Na samém přelomu července a srpna krátce o lišce Bystroušce, novinkách, umírajících hudebnících, novém Facebooku, Horňácích a Dolňácích
Zase proběhla další rodinná kalba, po druhé letos na Hraběticích. Tentokrát mi byla svěřena nevdečná funkce řidiče, jejíž hlavní (nebo spíš úhlavní) nevýhoda tkví v tom, že člověk nemůže kalit. Bohužel v tomhle mám trošku smůlu, protože Onkel je vinař se sklípkem a drtivá většina rodiny se od jeho vín, která distribuuje z Moravy, zamilovala. A já, jak možná již známo, víno nepiji. Proto je vždycky boj o to, abych se vzdal lahváčů, když si vínomilci chtějí dát pořádně do sosáčků.
Nakonec jsem souhlasil. Inu především s vědomím, že na příští oslavě se to otočí a řídit bude někdo jinej, cha chá :-). I přesto pro mě oslava byla veselá. U sestřenice jsem objevili pravou kůži po jizerskohorské lišce Bystroušce, takže mě hned napadlo spousta nápadů na veselé fotky. Ne jen jako boa z lišky kolem krku, ale sestra lišce strčila ruku do análního otvoru (ano, Patriku, čteš dobře) a začla s ní hrát divadlo jako s loutkou. Pak ji kůže z lišky Bystroušky omrzela, tak začla se strýcem aranžovat vtipnou rádoby erotickou fotografii s míchačkou a kolečkem... Nejdřív do míchačky vlezla a pak si sedla za kolečko vedle míchačky a strýc začal aranžovat fotku. Sranda to byla, co vám budu vykládat :-).
V pátek shodou smutných okolností zemřeli dva hudebníci. O úmrtí Hirama Bullocka jsem již psal. Zemřel také bubeník Pavel Grohman, jeden ze zakládajích členů populární skupiny Chinaski, těšící se úspěchu nejen koncertním ale i prodejním (CD). I přesto, že Chinaski neposlouchám (i když si hitový potencionál nějakých songů uvědomuju a lhal bych, kdybych tvrdil, že si je nezanotuju, když je slyším), tak to pro mě byl šok, který se pochopitelně nedá srovnat s šokem rodiny Grohmana nebo kapely samotné. Strašně moc lidí umírá na silnicích, ale o tom jsem již na starém blogu psal.
Od té doby, co je Facebook přeložen do češtiny zaznamenávám drtivý prudký nárůst nových lidí, kteří ho objevují a registrují se. Nabízí se otázka: to byla angličtina tak velkou překážkou? Možná. Každopádně asi týden je prý venku nový design, který jsem si dneska vyzkoušel. Je to jiné, nezvyklé, chce to prostě čas. Musím říct, že se v něm ale orientuju líp než v novém Last.fm designu. V rámci testování jsme s Ondrou založili dvě zdánlivě podobné skupiny: Dolňáci a Horňáci, tak pokud je někdo přívržencem jedné z nich (nebo obou), tak neváhejte :-). V práci jsme se shodli, že renesančně zaměření pánové mohou být přívrženci obou skupin a pokud ocituju Ondru tak: "Mno, tak všichni jsme dolňáci, protože bez dolních partií není žádná sranda. Na druhou stranu, dole to má každá, ale když se to nakombinuje s pěknou horní partií, to je symfonie...", konec citátu.
Myslíte si, že pražští kreativci v reklamkách jsou dostatečně kreativní? Máte rádi nekonvenční reklamní kampaně? Pak se určitě podívejte na tyto reklamy. Tomu já říkám zajímavá poutavá tvůrčí reklama.
Z hudby mě v červenci nejvíce bavila (a stále baví) Támar a její nevydané album Milk & Honey, které produkoval Prince a z něhož Beautiful, Loved & Blessed se objevila na předposlední Princeově řadové desce 3121. Už ani nevím, od koho jsem to sehnal, jestli od Dana nebo Viktora, každopádně deska nádherná, nad jejímž poslechem si člověk uvědomí, jaké sračky denně vycházejí a tohle nikdy světlo světa nespatřilo... Škoda.
