebooku vede používání fotek, následují videa a na 3. místě audio soubory. Naprosto drtivě vedoucí skupinou jsou obyvatelé Prahy (1 104 fandů), ostatní města se pohybují v řádech desítek či jednotek fanoušků.
I na základě těchto výsledků jsem se s Viktorem pustil do dalších skupin - Monkey Business nebo Illustratosphere. U MBs a koneckonců i u J.A.R. byl problém v tom, že již někdo jejich fanpages založil, ale vůbec se o ně nestaral a nestará. Zkoušeli jsme s adminy navázat komunikaci, marně. Proto jsme založili paralelní profily s tím, že jsme měli právo je označit za oficiální Facebook fan stránky. Postupujeme obdobným stylem jako u Navigators. Komunikace s fanoušky je výborná, i oni jsou aktivní. Počet fanoušků roste, u fan stránky Dana Bárty & Illustratosphere pochopitelně rychleji oproti MBs vzhledem k demografii cílové skupiny fandů, která je podobná s hlavní demografickou skupinou Facebooku jako takového.
Facebook Illustratosphere funguje od 10. srpna letoška a dodnes přivítali již 676 fanoušků, tudíž tento nárůst je podstatně rychlejší oproti narůstu fanoušků Navigators v prvních měsících od založení profilu, což je ale dáno především tím, že nyní roste počet uživatelů Facebooku u nás rychleji než před rokem touto dobou.
Facebook Monkey Business startoval 27. června a již 30. června přivítal 100. fanouška. V současné době se blíží k 500 fandů. Pochopitelně to zdaleka nedosahuje počtu fanoušků paralelní neoficiální Facebook fan stránky (funguje cca od 4. října 2008), která má přes 2 300 fanoušků, ale kde je zcela mrtvo. Pokračujeme v krasojízdě a budeme se i nadále snažit přinášet ve spolupráci s členy skupin a managementem jednotlivých kapel stále aktuální informace.
Začínáme budovat fan stránky i pro František Kop Quartet, Robert Balzar Trio, či nově pro J.A.R., kteří letos slaví 20 let a zaslouží si větší pozornost než na již existujcím fan profilu.
Vysílám ostatním skupinám a interpretům jasné poselství: Facebook pro komunikaci s fanoušky funguje!
relevantní odkazy:
Více článků o Facebooku | Navigators | Monkey Business | Illustratosphere | Robert Balzar Trio | František Kop Quartet | J.A.R.
Myslím, že si můžeme s Viktorem Mašátem přihřát lehce polívčičku: naše sympatie k našim oblíbeným interpretům vedly tak daleko, že jsme se rozhodli jim pomoci s propagací na Facebooku a po několik měsících můžeme dle mého názoru s klidem konstatovat, že se to daří.Zahraniční formace využívají potenciálu fanpages samozřejmě již déle. Skvěle to dělá Lenny Kravitz (naprosto skvělý nápad je fotit fanoušky na koncertě do hlediště, kteří se pak mohou otagovat), Jamie Cullum či Lily Allen sází jednu novinku za druhou... Paráda. Není již moc podstatné, kdo za tím stojí: jestli si to správně uvědomuje interpret sám nebo jeho managemement.
Když jsem na konci června 2008 zakládal fanstránku Navigators, netušil jsem, že bude za rok tak úspěšná. Tehdy to byla akce na vlastní pěst - nikdo z kapely na Facebooku v té době nebyl. Honzu Pospíšila (OneTwo) jsem informoval, že jsem ji založil, a že tam přidávám novinky, ale skupina více sázela na MySpace. Pomalu rostla fanouškovská základna. Zcela evidentně fanoušci pozitivně reagovali na to, když s nimi někdo komunikoval. Ač nebylo jasné, jestli je to kapela samotná. To nevadilo. Podařilo se s nimi navázat kontakt, oslovovat je, aby sami přidávali fotky z koncertů. Začali sami přidávat odkazy, videa; psali, jak se těší na koncerty, vyjadřovali podporu. Cca do konce roku 2008 jsem v tom byl prakticky sám. Letos na jaře Navigators přidali na své stránky odkaz na Facebook fanstránku a posvětili ji tak jako oficiální Facebook profil. Honza Pospíšil a ostatní se postupně začali objevovat na Facebook a poznávat jeho přednosti.
