Zobrazují se příspěvky se štítkemekologie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemekologie. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 30. června 2012

Kohoutková voda stále na scéně

Otázka účtování kohoutkové vody a její zařazení do nápojových menu se stále propírá v médíich. Kohoutková voda je v kurzu. Je to správně; však kvalitativně a ekologicky nemá kohoutková voda konkurenta

Pomiňme nejprve ekonomický fakt - už jen distribuce vody v třetinkových (a jiných) lahvích/petkách je přece šíleně neekologická oproti kohoutkové vodě... Kohoutková se dopraví "sama" na místo určení ve skvělé kvalitě. Ta balená urazí mnohdy i stovky kilometrů po silnici, na slunci, čeká ve skladech, v regálech... Lahvová verze je alespoň zálohovaná, plastové petky už jsou skutečně ekologická katastrofa... Nevidím půl přidané hodnoty u čisté stolní vody v petce (tedy v podstatě kohoutková voda stočena do petky a obrandovaná). Pokud ma alespoň příchuť a je sycená, dejme tomu...

Nechat si za vodu z kohoutku platit? Osobně (mít hospodu/restauraci) bych kohoutkovou vodu nabízel jako bonus zdarma. Argument, že s její rostoucí konzumací restauratéři přicházejí o zisk z tradičních balených vod, u mě moc neobstojí...

Litr vody z kohoutku stojí asi šest haléřů. Doprava takové vody je zdarma (kohoutková voda se vlastně doručuje způsobem JIT - just in time, což je v logistice nejefektivnější způsob doručovaní; pokud chcete vodu, jen otočíte kohoutkem a je to), odpadají tak náklady za skladování, odpadá problém s doporučenou spotřebou, dokonce i jeji natočení do sklenice může být i rychlejší než odzátkovat klasickou vodu a nalít ji do sklenice. Náklad na roznos a umytí sklenic je naprosto stejný. Proč tedy chtít zaplatit za kohoutkovou vodu třeba 25 korun?

Není lepší jít cestou takovou vodu explicitně přímo v nápojovém lístku nenabízet (potencionálně to může řešit rostoucí oblibu a klesajíci zisky z normálního nealka), nicméně na přání hosta beze všeho takovou vodu nabídnout a zdarma? Není to takový hezký benefit a friendly přístup?

Neměli by poklesu zisku restauratéři a provozní řešit raději u jiných položek svého menu a zaměstnanců? Ano, měli...

úterý 7. dubna 2009

Lidi jsou prasata

Tenhle příspěvek jsem mohl nazvat klidně i "Hovno, kam se podíváš". Nakonec nejde jen ale o hovna, ale o prasečí zvyky lidí obecně

Pejsci jsou fajn. Ne už tak jejich páníčci. To jsou totiž často prasata. Prasata venčící pejsky. V uplynulých dnech, jak nám tak taje sníh, se všude objevují tu větší, tu menší cepy, kabely, lejna, hovna... Jak kdo chce. Ne, není to vina psů, je to chyba jejich pánů. Nikdo po nich neuklízí. Bohužel se tu rozmáhá takový nešvar, že páníčci se neobtěžují pejsky venčit, vypustěj je ven volně, ať si to vyříděj sami (ve dne, v noci) kdekoliv. A pejsci si vyříděj nejen stolici, ale začnou dělat i bordel jiným způsobem...

Například začnou trhat různé pytle s odpadky, které jsou připravené pro odvoz. Přes plast cítěj třeba zbytky jídla z plastů (nedostávaj snad nažrat?) a začnou se sápat do pytle, pytel se roztrhne, odpadky roztahají po ulici. Pak stačí trocha větru a ulice není ulice, ale skládka. A já se ptám: Kdo za to asi může? Odstřelit psa není řešení. Řešení je buď vymáchat v těch odpadcích toho debila/krávu (dosaďte si jména dle libosti; já bych mohl), nebo jim ty odpadky narvat do úst, či vysypat rovnou do obýváku před tv.