Co mě čeká v srpnu? Je naplánováno pár zajímavých akcí - kalbiček. Doufám, že počasí i letos umožní dovolenou v Alpách (netušíme ještě, kde a kdy přesně). Pak mě čeká učení makra II na zářiovej pokus. Celej červenec jsem prakticky propracoval (o tom příště) a jediné odpočinky nastávaly tehdy, když jsem si pod heslem "pivo, ženy, zpěv" dokazoval po různu s bližními v hospodách, že na to ještě prostě máme, a že to pívo ještě pít umíme :-).
relevantní odkazy:
Hiram Bullock zemřel | Fotografie z garden párty Tante Moniky | Chinaski | Nový Facebook | Jirka Ibl o novém Facebooku na eMagu| Dolňáci | Horňáci | Skuteční reklamní kreativci
čtvrtek 31. července 2008
úterý 29. července 2008
Konečně jsem ochutnal Pardála
Trvalo mi to docela dlouho, než jsem mohl konečně ochutnat nové výčepní 10° pivo od Budějovického Budvaru. Byl jsem na něj zvědav hned z několika důvodů.
Prvním důvodem je holá sympatie k Budějovickému Budvaru, jehož dvanáctku i desítku prostě mám rád :-). Budvar patří (vedle Plzně, Svijan a Kozla) mezi moje nejoblíbenější pivní značky. Druhý a silnější důvod byl fakt, jakým způsobem nové budějovické pivo Pardál vznikalo. Pardál se rodil na základě chutí pravých českých pivařů, kteří si jeho finální chuť vybrali vlastně sami. Vše o vzniku Pardála naleznete na webových stránkách, takže bych se nerad rozepisoval o tom, co si můžete sami přečíst. Jen ve stručnosti pivo vzniklo tak, že se sesbíralo po republice několik desítek pivařů, kteří pak formou ochutnávek vybírali jednotlivé vzorky nově vznikajícího piva.
Pardál má unikátní etiketu, která se od desítky i dvanáctky zcela odlišuje; jen skleněná flaška je tvarově shodná. Musím říct, že je to skutečně dobré chutné pivo. I přesto, že pokud mohu, upřednostňuju spíše ležáky, tak vedle stabilně výborné desítky Svijan a Kozla je Pardál prostě výtečná výčepní desítka. Docela by mě zajímalo, jak by Pardál chuťově ohodnotili ti, co obecně nemají rádi Budvary díky jejich zcela odlišnému charakteru než mají jiná piva (Tomáši?) - ne jen kvůli množství alkoholu (12° Budvar je vlastě nejsilnější nebo jedna znejsilnějších dvanáctek u nás s 5,2 % alc.)
Hrozně rád bych ochutnal točenou formu, protože i na tom se pozná jeho chuť. Horší je, že v celém Libereckém kraji je jediný výčep s Pardálem v Jilemnici, což je - přiznejme si - dost z ruky :-/. Ono to bude s točeným Pardálem asi problém, protože defacto spadá mezi "lowendová piva" co se týče ceny a hospody a restaurační zařízení, která čepují Budvar asi těžko z desítky (3,8 % alc.) přejdou na Pardála (3,6 % alc.), i když by tedy mohli (nebo aspoň jako třetí druh piva doplnkově).
Každopádně pivu Pardál přeju jenom samé úspěchy a doufám, že se brzo objeví někde poblíž lokál, kde bych mohl na točeného zajít. Byl bych rád, kdyby takové pivo ubralo něco z koláče konkurenčního gambáče desítky, protože gambáč desítka je po všech stránkách sprosté mainstreamové pivo bez chuti :-).
relevantní odkazy:
Pardálova minisite | Budějovický Budvar | Jiná minidegustace Pardála
Prvním důvodem je holá sympatie k Budějovickému Budvaru, jehož dvanáctku i desítku prostě mám rád :-). Budvar patří (vedle Plzně, Svijan a Kozla) mezi moje nejoblíbenější pivní značky. Druhý a silnější důvod byl fakt, jakým způsobem nové budějovické pivo Pardál vznikalo. Pardál se rodil na základě chutí pravých českých pivařů, kteří si jeho finální chuť vybrali vlastně sami. Vše o vzniku Pardála naleznete na webových stránkách, takže bych se nerad rozepisoval o tom, co si můžete sami přečíst. Jen ve stručnosti pivo vzniklo tak, že se sesbíralo po republice několik desítek pivařů, kteří pak formou ochutnávek vybírali jednotlivé vzorky nově vznikajícího piva.
