pondělí 20. července 2009

ČD umí neustále překvapovat...

České dráhy mě stále něčím překvapují... Bohužel stále jen negativně. Akorát jedna věc pozitivní, že generální ředitel Žaluda oznámil zeštíhlení managementu na ředitelství... To to trvalo. Snad slib dodrží

Včera jsem po delší době opět jel na nádraží v Liberci. Samozřejmě se zpožděním. Nabrali jsme ho v Jablonci. Paní průvodčí se ani neobtěžovala přijít do vagónu, oznámit nám zpoždění a omluvit se za něj, což by měla být naprostá samozřejmost. Proč jsme stavěli ve Vesci, kterým jsme měli jen projet, taky nechápu...

Pak vystoupím na nádraží a jdu k podchodu, který vede do hlavní haly. Příjdu ke dveřím a ty jsou zamčené a bez cedule. Škoda, že jsem musel urazit celou cestu po perónu. Stačila by jedna cedule. Na zpáteční cestě ke druhému podchodu si všimnu na stropě nad perónem pouze na jedné tyči držící cedule s nápisem Východ. Že by na někoho mohla spadnout a při troše smůly ho i přizbatí je asi jedno... Procházím opraveným podchodem, vycházím ven a můj pohled padne na stále neopravené vysypané sklo s pavoukem automatických skleněných dveří na fotobuňku. To je tam snad již půl roku...

















Ani odjezd z Liberce posledním spojem neproběhl bez lehčích komplikací. Přicházím k nádraží a směřuju kroky své do opraveného podchodu. Procházím podchodem a zjišťuji, že na elektronických tabulích, na kterých má být uvedeno, na jakém nástupišti který vlak stojí, jsou naprosto slepé. Ani údaj, ani jeden vlak. Naštěstí pro mě se na nádraží vyznám a tak vím, že vlak na Smržovku pojede z druhého nástupiště levé koleje, nebo případně z prvního nástupiště první koleje. Vystopím z podchodu a vlak nikde. Ani na jedné z kolejí. Všechny cedule nad kolejemi jsou naprosto slepé. Hledám vlak a nenacházím. Rozhodl jsme se tedy vrátit se před nádraží a pokusit se najít tabuli, kde je napsaná nějaká informace o této mimořádnosti. Hlavní hala je ale přece uzamčené, cedule nikde. Rozhlížím se po nádraží až v tom uvidím vlak na čtvrté koleji zcela vzadu. Jdu k němu, jestli je to ten správný. Ha, je. A hned u něj slečna/paní průvodčí, které se ptám, jestli si myslí, že takto označené vlaky na nádraží jsou například pro neznalé cizince dobře dohledatelné... Odpovídá s očima sklopenými do země, že "je v tom trochu zmatek". Stačilo by přitom málo: jednu přenosnou ceduli vhodně umístit.

Ptám se sám sebe proč? Proč? Proč musím platit za takové "služby" tak nehorentní jízdné. Proč musím za téměř 20 minut zpožděný vlak ze Smržovky do Liberce platit 59 Kč? Proč? Proč letos nejsou zavedeny letní slevy pro studenty jako každoročně. Proč nemám prakticky jinou možnost, než investovat neuvěřitelných 900 Kč za zákaznickou kartu, na kterou dostanu 25 % slevu na jízdné?

Proč na nádraží v Liberci stále není čekárna ale pouze nepohodlné lavice. Není si zde sednout stejně jako například v Praze Holešovicích.

A finální otázka: proč jsou ČD hlavním sponzorem pražského mezinárodního hudebního festivalu Prague Proms? Proč proboha firma, která má svých problémů až nad hlavu, sponzoruje takovou high society akci, která nemá s dopravou po železnici pranic společného? Proč ČD neustále sponzorují akce primárně nespojené s cestováním na dráze a v mnohých případech akce, na které chodí lidé, kteří se vlakem tedy rozhodně nedopravují (golf, atlet roku, Prague Proms...)? Co tím chtějí dokázat proboha??? Popírá to selský rozum, o základech marketingu a sponzoringu nemluvě...

relevantní odkazy:

Příspěvky o ČD | Bezpečnost podle ČD | Štvou mě České dráhy |

sobota 18. července 2009

Óda na mojí partnerku

Jak tak společně s mojí partnerou trávíme čas v našem holobytu, svět se zdá být takový realistický. Takový, jaký vlastně je. Pod vlivem zbytkového alkoholu se pokusím napsat pás slov o mé partnerce...

Jistěže nebudu objektivní, je na mě přece závislá. Jistěže budu upřímný, je to přece óda na partnerku. Ale kdo jiný ji zná líp než já… Snad jen policisté na protidrogovém.

Moje partnerka má spoustu špatných vlastností. Má i pár těch dobrých, ale na ty si vlivem jejího současného detoxu nemohu a nechci vzpomenout. Možná mě ještě něco napadne, jakmile si budu nalévat pivo do sklenice.