Další věc, co se podařila je ta, že dnes si vše ohledně Facebooku kapela spravuje sama. Honza a i ostatní pronikli do tajů nastavení, pochopili způsob práce a komunikace s fanoušky Facebooku a jde jim to skvěle. Komunikace s fanoušky funguje ještě lépe, jejich počet stoupá. V současné době (k 11.10.) čítá přes 1 580 fanoušků (40 % muži, 60 % ženy) a z dalších demografických ukazatelů lze přesně identifikovat, kdo je facebookovský fanoušek Navigators. (Takový počet fanoušků by se dokonce již dal použít na přesně cílenou reklamní kampaň. Nejvíce žen - 29 % - patří do kategorie 18-24 let; nejvíce fanoušků mužů - 21 % - do kategorie 25-34 let atd.) Kvalitou příspěvků je Navigators profil na úrovni 3,1 bodů (5ti stupňová hranice udává, jak příspěvky upoutaly uživatele Facebooku v průběhu posledních sedmi dní). Co do médií na Navigators Facebooku vede používání fotek, následují videa a na 3. místě audio soubory. Naprosto drtivě vedoucí skupinou jsou obyvatelé Prahy (1 104 fandů), ostatní města se pohybují v řádech desítek či jednotek fanoušků.
I na základě těchto výsledků jsem se s Viktorem pustil do dalších skupin - Monkey Business nebo Illustratosphere. U MBs a koneckonců i u J.A.R. byl problém v tom, že již někdo jejich fanpages založil, ale vůbec se o ně nestaral a nestará. Zkoušeli jsme s adminy navázat komunikaci, marně. Proto jsme založili paralelní profily s tím, že jsme měli právo je označit za oficiální Facebook fan stránky. Postupujeme obdobným stylem jako u Navigators. Komunikace s fanoušky je výborná, i oni jsou aktivní. Počet fanoušků roste, u fan stránky Dana Bárty & Illustratosphere pochopitelně rychleji oproti MBs vzhledem k demografii cílové skupiny fandů, která je podobná s hlavní demografickou skupinou Facebooku jako takového.
Facebook Illustratosphere funguje od 10. srpna letoška a dodnes přivítali již 676 fanoušků, tudíž tento nárůst je podstatně rychlejší oproti narůstu fanoušků Navigators v prvních měsících od založení profilu, což je ale dáno především tím, že nyní roste počet uživatelů Facebooku u nás rychleji než před rokem touto dobou.
Facebook Monkey Business startoval 27. června a již 30. června přivítal 100. fanouška. V současné době se blíží k 500 fandů. Pochopitelně to zdaleka nedosahuje počtu fanoušků paralelní neoficiální Facebook fan stránky (funguje cca od 4. října 2008), která má přes 2 300 fanoušků, ale kde je zcela mrtvo. Pokračujeme v krasojízdě a budeme se i nadále snažit přinášet ve spolupráci s členy skupin a managementem jednotlivých kapel stále aktuální informace.
Začínáme budovat fan stránky i pro František Kop Quartet, Robert Balzar Trio, či nově pro J.A.R., kteří letos slaví 20 let a zaslouží si větší pozornost než na již existujcím fan profilu.
Vysílám ostatním skupinám a interpretům jasné poselství: Facebook pro komunikaci s fanoušky funguje!
relevantní odkazy:
Více článků o Facebooku | Navigators | Monkey Business | Illustratosphere | Robert Balzar Trio | František Kop Quartet | J.A.R.
pondělí 18. května 2009
Spasí Zdeněk Pohlreich české restaurace?
Nejen o spáse a Café Imperial, ale i o tom, jak mi při sledování pořadu tečou sliny do klávesnice
Všechny reality show mě vždy úspěšně minuly. Nuda a momentální trendovost byly hlavní důvody, proč jsem je nesledoval. Do jaké míry je či není Ano, šéfe! reality show neřešme. Každopádně je třeba přiznat, že ho na internetu sleduju pravidelně. Z několika důvodů.
Prvně kvůli faktu, že pohostinství beru jako službu zákazníkům. Obor jako jakýkoliv jiný, kde je primárním cílem spokojený zákazník. Se spokojeným zákazníkem přichází velmi často i zisk - primární cíl hostinského z podnikatelského hlediska.