Pardál má unikátní etiketu, která se od desítky i dvanáctky zcela odlišuje; jen skleněná flaška je tvarově shodná. Musím říct, že je to skutečně dobré chutné pivo. I přesto, že pokud mohu, upřednostňuju spíše ležáky, tak vedle stabilně výborné desítky Svijan a Kozla je Pardál prostě výtečná výčepní desítka. Docela by mě zajímalo, jak by Pardál chuťově ohodnotili ti, co obecně nemají rádi Budvary díky jejich zcela odlišnému charakteru než mají jiná piva (Tomáši?) - ne jen kvůli množství alkoholu (12° Budvar je vlastě nejsilnější nebo jedna znejsilnějších dvanáctek u nás s 5,2 % alc.)
Hrozně rád bych ochutnal točenou formu, protože i na tom se pozná jeho chuť. Horší je, že v celém Libereckém kraji je jediný výčep s Pardálem v Jilemnici, což je - přiznejme si - dost z ruky :-/. Ono to bude s točeným Pardálem asi problém, protože defacto spadá mezi "lowendová piva" co se týče ceny a hospody a restaurační zařízení, která čepují Budvar asi těžko z desítky (3,8 % alc.) přejdou na Pardála (3,6 % alc.), i když by tedy mohli (nebo aspoň jako třetí druh piva doplnkově).
Každopádně pivu Pardál přeju jenom samé úspěchy a doufám, že se brzo objeví někde poblíž lokál, kde bych mohl na točeného zajít. Byl bych rád, kdyby takové pivo ubralo něco z koláče konkurenčního gambáče desítky, protože gambáč desítka je po všech stránkách sprosté mainstreamové pivo bez chuti :-).
relevantní odkazy:
Pardálova minisite | Budějovický Budvar | Jiná minidegustace Pardála
Tagy:
das bier,
reklama,
z redakce :-)
pondělí 28. července 2008
Hiram Bullock zemřel
V pátek 25.7. zemřel ve věku 52 let jazz-funk-rockový kytarista Hiram Bullock.
Smutnou zprávu jsem se dozvěděl až dnes a překvapila mě. Hiram Bullock od ledna bojoval se zhoubným krčním nádorem, kterému v pátek podlehl.
Hirama Bullocka jsem poznal až díky Monkey Business a druhému řadovému albu Save The Robots, jako vlastně možná většina posluchačů. (I zde zafungoval Roman Holý, který tak posunul moje hudební rozhledy.) Bohužel jsem se zatím seznámil s Hiramem jako se studiovým hráčem/hostem a jeho kytarová sóla znám pouze z desek Monkey Business, což je ostuda, ale jeho jméno mám na seznamu dalších střelců, ke kterým se chci poslechově postupně dostat.
Bullock se podílel i na albech Richarda Müllera, se kterým odehrál rovněž několik koncertů. RIP Hiram!
Smutnou zprávu jsem se dozvěděl až dnes a překvapila mě. Hiram Bullock od ledna bojoval se zhoubným krčním nádorem, kterému v pátek podlehl.
Hirama Bullocka jsem poznal až díky Monkey Business a druhému řadovému albu Save The Robots, jako vlastně možná většina posluchačů. (I zde zafungoval Roman Holý, který tak posunul moje hudební rozhledy.) Bohužel jsem se zatím seznámil s Hiramem jako se studiovým hráčem/hostem a jeho kytarová sóla znám pouze z desek Monkey Business, což je ostuda, ale jeho jméno mám na seznamu dalších střelců, ke kterým se chci poslechově postupně dostat.
Bullock se podílel i na albech Richarda Müllera, se kterým odehrál rovněž několik koncertů. RIP Hiram!
pátek 18. července 2008
Vaření s panem Pavlem a slečnou Klárou
Zase: je to už nějakej ten pátek (přes dvě léta páně), co jsme s Pavlem a Klárou natočili následující vařící videa (recept na těstoviny). Stává se tak vlastně u mě takovým hezkým zvykem v poslední době, že vytahuju na světlo takzvané šuplíkové materiály - v mluvě televizní "takzvané tradiční trezorové záležitosti" :-).
Bohužel je třeba předeslat, že následující videa jsou skutečně tím posledním, co by mohlo ještě spatřit světlo světa z mého archívu :-). Všechna ostatní (a je jich ještě dost) se už na veřejnost prostě nehodí. Ani ne tak tím, že by snad někomu znás ničili kariéru, protože v tomto ohledu snad není co ničit prozatím a ani do budoucna nečekáme, že bude někdo z nás ředitel ČEZu, ředitel logisitckého centra, primář gynekologického oddělení, ale přece jen ne všechno, čemu se smějeme my, byste se zasmáli i vy. A to především proto, že byste si lehce o našem humoru mohli myslet, že jsme banda opilců, mentálů a tak podoboně. Ano jsme vlastně :-), ale ještě to nutně nemusíme dokazovat na videích :-D.