Jsem hrdej na to, že třídím odpad, a že se k přírodě nechovám lhostejně! Že využívám jak jen to jde hromadné dopravy (ač mě to stojí mnoho nervů, divných zážitků, spěchu), či že chodím pěšky. Jsem hrdej na to, že neplýtvám, a že nekupuju kraviny, které ve finále jen obtěžují přírodu. Skutečně mě ale štve, že někdo si (kdokoliv) dá práci a odpad třídí do různých druhů pytlů a pak kvůli nevychovanosti, lhostejnosti, ignoranci, sprostotě, malosti, jednoduchosti (dalo by se pokračovat) nějakých lidí všechna snaha výjde na prázdno, když nějaký potulující se pes udělá takovou paseku. (Hysterické půlhodinové štěkání ve dvě ráno potulující psa pod okny nevyjímaje.)

Řekl jsem si, že udělám pro přírodu ještě trochu víc. Že až sleze sníh, uklidím odpadky v lese nad námi. Je tam už leta takové místo, kde je miniskládka (už docela zarostlá). Uklidím ji ve svém volném čase na vlastní náklady.

P.S.: Než mě nějaký milovník pejsků začne v komentářích kamenovat, že nemám rádi pejsky, tak ať si laskavě přečte celý příspěvek znova od začátku. To jen pro případ...

pondělí 3. prosince 2007

Jak se stavím k recyklaci a ochraně životního prostředí

V poslední době je ekologie vděčné téma – na všech stranách diskutované. Téma je to bez pochyby závažené, nemělo by se podceňovat, a i když si prezidenta Klause vážím částečně jako ekonoma, tak s jeho názory na naši zelenou (pardon, modrou...) planetu souhlasit prostě nemohu. Takže dnes jeden zelený článek.

Co dělám já konkrétně pro přírodu? Řekl bych, že se docela úspěšně snažím. Už od základní školy školy jsem byl jako žák veden k třídění odpadu. Především příchodem na druhý stupeň, kdy jsme na biologii a chemii dostali Mgr. Martina Lochovského, se i díky němu u mě nastartoval proces třídění.

Na základce jsme sbírali PET lahve, hliník, tetrapaky, papír, baterie. Koordinaci separování odpadu na škole vedl tehdy právě Martin Lochovský. V té době jsem byl na škole prakticky nejlepší ve sběru PET lahví. Do školy jsem jich za těch pár let přivezl hezkých pár tisíc kusů. Za určitý počet PETek jsme vždy dostali číslované losy, které se pak losovaly a my jsme tak vyhrávali "různé ceny". Jednou jsem vyhrál hliníkovou úspornou hlavici sprchy, jednou kalkulačku, ekologický bezfosfátový prací prášek. Tak si dovedete představit, kvůli cenám to člověk až tak nedělal :-).

Od té doby se prostě u nás doma třídí odpad. Do komunálního odpadu, který se odváží běžnými popelářskými vozy se tak dostane skutečně malé množství nerecyklovatelných odpadů. Třídíme PET lahve, tetrapaky (tetrapaky, tetrabriky i ostatní druhy tetrapaků), veškeré plasty (celofán, igelitové pytlíky, kelímky od jogurtů, margarínů, obaly od sýrů a uzenin...), papír (noviny a časopisy jsou samozřejmostí), biologický odpad (směřuje na přírodní kompost; sušené zbytky chleba a kůru z pomerančů a mandarinek dostanou mufloni), veškeré sklo (nevratné lahve od toho kvanta ginů, vín, whisek..., co se doma vychlastá :-), okurek...) a kovy (plechovky, konzervy, prázdné dózy od sprejů).

Krom toho doma topíme ekologickým plynem, v obývací místnosti přitápíme ještě dřevem, čímž se šetří i ten drahý plyn. Autem se jezdí jen, když je to nutné, většinou využíváme hromadné dopravy, i když například s Českými drahami je to každodenní zkouška trpělivosti (budu za chvilku nejspíš nejtrpělivější člověk republiky...).