Druhak kvůli tomu, že hospodu/restauraci dělá z 50 % obsluha, je-li špatná, nestojí podnik za nic. Proto osobně chodím jen tam, kde tak snaží k zákazníkům náležitě chovat. Kdo se tímhle neřídí, nemůže uspět. Je dobře, že to Pohlreich zdůrazňuje jako důležitý aspekt.
Přiznám se však, že vzhledem k tomu, že jsem tak trochu stravovací ignorant či diletant (buřty ke snídani na stojáka u kuchyňské linky jsou částým jevem...), tak to, nad čím Zdeněk Pohlreich jako letitý profesinál oboru ohrne nos, nad tím bych se rozeslintal blahem. Pivní gurmán neznamená automaticky, že je člověk hned gurmán přes jídlo :-).
Podle toho, jakým metrem zatím hodnotí restuarace a jejich nabídku, by mu snad nemohlo chutnat tak v 80 procentech podniků. Kde je chyba? Je to skutečně tím, že jsou Češi stále několik let pozadu, či že se zastavili v určitém čase a nechtějí vystoupit ze zajetých kolejí? Těžko říct.
Nutno si však uvědomit, že ne každý podnik může fungovat jako Café Imperial. To není kritika, ale fakt. Café Imperial je podnik nejvyšší kvality, ale kolik tam chodí Čechů? Byl jsem zde jen jednou a drtivá většina osazenstva podniku byly cizinci. Pilsner Urquell za 59 Kč prostě vyšší cenové hladině odpovídá. Neodsuzuju to však. Jen je to trochu někde jinde...
Café Imperial je magické místo. Pozdně secesní mozaiková výzdoba interiérů podle návrhů prof. Jana Beneše, kam se jen podíváte. Toalety, které doma velmi pravděpodobně nemáte. A moment, kdy vedle vás u stolu dostane host zákusek o rozměrech 5 x 5 x 5 cm na velkém talíři a pak k němu příjde číšník s bezdrátovým platebním terminál a host platí za zákusek kreditní kartou, je taky svým způsobem magický :-).
Všude to ale takhle fungovat nemůže. Zdeněk Pohlreich to ví. A tak pokud zápasí s nečistotou, nevhodnými kombinacemi při vaření, či přístupem kuchařů a lidí, co výsledky kuchařů prodávají, je to v pořádku a snad to k sebezamyšlení přivede i ty, kteří se do pořadu nehrnou, ale vemou si z něj cenné rady. A tak tam, kde si Pohlreich již takřka trademarkově mne obličej zoufalstvím nad pokrmy, které nejsou podle jeho představ, tak já zrovna slintám do klávesnice, protože se na Ano, šéfe! dívám tehdy, kdy už mám zase hlad. Ještě že má klávesnice kanálky pro odvod tekutin...
Koneckonců to není pořad jen z vážného soudku. Pohlreich je mistr hlášek. Prima snad musela zaměstnat navíc člověka, který se při výrobě pořadu soustředí jen na vypípávání Pohlreichových invektiv :-)). Jen snad kruciprdel mu úspěšně prochází. Jinak má práce habaděj :-). V 11. díle se však povedlo něco neuvěřitelně nečekaného, co bylo pro Zdeňka skoro jako poslední hřebíček do rakve v poněkud bídném píseckém podniku. Co se stalo? Přišel kluk, co si přišel hrát s kamením. Netrvalo dlouho a proslavil se, má už skupinu na Facebooku (s více než 2300 fanoušky) a video na YouTube vidělo přes 18 tisíc uživatelů (k dnešku). Mrkněte se, proč :-D.
photos by © Michal Hanisch, 2008 and by © Lenka Trdlová, 2008
relevantní odkazy
Kluk, co si přišel hrát s kamením - skupina | Video s klukem | Ano, šéfe! na Stream.cz | Café Imperial
Všechny reality show mě vždy úspěšně minuly. Nuda a momentální trendovost byly hlavní důvody, proč jsem je nesledoval. Do jaké míry je či není Ano, šéfe! reality show neřešme. Každopádně je třeba přiznat, že ho na internetu sleduju pravidelně. Z několika důvodů.Prvně kvůli faktu, že pohostinství beru jako službu zákazníkům. Obor jako jakýkoliv jiný, kde je primárním cílem spokojený zákazník. Se spokojeným zákazníkem přichází velmi často i zisk - primární cíl hostinského z podnikatelského hlediska.