Následující videa jsem původně chtěl prodat serveru Vaření.cz, ale pak jsem si uvědomil, že by to asi Vaření nezaplatilo, tak to směřuje sem :-).
Přemýšlím marně, jaký komentář k videím napsat. Prostě se zvesela dívejte na náš skvělý recept na skvělé těstoviny a užívejte si tu snůžku humorných slov kolkolem.
Chtěli bychom jak jinak než poděkovat našim sponzorům i dnes: Hamé Babice, okurky ve sklenici a především Němečkom, kde tyto úchylné záběry vznikly :-) a opět již tradičně všem našim pošetilostem. (Omluvte sníženou obrazovou a zvukovou kvalitu.)
Díl první - pan Pavel se mazlí s cibulí:
Díl druhý - moje vejce:
Díl třetí - vyndávání okurek (nesnadný úkol):
Díl čtvrtý - servírování těstovin slečnou Klárou (no konečně):
relevantní odkazy:
Ostatní Michalova úchylná videa na YouTube | Vaření.cz | Otestujte svými chuťovými pohárky i můj skvělý speciální hotdog
Bohužel je třeba předeslat, že následující videa jsou skutečně tím posledním, co by mohlo ještě spatřit světlo světa z mého archívu :-). Všechna ostatní (a je jich ještě dost) se už na veřejnost prostě nehodí. Ani ne tak tím, že by snad někomu znás ničili kariéru, protože v tomto ohledu snad není co ničit prozatím a ani do budoucna nečekáme, že bude někdo z nás ředitel ČEZu, ředitel logisitckého centra, primář gynekologického oddělení, ale přece jen ne všechno, čemu se smějeme my, byste se zasmáli i vy. A to především proto, že byste si lehce o našem humoru mohli myslet, že jsme banda opilců, mentálů a tak podoboně. Ano jsme vlastně :-), ale ještě to nutně nemusíme dokazovat na videích :-D.
Následující videa jsem původně chtěl prodat serveru Vaření.cz, ale pak jsem si uvědomil, že by to asi Vaření nezaplatilo, tak to směřuje sem :-).
Přemýšlím marně, jaký komentář k videím napsat. Prostě se zvesela dívejte na náš skvělý recept na skvělé těstoviny a užívejte si tu snůžku humorných slov kolkolem.
Chtěli bychom jak jinak než poděkovat našim sponzorům i dnes: Hamé Babice, okurky ve sklenici a především Němečkom, kde tyto úchylné záběry vznikly :-) a opět již tradičně všem našim pošetilostem. (Omluvte sníženou obrazovou a zvukovou kvalitu.)
Díl první - pan Pavel se mazlí s cibulí:
Díl druhý - moje vejce:
Díl třetí - vyndávání okurek (nesnadný úkol):
Díl čtvrtý - servírování těstovin slečnou Klárou (no konečně):
relevantní odkazy:
Ostatní Michalova úchylná videa na YouTube | Vaření.cz | Otestujte svými chuťovými pohárky i můj skvělý speciální hotdog
neděle 13. července 2008
Můj pracovní stůl
Prázdniny v plném proudu a můj pracovní stůl doma ve skoro plném obložení. Obložení fatálně důležitými prázdninovými předměty. Koneckonců teorie sektorů na desce pracovního stolu se dá různě lehce modifikovat. Proto máte jedinečou příležitost seznámit se s deskou mého pracovního stolu.
I můj stůl by se dal rozdělit do sektorů. Akorát když se teď dívám na fotografie, tak sektory se různě prolínají a ne vždy mají fixní místo, proto jsem na fotkách na stole spíše značil jednotlivá stanoviště. Základními plošnými jednotkami na mém stole jsou tedy stanoviště. Před samotnými popisem stanovišť bych rád upozornil, že jsem nic nearanžoval, nepřinášel na stůl, pouze jsem vzal digitální fotoaparát a začal jsem fotit.
