Dojmy, fotografie a postřehy z prvního koncertu turné (již pátého ročníku) Sletu bubeníků 2007, který proběhl včera na Parkhotelu ve Smržovce.Až letos se mi tak nějak povedlo, abych se této akce zúčastnil. Byla by docela ostuda, kdybych takovou akci znova i letos ignoroval, když to mám v podstatě kousek "od domova". Byl jsem především zvědav na Štěpána Smetáčka, kterého znám z projektu New Orchestra of Dreams (s Tonyou Graves), který jsem viděl na několika letních festivalech. Účinkují v něm i další hudebníci z uskupení, která poslouchám. V sestavě se objevil mimojiné Mirek Chyška, Olda Krejčoves, Radka Kaspar, Filip Jelínek a další. Štěpán Smetáček svým vedením celého uskupení a nekompromisním bubnováním prostě patří mezi českou bubenickou špičku a mezi vyhledávané koncertní a studiové bubeníky (například na soundtracku Snowboarďáci Mirka Chyšky).
Další "mým koněm" byl Ondřej Smeykal – hráč na exotický nástroj didgeridoo, který asi nejvíce po širém světě proslavili britští
Jamiroquai. Ondřej Smeykal zvládá hru prakticky na veškeré tradiční i méně tradiční "děravé nástroje". Natočil již dvě alba: Didgeridoo Solo a Didgeridoo Solo II. Nedávno se objevil také jako host na páté desce
Monkey Business Object Of Desire And Other Complications, kde můžeme slyšet jeho hru na didgeridoo na prvním singlu Song For All Nations a i v následující Allah Took My Tartar Sauce. Didgeridoo dodává oboum skladbám (a především pak té druhé) zcela jiný zvuk a náladu.
Ephraim Goldin pak hostoval na první sólové desce
Dana Bárty a projektu Illustratosphere se stejnojmeným názvem Illustratosphere. Účinkuje ve skladbách: Předpokládám, Kontrabásník, Wo-Ba-Si-U, In Strumo, Původně paví a Divení. Ostatní jména mi byla takřka neznámá.
Koncert v sále Parkhotelu začal jen se 15ti minutovým zpožděním příchodem celé sestavy na pódium, které bylo celou dobu prakticky zcela obložené bicími, perkusemi a dalšími nástroji. Již úvodní několika minutová kompozice prakticky od prvních taktů rozpulzovala celý sál. Především energii nabitý a věčně usměvavý Australan (původem Afričan) Mohamed Bangoura dokázal svojí rytmikou rozkliklat i nejstarší diváky, kterých byla v sále také pěkná hrstka. Štěpán Smetáček spolu s Pavlem Fajtem udávali základní tempo naprosto skvěle. Yumiko dodávala skladbě základní vokální doprovod, Ondřej Smeykal celý bubenický slet obohacoval o originální zvuk didgerida.
V průběhu večera se pak hudebníci střídali na pódiu v různých sestavách. Například sólo bubeníků Smetáčka a Fajta později doplněné Smeykalem, nebo sólo pouze perkusí v podání Vitouše, Vacíka, Goldina a Bengoury a další. Bangoura a i Japonka Yumiko se neustále a velmi úspěšně snažili vtáhnout do hry i publikum, které častokrát vytleskávalo nebo vydupávalo základní rytmy (a nemám teď na mysli jen to obvyklé vytleskávání, jehož svědky můžeme být na každém druhém koncertu). Dařilo se to skvěle.
Byl jsem opravdu hodně překvapen jak pozitivně a pohotově reagovalo publikum. Nečekal jsem to, přiznávám. Je vidět, že tak rytmická hudba si najde posluchače napříč věkovým spektrem i spektrem hudebních stylů, které tito návštěvníci poslouchají. V sále byli jistě jak posluchači "nenáročných hudebních stylů" jako rock či pop, tak i náročnějšího jazzu, či klasiky a zcela prokazatelně se tam mihnul i jeden funker (na Severu ten největší). Smržovský Parkhotel tepal v rytmech world music, až jsem měl někdy o tuto starou budovu strach, jak se otřásala v základech. Troufám si tvrdit, že Smržovka hostila jednu z nejkvalitnějších hudebních akcí v letošním roce na svém území a Smržováci (a i ostatní viděli) na jednom pódiu ty skutečné hudebníky (!), které v prime timu na Nově, Primě, v estrádách, zábavních pořadech či na stránkách bulvárních deníků neuvidí.
Že měli "bubeníci" skutečně velký úspěch, dokazuje i to, že se dvakrát přidávalo s tím, že druhý přídavek už ani moc očekávaný nebyl. Koncert ve Smržovce nasadil – také díky divákům – velmi vysokou laťku. Proto všem, které by takový rytmický hudební zážitek mohl zaujmout, doporučuji, aby se přišli podívat na některý z dalších jedenácti plánovaných zastávek po republice. Například dnes v Olomouci, Filipe. Nebo 18. 10. v Praze v Arše – Viktore, Soňo, Radko a Tomáši. (Seznam koncertů jsem přidal i k ostatním koncertům tu.)
Letos v říjnu vyšlo u Indies Happy Trail cédéčko Drumming Brew z loňského ročníku s prakticky stejnou sestavou (například oproti letošku i s Romanem Holým).
Mých necelých padesát fotografií (ze 180ti) můžete prohlížet tu. Dávám pět z pěti. Příští gig, kterého se zúčastním? Ryt-mus!!!
Další plánované koncerty:
10. 10. – Olomouc, U klub slet
11. 10. – Šumperk, Dům kultury
12. 10. – Havlíčkův Brod, Efect Club
13. 10. – České Budějovice, Bazilika
14. 10. – Rožnov p. R., Společenský dům
15. 10. – Zlín, Klub Golem
16. 10. – Brno, Faval
17. 10. – Litovel, Záložna
18. 10. – Praha, Archa
19. 10. – Chomutov, Kulisárna
20. 10. – Týnec nad Sázavou, Společenské centrum
Letošní sestava 2007:
Pavel Fajt – drums, dholl, electronic
Miloš Vacík – congas, timbales, djembé, berimbau, caxixi, pandeiro, agogo-bells, repeniq, apito, brasilian and cuban percussions, voice
Alan Vitouš – log drums, bougarabou, darbuka, djembe, kalimba
Štěpán Smetáček – drums
Mohamed Bangoura – percussions (Afrika – Austrálie)
Ondřej Smeykal – didgeridoo
Yumiko – vocal (Japonsko)
Ephraim Goldin – percussions (Afrika – Kanada)
Maaka McGregor – electronic, percussion (Nový Zéland)
relevantní odkazy:
Slet bubeníků |
Fotografie z prvního koncertu turné ve Smržovce