Druhak kvůli tomu, že hospodu/restauraci dělá z 50 % obsluha, je-li špatná, nestojí podnik za nic. Proto osobně chodím jen tam, kde tak snaží k zákazníkům náležitě chovat. Kdo se tímhle neřídí, nemůže uspět. Je dobře, že to Pohlreich zdůrazňuje jako důležitý aspekt.
Přiznám se však, že vzhledem k tomu, že jsem tak trochu stravovací ignorant či diletant (buřty ke snídani na stojáka u kuchyňské linky jsou částým jevem...), tak to, nad čím Zdeněk Pohlreich jako letitý profesinál oboru ohrne nos, nad tím bych se rozeslintal blahem. Pivní gurmán neznamená automaticky, že je člověk hned gurmán přes jídlo :-).
Podle toho, jakým metrem zatím hodnotí restuarace a jejich nabídku, by mu snad nemohlo chutnat tak v 80 procentech podniků. Kde je chyba? Je to skutečně tím, že jsou Češi stále několik let pozadu, či že se zastavili v určitém čase a nechtějí vystoupit ze zajetých kolejí? Těžko říct.
Nutno si však uvědomit, že ne každý podnik může fungovat jako Café Imperial. To není kritika, ale fakt. Café Imperial je podnik nejvyšší kvality, ale kolik tam chodí Čechů? Byl jsem zde jen jednou a drtivá většina osazenstva podniku byly cizinci. Pilsner Urquell za 59 Kč prostě vyšší cenové hladině odpovídá. Neodsuzuju to však. Jen je to trochu někde jinde...
Café Imperial je magické místo. Pozdně secesní mozaiková výzdoba interiérů podle návrhů prof. Jana Beneše, kam se jen podíváte. Toalety, které doma velmi pravděpodobně nemáte. A moment, kdy vedle vás u stolu dostane host zákusek o rozměrech 5 x 5 x 5 cm na velkém talíři a pak k němu příjde číšník s bezdrátovým platebním terminál a host platí za zákusek kreditní kartou, je taky svým způsobem magický :-).
Všude to ale takhle fungovat nemůže. Zdeněk Pohlreich to ví. A tak pokud zápasí s nečistotou, nevhodnými kombinacemi při vaření, či přístupem kuchařů a lidí, co výsledky kuchařů prodávají, je to v pořádku a snad to k sebezamyšlení přivede i ty, kteří se do pořadu nehrnou, ale vemou si z něj cenné rady. A tak tam, kde si Pohlreich již takřka trademarkově mne obličej zoufalstvím nad pokrmy, které nejsou podle jeho představ, tak já zrovna slintám do klávesnice, protože se na Ano, šéfe! dívám tehdy, kdy už mám zase hlad. Ještě že má klávesnice kanálky pro odvod tekutin...
Koneckonců to není pořad jen z vážného soudku. Pohlreich je mistr hlášek. Prima snad musela zaměstnat navíc člověka, který se při výrobě pořadu soustředí jen na vypípávání Pohlreichových invektiv :-)). Jen snad kruciprdel mu úspěšně prochází. Jinak má práce habaděj :-). V 11. díle se však povedlo něco neuvěřitelně nečekaného, co bylo pro Zdeňka skoro jako poslední hřebíček do rakve v poněkud bídném píseckém podniku. Co se stalo? Přišel kluk, co si přišel hrát s kamením. Netrvalo dlouho a proslavil se, má už skupinu na Facebooku (s více než 2300 fanoušky) a video na YouTube vidělo přes 18 tisíc uživatelů (k dnešku). Mrkněte se, proč :-D.
photos by © Michal Hanisch, 2008 and by © Lenka Trdlová, 2008
relevantní odkazy
Kluk, co si přišel hrát s kamením - skupina | Video s klukem | Ano, šéfe! na Stream.cz | Café Imperial
pondělí 27. dubna 2009
Jak bojovat s klesající návštěvností webů v prosluněných dnech pomocí Facebooku
Krásné prosluněné jaro prožíváme už měsíc. Co víc si přát. Mohlo by snad jen zapršet, aby nebylo sucho. Jen všichni, kdo podnikají na internetu, musí mít zákonitě s krásným počasím poněkud zasmušelou náladu...