I elektřina se dá docela v pohodě šetřit. Proč si rosvítit v koupelně na mytí rukou, když místnost aspoň trochu osvětlí okno? Proč si na litrovou konev čaje vařit litr vody do varu, když stačí v pohodě vařit jen půllitru vody (ušetří se tím čas a tedy proud) a čaj dolít studenou vodou do litru, čímž vznikne velmi příjemný čaj vhodný k pití (tzn. neopaříte si držku)?

Šetřit se dá i v kanceláři či doma u počítače. Například studijní materiály, pokud už si je musím tisknout, tak je tisknu ekonomickým rychlotiskem. Pokud mám z loňska již na jedné straně potištěné papíry, dají se v pohodě použít i z té druhé strany, kam si natisknete aktuální učivo. Netřeba tak tisknout na nové papíry. Takto se dají hezky využít všechny jednostraně potištěné dopisy například od úřadů :-). Tiskněte na ně z druhé strany koncepty dokumentů a šetříte papír (lesy).

Elektrickou energii lze šetřit i používáním akumulátorů. Místo neustálého kupování nových baterek si kupte dobíjecí akumulátory s nabíječkou. Pro energeticky nenáročně přístroje (různé přehrávače hudby na AA či AAA, jednoduché fotoaparáty). Při koupi osobních přehrávačů můžete například volit ty s již pevně zabudovaným akumulátorem.

Vodu lze šetřit také. Například nástavcemi na kohoutky, které proud vody "obohacují" o vzduch, tím pádem je efekt proudu stejný, akorát "našlehaný" vzduchem. Když si čistíte zuby, nemusí téct voda celou dobu jen tak do odtoku. Pokud se sprchujete krátce, šetříte rovněž vodu než při běžném napouštění vody. Studenou vodu, kterou odpouštíte, když čekáte, až doteče ta teplá, můžete natočit do lahve a pak využít jinde – třeba na zalití kytek.

Pokud třeba ve vlaku dopiju čaj z PET lahve, nevyhodím ji ve vlaku, protože je jasné, že z tamního odpadkového koše ji nikdo nevytřídí, a že skončí například ve spalovně nebo zbytečně na skládce s ostatním odpadem. Prostě ji radši přivezu domů a vyhodím do správného pytle, kde je jistota, že bude s lahví naloženo správně. (Takové pravidlo je často praktikováno například v horách a na horských chatách, kde by mělo být slušností každého horolezce či turisty, že si odpad snese z hor dolů sám.)

Jediné, co mi dělá trošku "starosti" jsou "stand-by přístroje", o kterých se taky často diskutuje. Jednoduše řečeno jsou to ty, které na vás "něco svítí", i když je nepoužíváte. Takže, televize na které svítí kontrolka, hi-fi soustavy, na kterých se zobrazuje čas, varné konvice a kávovary s nesmyslnými kontrolkami. Což o to, hi-fi klidně z proudu vytáhnout lze a televize se dá například vypnout knofíkem do režimu off. Ale takovou varnou konvici musíte vytáhnout ze zdi, což může být opruz, protože má většinou bezpečnostní zástrčku na tři kolíky, takže každé silové vystrkávání a zastrkávání kvůli ohřevu vody je skutečně otrava. Nyní již většina dobrých výrobců s tímto faktem naštěstí počítá a spotřebiče vyrábí s ekonomickým režimem "all off". Pak jsou tu ale i spotřebiče, které musí být neustále v proudu – například DECT telefony pevných linek, které když od proudu odpojíte, nejde telefon :-).

Myslím, že jsem nadhodil dostatek podnětů pro všechny z vás, kteří se nad sebou chtějí trošku třeba zamyslet a začít něco dělat pro přírodu a obnovitelné zdroje. Uvidíte, že pak ze sebe budete mít dobrý pocit (stejně jako mám já). Třídit odpad by mělo být automatickou samozřejmostí každého uvědomělého občana.

relevantní odkazy:

Eko-kom