První detail:
Stanoviště 1 - Každý český funker by měl mít někde vítězoslavně vyvěšenou fotku s nějakou českou hudební funkovou ikonou. Zde příklad za všechny: před léty s Romanem Holým.
Stanoviště 2 - Někdo má poháry z přespoláků, šachových mistrovství republiky, zeměpisných olympiád... Svoji sošku Zlatého kozla jsem dostal na svém maturitním plese... Bohužel si již nevzpomínám, za co.
Stanoviště 3 - Pozůstatek z doby, kdy jsem se učil na makro2 a svačil piškoty. Dojím je v srpnu, až se zase začnu učit.
Stanoiště 4 - Můj oblíbený píčifuk. Mexx Ice Touch alias Památka na expřítelkyni... Mimochodem na dně už jsou jen tak dva milimetry... Děvčata?! Potřebuju novej :-D!
Stanoviště 5 - Kupička nových cédéček, které musím překopírovat do počítače a zatím jsem se k tomu moc nedostal. Některá začínám naposlouchávat. A třeba s albem Soundsystem od Hancocka to nebude jednoduché naposlouchávání. Náročné album.
Mimo stanoviště na fotografii dále: dvdčka se zálohou, myš, R61, pravá reprobedna, sluchátka, svíčka (hmmm, tekutý vosk, kostelní svíčky, mazut... Patriku???), rozcestníček, zápisky z makra2, lístky z koncertů.
Druhý detail:
Stanoviště 6 - Šuplík s minidisky. Jó, kde jsou ty časy, kdy si Sony myslela, že MiniDisc spasí svět... V roce 2000, kdy jsem si ho pořídil, se empétrojky teprve rozjížděly, MiniDisc byl takřka pohřben, ale pro mé v té době to byla jediná nekonvenční smysluplná cesta, kudy se vydat.
Stanoviště 7 - Horní šuplík. Primárně určen na psací potřeby. S rozvojem elektroniky a počítačů ubylo psacích potřeb. Na jejich místo nyní odkládám pivní zátky. Cíl je jasný: naplnit celý šuplík :-).
Stanoviště 8 - Relikvie z dob, kdy jsem se učil na zápočet z italštiny. Krásně jsem si audio CD s výukou italštiny nahrál do počítače a tím to skončilo :-).
Stanoviště 9 - Povšimněte si švýcarského skládacího nože Victorinox, který je otevřen v pohotovostní poloze... To kdyby se v okolí náhodou objevil zavřený lahváč :-).
Stanoviště 10 - Prázdný Svijanský Kníže (13ka)...
Stanoviště 11 - Nic se neděje... Svijanský Máz (11ka) je připraven v plné polní... Začíná koketovat se švýcarským skládacím nožíkem Victorinox ze stanoviště 9...
Mimo stanoviště na fotografii dále: propisovačka, sestřina kalkulačka, poslední číslo motoristického časopisu Automobil revue (aneb jaké přibližovadlo si koupím tento měsíc), izolepa, nůžky, baterky, akumulátor, zvýrazňovače, fixy, pastelky, lepidlo, ventil od radiátoru, guma, sirky, ketlovací kleštičky, pravítko.
Třetí detail:
Stanoviště 12 - Cvičebnice makroekonomie, zápisky makra2. Pozůstatek z doby, kdy jsem se učil na zkoušku. Chtěl jsem kupičku ze stanoviště odklidit, aby na její místo mohlo být umístěno něco smysluplnějšího (Svijanský Kníže například), ale vzhledem k tomu, že jdu v září znova, studijní kupka zůstane na svém stanovišti. Momentálně slouží jako podklad pro kompatky z detašovaného stanoviště 13 (viz níže).
Stanoviště 13 - Kompatky - ne již nejnovější v mé diskografii , které však ale stále poslouchám, a ke kterým se vracím.
Stanoviště 14 - Důležitá fotografie s mými doživotními kamarády. Zcela logicky je na velmi důležitém místě. Hned vedle fotky s Romanem Holým :-).
Stanoviště 15 - Je neděle, nepracuji, ale píšu něco na blog na nové adrese. To zas bude úchylárna...
Mimo stanoviště na fotografii dále: moje kalkulačka, flashka (nikoliv flaška - ta je na jiných fotografiích), levá reprobedna, plážové křesélko pro komunikátor, rámeček na fotografii případné přítelkyně (v tuto chvíli neobsazený), kakt, lihový fix, krytka na flashku, zaskledný lupen, R61.