Čím je více hezky, tím více klesá návštěvnost webových portálů, což je jev fungující s železnou pravidelností. Návštěvnost se ještě bude snižovat a její dno čekáme jako každým rokem přes prázdniny v červenci a srpnu, kdy uživatelé zase zaklapnou své počítače a vylezou na stromy. Slezou dolů ke svým macům a písíčkům až v září, kdy stejně jako s novým školním rokem startuje i hlavní internetová sezóna. Existuje možnost, jak alespoň mírně zvrátit klesající návštěvnost pomocí komunitních služeb? Ano, lze.
Poměrně úspěšně s tím jde bojovat pomocí Facebooku. Je to boj jen dočasný, protože tak, jak klesá návštěvnost webů logicky i klesá návštěvnost Facebooku a především aktivita lidí na něm, což lze pozorovat i dnes. Pár tipů ale přesto funguje.
Prvním prazákladním pravidlem by mělo být, aby webová stránka měla založenou na Facebooku skupinu a rovněž i stránku. Do těchto celků se totiž snadno přihlásí fandové portálu, který navštěvují. Ne všichni sice Facebook mají, ale penetrace mezi uživateli prudce roste.
Autor stránky nebo skupiny pak na Facebooku dostane poměrně účinný bezplatný nástroj, jak komunikovat s uživateli, kteří jeho web navštěvují. Může je přes skupinu či stránku upozorňovat na novinky na webu, na nové články, chystané a probíhající soutěže. Může vkládat související videa, fotografie, odkazy. Všem členům stránky lze poslat aktualizaci - tedy zprávu o novinkách na dané Facebook stránce. V případě skupiny lze poslat všem jejím členům rovněž zprávu, která jim dorazí do jejich inboxů. Pokud se toho nezneužívá často, může to být sympatický nástroj jak zůstat se svými uživateli v kontaktu.
V případě stránky produktu, která po změnách na Facebooku funguje stejně jako profil uživatele, je vhodné novinky psát i do statusu. Jeho změnu uvidí všichni, kteří jsou přátele daného uživatele/produktu. Pokud do něj napíšeme vhodně formulovanou novinku navíc i s odkazem, klikne na něj poměrně dost uživatelů, jak jsem se sám přesvědčil.
19.4. v neděli jsem do statusu na Facebooku vtipně glosoval výběh na Muchov a přidal do něj i odkaz na článek na blogu, který jsem zde uveřejnil 8. července 2008. Oproti předcházející neděli 12.4. (tedy srovnatelný den v týdnu) se mi zvedla návštěvnost unikátů o 76 %, počet zobrazených stránek o 107 % a průměrná doba na stránce se zvedla o 131 %. Samozřejmě v reálných číslech návštěvnosti mého blogu to nejsou stovky uživatelů :-), ale procentní vyjádření nárůstu je myslím dostatečně výmluvné, že to může fungovat (všechna data dle Google Analytics).
Druhý příklad. 18. března jsem ve statusu své přátele vyhecoval, zda-li si myslí, že fungovala zásuvka ve vlaku, vedle které jsem seděl. Slíbil jsem, že druhý den devatenáctého naleznou na blogu v určitý konkrétní čas článek s odpovědí na anketku. Čekal jsem minimálně 12 zobrazení článku vzhledem k počtu lidí, kteří reagovali na status den před tím a tipovaly v něm výsledek funkčnosti zásuvky. Druhý den ve statusu přibyl odkaz na onen článek s výsledkem ankety a ten si přečetlo o 375 % více uživatelů než jsem čekal - tedy než těch 12 :-).
Pokud srovnám čtvrtek 19. března například se čtvrtkem 5. března, máme tu devatenáctého nárůst návštěv o 76 %, zobrazení stránek o 124 % a průměrné zobrazení stránek všech uživatelů o 27 %.
Úspěch je zaručen, pokud status vhodně napínavě zformulujete. Přeci jen i takový správně formulovaný headline je úspěchem každého článku. Nemusíte nutně ve statusu bulvárně lhát, či zveličovat to, co na odkazu uživatelé naleznou, ale pokud vše vhodně zformulujete, bude to fungovat. Pomůže například také, když na článek, který chystáte, upozorníte den předem i s odkazem na místo, kde se objeví.