Moje partnerka je nesmírně závislá na pervitinu. Třeba dnes dopoledne byla zabraná do telefonického rozhovoru se svým dealerem. Při jejím detoxu se odmítám o tom bavit, takže ani přesně nevím, s kterým. Já jsem se snažil uvelebit se na lehátku a lebedit si se svými lahváči. Díky svému nemotornému a rostoucímu pivnímu mozolu jsem zápasil, abych se na zem ohnul pro otvírák. Moje partnerka najednou odhodila na zem telefon, vzala do ruky otevírák a pod vlivem absťáku po mě otevírák hodila asi na vzdálenost čtyř metrů a strefila se přímo do mé hlavy. Této sladké nepozornosti, výlevu vzteku a absťáku samozřejmě předchází každodenní ranní vstávání a naše každodenní rutina se obrací naruby. První vstává ona, jde do lednice pro vodku a zapíjí ji lákem od okurek. Pak mě vzbudí hlasitým upadnutím na zem, pod vlivem zbytkáče z předešlé noci. Hodí po mě kočku. Vlastně všechny denní povinnosti přebírá ona.

Také její práce jde teď stranou. Se stříkačkou tráví jen pár minut denně a vlastně ji jde jen tak mimochodem od žíly. Když má dostatek dávky, pořád se směje, vtipkuje a laškuje. A vypadá báječně. Detox ji prostě nesvědčí. Navíc mi neustále dává najevo, jak jsem ji drahý a milý, když se nemůže zvednout z podlahy a podám ji morfin sám. A má na to opravdu hodně času…

Z této idylky by mě měla vytrhnout realita návratu do každodenních závislostí. Realita, ve které je podle některých chytrolínů moje partnerka úplně někdo jiný. Ale ujišťuju Vás, endorfiny-neendorfiny, moje partnerka je prostě totálně na dně. Báječná kalička, nejen přítelkyně. Je to člověk, který má rád svoji sříkačky, ampulky a má rád ty, kteří ji je shánějí.

Zasílám pár virtuálních pervitinů, ať je i ten Váš svět trochu návykový. Srdečný pozdrav z dovolené všem příznivcům.

relevantní odkazy:

Petřina Facebook fan group | Long live Petra

pátek 17. července 2009

Jak vznikal nový singl Rely On skupiny Navigators

Letošním rokem se toho děje kolem kapely Navigators mnoho a mnoho se již podařilo. Skupina natočila nový singl i s klipem. Singl, který je předzvěstí nového alba, které výjde cca během příštího roku.

Jak už jsem psal, skupina pojala zvuk a pojetí Rely On jiným způsobem než skladby na debutu SkyTravellin'. Podívejte se na video skupiny, které přibližuje, jak se singl natáčel od prvotních výběrů kopáků až po natáčení vizuálu, který si již odbyl svou premiéru.


video by © Navigators, 2009

Pouze dodám, že Navigators (Facebook) můžete slyšet na mnoho letošních festivalech. Namátkou třeba na O2 Sázava festu, kde budou hrát v pátek v Big music tent od 14:20.

relevantní odkazy:

Videoklip Rely On
| Navigators | Facebook profil |

čtvrtek 16. července 2009

Skok v návštěvnosti

Můj rajče oučet na fotky zaznamenává v současné době zajímavý rekord. Čím to je, čím to je...?

Galerie z našeho prodlouženého víkendu, který jsme trávili s partou na Sázavě, se za necelý týden od uvedení vyšplhala v počtu zobrazení (unikátních) na druhé místo v nejzobrazovanějších albech v celé historii mého Rajče účtu. Za 6 dní překonala hranici 500 zobrazení a je velmi pravděpodobné, že se cca do týdne stane nejzobrazovanější galérií mého oficiálního fotoalba (prvenství drží prozatím galerie z výletu do Boskovských jeskyní). Aktuálně zaznamenala 638 zobrazení.

Trochu si lámu hlavu, čím to je... Buď jsem se trefil v popiscích na často vyhledávaná slova, nebo za počtem zobrazení jednoduše stojí počet účastníků akce, kteří odkaz rozeslali po známých? Možná hrají roli oba faktory.

Že mě born losera nenapadlo už dříve vložit do alba kód Google Analytics a monitorovat návštěvnost přesně...

relevantní odkazy:

Jak jsme sjížděli Sázavu
| Moje on-line fotoalbum

středa 15. července 2009

Gumball - nový klip Monkey Business

Dnes měl na portálu iDNES.cz premiéru druhý klip druhého singlu Monkey Business Gumball

Nový klip přední české funkové kapely Monkey Business se točil v Los Angeles a v hlavních rolích se objevil Matěj Ruppert, Glen Hughes či Eva Jeníčková. Klip točil Tomáš Kresta a režie se ujal Roman Holý a Pavel Mrázek.