Jistá dávka překvapení a správného vhodného načasování může sympaticky zafungovat. Koneckonců se i vyplácí vhodně a milým způsobem s uživateli komunikovat. Vhodná komunikace je ostatně úspěchem všeho :-).
relevantní odkazy:
Všechny příspěvky o internetu
Čím je více hezky, tím více klesá návštěvnost webových portálů, což je jev fungující s železnou pravidelností. Návštěvnost se ještě bude snižovat a její dno čekáme jako každým rokem přes prázdniny v červenci a srpnu, kdy uživatelé zase zaklapnou své počítače a vylezou na stromy. Slezou dolů ke svým macům a písíčkům až v září, kdy stejně jako s novým školním rokem startuje i hlavní internetová sezóna. Existuje možnost, jak alespoň mírně zvrátit klesající návštěvnost pomocí komunitních služeb? Ano, lze.Poměrně úspěšně s tím jde bojovat pomocí Facebooku. Je to boj jen dočasný, protože tak, jak klesá návštěvnost webů logicky i klesá návštěvnost Facebooku a především aktivita lidí na něm, což lze pozorovat i dnes. Pár tipů ale přesto funguje.
Prvním prazákladním pravidlem by mělo být, aby webová stránka měla založenou na Facebooku skupinu a rovněž i stránku. Do těchto celků se totiž snadno přihlásí fandové portálu, který navštěvují. Ne všichni sice Facebook mají, ale penetrace mezi uživateli prudce roste.
Autor stránky nebo skupiny pak na Facebooku dostane poměrně účinný bezplatný nástroj, jak komunikovat s uživateli, kteří jeho web navštěvují. Může je přes skupinu či stránku upozorňovat na novinky na webu, na nové články, chystané a probíhající soutěže. Může vkládat související videa, fotografie, odkazy. Všem členům stránky lze poslat aktualizaci - tedy zprávu o novinkách na dané Facebook stránce. V případě skupiny lze poslat všem jejím členům rovněž zprávu, která jim dorazí do jejich inboxů. Pokud se toho nezneužívá často, může to být sympatický nástroj jak zůstat se svými uživateli v kontaktu.
V případě stránky produktu, která po změnách na Facebooku funguje stejně jako profil uživatele, je vhodné novinky psát i do statusu. Jeho změnu uvidí všichni, kteří jsou přátele daného uživatele/produktu. Pokud do něj napíšeme vhodně formulovanou novinku navíc i s odkazem, klikne na něj poměrně dost uživatelů, jak jsem se sám přesvědčil.
19.4. v neděli jsem do statusu na Facebooku vtipně glosoval výběh na Muchov a přidal do něj i odkaz na článek na blogu, který jsem zde uveřejnil 8. července 2008. Oproti předcházející neděli 12.4. (tedy srovnatelný den v týdnu) se mi zvedla návštěvnost unikátů o 76 %, počet zobrazených stránek o 107 % a průměrná doba na stránce se zvedla o 131 %. Samozřejmě v reálných číslech návštěvnosti mého blogu to nejsou stovky uživatelů :-), ale procentní vyjádření nárůstu je myslím dostatečně výmluvné, že to může fungovat (všechna data dle Google Analytics).
Druhý příklad. 18. března jsem ve statusu své přátele vyhecoval, zda-li si myslí, že fungovala zásuvka ve vlaku, vedle které jsem seděl. Slíbil jsem, že druhý den devatenáctého naleznou na blogu v určitý konkrétní čas článek s odpovědí na anketku. Čekal jsem minimálně 12 zobrazení článku vzhledem k počtu lidí, kteří reagovali na status den před tím a tipovaly v něm výsledek funkčnosti zásuvky. Druhý den ve statusu přibyl odkaz na onen článek s výsledkem ankety a ten si přečetlo o 375 % více uživatelů než jsem čekal - tedy než těch 12 :-).
Pokud srovnám čtvrtek 19. března například se čtvrtkem 5. března, máme tu devatenáctého nárůst návštěv o 76 %, zobrazení stránek o 124 % a průměrné zobrazení stránek všech uživatelů o 27 %.
Úspěch je zaručen, pokud status vhodně napínavě zformulujete. Přeci jen i takový správně formulovaný headline je úspěchem každého článku. Nemusíte nutně ve statusu bulvárně lhát, či zveličovat to, co na odkazu uživatelé naleznou, ale pokud vše vhodně zformulujete, bude to fungovat. Pomůže například také, když na článek, který chystáte, upozorníte den předem i s odkazem na místo, kde se objeví.
Jistá dávka překvapení a správného vhodného načasování může sympaticky zafungovat. Koneckonců se i vyplácí vhodně a milým způsobem s uživateli komunikovat. Vhodná komunikace je ostatně úspěchem všeho :-).
relevantní odkazy:
Všechny příspěvky o internetu
úterý 24. března 2009
Severonoviny - březen za kamna vlezem
Všehochuť vanoucí nejen ze severních Čech - anebo o konci jednoho slavného obchodního domu, o porušování (?) ochranných známek, o "jaru" a krátce o vládě bez důvěry.
Jaro - not avalaible
Začnu tím jarem a nebudu se moc rozepisovat. Nejlépe a zcela pohotově to vyjádřil na Facebooku nedávno Jirka Ibl touto hláškou: "Hovno jaro", řekla zima. Když neprší, tak sněží. Když nesněží, tak padají kroupy. Do toho vítr. Hromady sněhu moc neubývají a tak se nebudu divit, když budeme mít na zahradě pod lesem, kam se sluneční paprsky vlivem ještě stále nízké dráhy Slunce nedostanou, hromady či hromádky sněhu ještě tak měsíc a půl. Snad ne déle. Nejen mě to už láká do Českého ráje.
Ochranná známka sem, ochranná známka tam
Překvapil mě reklamní papírový stojan společnosti O2, který stojí na háčku ve foyer. Je to papírový stojan ve tvaru džínsů, které jsou ztvárněné ze zadního pohledu s kapsami. Jedna z kapes obsahuje držák na letáky se sloganem: "Tuhle zkoušku máš v kapse". O co jde. Výtvarné ztvárnění džínsů se snaží napodobovat některé ochranné prvky a známky, patřící společnosti Levi Strauss & Co. Jednak pokus o nápodobu tvaru výšívky "dvou kopečků" na obou kapsách, který má symbolizovat hory kolem San Francisca (což je registrovaná jako ochranná známka) a druhak červený Red Tab® na levé hraně pravé zadní kapsy (rovněž chráněný patenty). Místo nápisu značky džínsů je na něm napsán slogan tarifu O2 [kůl]. Častá nápodoba těchto (a jiných) prvků u textilního zboží od různých trhovců mě asi nepřekvapí. V případě nadnárodního telekomunikačního gigantu, který si sám chrání své ochranné známky, loga a podobně, mě to vskutku překvapuje velmi. (Klikni na fotky pro zvětšení.)
Obchodní dům Ještěd - pápá lálá :-(
Minulý týden jsme už nechodili zkratkou skrz nejstarší legendární obchodní dům v Liberci. Tesco vyprodalo zboží, přestěhovalo se do vedle stojícího nového nákupního centra a nyní je již ohrazené. Dnes ráno cestou do školy jsem již viděl velký bagr s podivným chapadlem na konci, které tvarem velmi připomínalo klepeto raka. Ukusoval postupně kus za kusem z konstrukce obchoďáku. Cestou ze školy již byla část Teska dole - odhadem tak desetina (?) stavby, řekl bych. Bagr s mohutnými pásy na hromadě suti, betonu a kovových zbytků konstrukce dál uzobával další kousky známé architektonické stavby. Jedno oko nezůstalo suché. Skoro. Architektura ustupuje konzumu, ach jo... Co k bourání poznamenal profesor a proděkan FUA Jiří Suchomel pro T-UNI.
Tady ještě můžeme společně zavzpomínat. Za pár dní to již bude minulost:
Co jinak dodat k dnešnímu vyslovení nedůvěry vládě Mirka Topolánka... Byl jsem přesvědčen, že to ustojí, podle vývoje v dopoledních hodinách. Pak přijedu domů a je po všem. Nemám sílu ani nadávat, ani to nějak komentovat. O Paroubkovi jsem toho už napsal asi dost... Až budou předčasné volby, zase se projeví, co si tenhle národ zaslouží... Nutno dodat, že ač vláda svatá nebyla a ani Mirek není Mirek Dušín, tak jeho projev se mi moc líbil.