Prvním singlem alba Twilight Of Jesters? byl song Who Killed My Libido?. Na něj se podívejte také:

relevantní odkazy:

Monkey Business
| Profil na Facebooku | Mé hodnocení desky Twilight Of Jesters? | Více o klipu

úterý 14. července 2009

První letošní Alpy

Minulý víkend jsem si střihnul rychloakci v Alpách. Se Sáblovými jsme se vypravili do pohoří Rätikon pokusit se vylézt na nejvyšší horu Lichtenštejnska

Grauspitz, nejvyšší hora Lichtenštejnska, má dva vrcholy: Hintergrauspitz (2 574 m) a Vordergrauspitz (2 599 m) a leží na hranici Lichtenštejnska a Švýcarska. Překvapivě na ní nevede značená cesta.

Plán byl jasný a rychlý: v pátek ráno jsme vyrazili směr Bad Ragaz - luxusní lázeňské městečko na okraji Švýcarska, kde jsme zakempovali. V sobotu byl naplánován výstup a v neděli návrat domů. Taktizovat kvůli počasí se tedy nedalo.

V sobotu jsme se vydali na túru. Přejeli jsme do městečka Jennis, odkud jsme vyšli. Tušil jsem, že to bude časově a fyzicky náročná túra, ale stejně mě nakonec překvapilo jak dlouhá byla. Nejprve jsme stoupali po lesní kamenité cestě serpentinami až do sedla, ze kterého jsme sestupovali a obcházeli hřeben až k salaši. Od salaše jsme již museli hledat cestu. Tu jsme dle mapy a gps vybrali správně a začali jsme strmě stoupat po místy travnatých místy kamenitých partiích a do sedla těsně pod Hintergrauspitz (jinak též Schwarzhorn).

Pak jsme se chystali Hintergrauspitz obtraverzovat po mokrých travnatých balkóncích až do sedla pod hlavní vrchol. Jenže se zhoršovalo počasí, času jsme měli už velmi málo a museli jsme ušetřit síly na zpáteční cestu, proto jsme nakonec vylezli pouze na nižší Schwarzhorn.

Cesta zpět byla velmi dlouhá a náročná. Není se čemu divit, dle GPSek kluci naměřili, že cesta byla dlouhá 28 km s převýšením 2000 metrů. Výstup trval cca 14 hodin. Drsný zápřah.

Jinak jsem si to ale vnitřně užíval: krásně spasené louky a travnaté kopečky, čisté krávy se zvoncema, svišti, luční kvítí... prostě nádhera. Doufám, že všechno výjde dle plánu a podaří se nám podívat do Alp ještě v září. A třeba dojde znovu i na nejvyšší horu Lichtenštejnska - tedy hlavní vrchol Gauspitz ;-).

Přidávám i dvě fotky ze serveru SummitPost, abyste viděli, jak vrchol vypadá při hezkém počasí.
















photo by © Michal Hanisch a SummitPost.org, 2009


relevantní odkazy:

Fotky z prvního dne - Bad Ragaz
| Fotky z výstupu | Všechny zdolané vrcholy

středa 8. července 2009

Kterak se z Michala vodák stal

Strávil jsem nádherný prodloužený víkend s prima partou na Sázavě, kde jsem poprvé v životě sjížděl vodu, tak jak se to sluší a patří se vším všudy...

Do Týnce nad Sázavou jsme dorazili ve čtvrtek odpoledne. Druhý den v pátek se sjížděli ostatní účastníci naší party. Bylo nás kolem osmnácti. V pátek jsme celý den doplňovali především rezavé tekutiny, chodili jsme po Týnci, koupali se a těšili jsme se na první sobotní plavbu.

Ta nastala v sobotu z Čerčan směrem do kempu. Mojí posádku vedla kormidelnice a kapitánka Klárka a jela s námi ještě Pája, která se se mnou střídala na háčku. Sobotní etapu jsme zvládli úspěšně. Sjízdných jezů moc nebylo a jeden jsme úspěšně sjeli bez udělání se. Luxusně jsem se spálil.

V neděli přestala všechna sranda, pač nás čekala daleko drsnější část z Týnce do Pikovic. Hned na prvním jezu ještě v kempu jsme se udělali a to se opakovalo na všech dalších následujících 3 jezech :-D. Jen peřeje jsme zvládali :-). Na moc vody a vysoké peřeje jsme měli ve třech těžkou loď. Rafťáci a vodáci na gumotexech měli nespornou výhodu. Naštěstí jsme se moc nepotkloukli a žádné posádce se nic nestálo. Odjížděli jsme v pondělí kolem poledne a vše zakončili v Českém ráj v hospůdce u Samešů - lepší zakončení jsme si snad ani nemohli přát ;-).

Odvezl jsem si krásné vzpomínky, bolestivou bránici od té skoro nekončící srandy, lehce odřené koleno a spálené nárty. To vše k tomu patří :-). A moje poděkování patří Němečkům, že mě s sebou vzali.

Škoda jen, že s náma nemohl jet kvůli studijním důvodům pan Pavel. Ale věřím, že příští rok vyrazíme znovu a tentokrát v kompletní sestavě. Přikládám pár vybraných videí - ondatru, náš přípitek, jez u tábořiště a video zachycující můj malý stan.









relevantní odkazy:

Fotografie z vody
| Můj videokanál