Jinak jsem konečně zahájil (krom dalšího semestru) i koncertní rok 2009. Přes několik koncertních nezdarů, jsem o víkendu konečně slyšel něco naživo. Nejprve koncert František Kop Quarteta v Redutě a druhý den koncert Robert Balzar Tria s Johnem Abercrombiem v Lucerna Music Baru. Ve skrze jazzový víkend, o kterém napíšu snad záhy vícero.
photo by © Michal Hanisch, 2009
relevantní odkazy:
Rozhovor s Johnem Abercrombiem pro Novinky.cz | Rozhovor s Johnem Abercrombiem pro Houser.cz | Další plánované koncerty a má pravděpodobná účast na nich
Jaro - not avalaible
Začnu tím jarem a nebudu se moc rozepisovat. Nejlépe a zcela pohotově to vyjádřil na Facebooku nedávno Jirka Ibl touto hláškou: "Hovno jaro", řekla zima. Když neprší, tak sněží. Když nesněží, tak padají kroupy. Do toho vítr. Hromady sněhu moc neubývají a tak se nebudu divit, když budeme mít na zahradě pod lesem, kam se sluneční paprsky vlivem ještě stále nízké dráhy Slunce nedostanou, hromady či hromádky sněhu ještě tak měsíc a půl. Snad ne déle. Nejen mě to už láká do Českého ráje.
Ochranná známka sem, ochranná známka tam
Překvapil mě reklamní papírový stojan společnosti O2, který stojí na háčku ve foyer. Je to papírový stojan ve tvaru džínsů, které jsou ztvárněné ze zadního pohledu s kapsami. Jedna z kapes obsahuje držák na letáky se sloganem: "Tuhle zkoušku máš v kapse". O co jde. Výtvarné ztvárnění džínsů se snaží napodobovat některé ochranné prvky a známky, patřící společnosti Levi Strauss & Co. Jednak pokus o nápodobu tvaru výšívky "dvou kopečků" na obou kapsách, který má symbolizovat hory kolem San Francisca (což je registrovaná jako ochranná známka) a druhak červený Red Tab® na levé hraně pravé zadní kapsy (rovněž chráněný patenty). Místo nápisu značky džínsů je na něm napsán slogan tarifu O2 [kůl]. Častá nápodoba těchto (a jiných) prvků u textilního zboží od různých trhovců mě asi nepřekvapí. V případě nadnárodního telekomunikačního gigantu, který si sám chrání své ochranné známky, loga a podobně, mě to vskutku překvapuje velmi. (Klikni na fotky pro zvětšení.)
Obchodní dům Ještěd - pápá lálá :-(
Minulý týden jsme už nechodili zkratkou skrz nejstarší legendární obchodní dům v Liberci. Tesco vyprodalo zboží, přestěhovalo se do vedle stojícího nového nákupního centra a nyní je již ohrazené. Dnes ráno cestou do školy jsem již viděl velký bagr s podivným chapadlem na konci, které tvarem velmi připomínalo klepeto raka. Ukusoval postupně kus za kusem z konstrukce obchoďáku. Cestou ze školy již byla část Teska dole - odhadem tak desetina (?) stavby, řekl bych. Bagr s mohutnými pásy na hromadě suti, betonu a kovových zbytků konstrukce dál uzobával další kousky známé architektonické stavby. Jedno oko nezůstalo suché. Skoro. Architektura ustupuje konzumu, ach jo... Co k bourání poznamenal profesor a proděkan FUA Jiří Suchomel pro T-UNI.
Jinak jsem konečně zahájil (krom dalšího semestru) i koncertní rok 2009. Přes několik koncertních nezdarů, jsem o víkendu konečně slyšel něco naživo. Nejprve koncert František Kop Quarteta v Redutě a druhý den koncert Robert Balzar Tria s Johnem Abercrombiem v Lucerna Music Baru. Ve skrze jazzový víkend, o kterém napíšu snad záhy vícero.
photo by © Michal Hanisch, 2009
relevantní odkazy:
Rozhovor s Johnem Abercrombiem pro Novinky.cz | Rozhovor s Johnem Abercrombiem pro Houser.cz | Další plánované koncerty a má pravděpodobná účast na nich
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