A co vy? Co se momentálně nachazí na vašich psacích stolech? Směle napište do komentářů :-).
I můj stůl by se dal rozdělit do sektorů. Akorát když se teď dívám na fotografie, tak sektory se různě prolínají a ne vždy mají fixní místo, proto jsem na fotkách na stole spíše značil jednotlivá stanoviště. Základními plošnými jednotkami na mém stole jsou tedy stanoviště. Před samotnými popisem stanovišť bych rád upozornil, že jsem nic nearanžoval, nepřinášel na stůl, pouze jsem vzal digitální fotoaparát a začal jsem fotit.
První detail:
Stanoviště 1 - Každý český funker by měl mít někde vítězoslavně vyvěšenou fotku s nějakou českou hudební funkovou ikonou. Zde příklad za všechny: před léty s Romanem Holým.
Stanoviště 2 - Někdo má poháry z přespoláků, šachových mistrovství republiky, zeměpisných olympiád... Svoji sošku Zlatého kozla jsem dostal na svém maturitním plese... Bohužel si již nevzpomínám, za co.
Stanoviště 3 - Pozůstatek z doby, kdy jsem se učil na makro2 a svačil piškoty. Dojím je v srpnu, až se zase začnu učit.
Stanoiště 4 - Můj oblíbený píčifuk. Mexx Ice Touch alias Památka na expřítelkyni... Mimochodem na dně už jsou jen tak dva milimetry... Děvčata?! Potřebuju novej :-D!
Stanoviště 5 - Kupička nových cédéček, které musím překopírovat do počítače a zatím jsem se k tomu moc nedostal. Některá začínám naposlouchávat. A třeba s albem Soundsystem od Hancocka to nebude jednoduché naposlouchávání. Náročné album.
Mimo stanoviště na fotografii dále: dvdčka se zálohou, myš, R61, pravá reprobedna, sluchátka, svíčka (hmmm, tekutý vosk, kostelní svíčky, mazut... Patriku???), rozcestníček, zápisky z makra2, lístky z koncertů.
Druhý detail:
Stanoviště 6 - Šuplík s minidisky. Jó, kde jsou ty časy, kdy si Sony myslela, že MiniDisc spasí svět... V roce 2000, kdy jsem si ho pořídil, se empétrojky teprve rozjížděly, MiniDisc byl takřka pohřben, ale pro mé v té době to byla jediná nekonvenční smysluplná cesta, kudy se vydat.
Stanoviště 7 - Horní šuplík. Primárně určen na psací potřeby. S rozvojem elektroniky a počítačů ubylo psacích potřeb. Na jejich místo nyní odkládám pivní zátky. Cíl je jasný: naplnit celý šuplík :-).
Stanoviště 8 - Relikvie z dob, kdy jsem se učil na zápočet z italštiny. Krásně jsem si audio CD s výukou italštiny nahrál do počítače a tím to skončilo :-).
Stanoviště 9 - Povšimněte si švýcarského skládacího nože Victorinox, který je otevřen v pohotovostní poloze... To kdyby se v okolí náhodou objevil zavřený lahváč :-).
Stanoviště 10 - Prázdný Svijanský Kníže (13ka)...
Stanoviště 11 - Nic se neděje... Svijanský Máz (11ka) je připraven v plné polní... Začíná koketovat se švýcarským skládacím nožíkem Victorinox ze stanoviště 9...
Mimo stanoviště na fotografii dále: propisovačka, sestřina kalkulačka, poslední číslo motoristického časopisu Automobil revue (aneb jaké přibližovadlo si koupím tento měsíc), izolepa, nůžky, baterky, akumulátor, zvýrazňovače, fixy, pastelky, lepidlo, ventil od radiátoru, guma, sirky, ketlovací kleštičky, pravítko.
Třetí detail:
Stanoviště 12 - Cvičebnice makroekonomie, zápisky makra2. Pozůstatek z doby, kdy jsem se učil na zkoušku. Chtěl jsem kupičku ze stanoviště odklidit, aby na její místo mohlo být umístěno něco smysluplnějšího (Svijanský Kníže například), ale vzhledem k tomu, že jdu v září znova, studijní kupka zůstane na svém stanovišti. Momentálně slouží jako podklad pro kompatky z detašovaného stanoviště 13 (viz níže).
Stanoviště 13 - Kompatky - ne již nejnovější v mé diskografii , které však ale stále poslouchám, a ke kterým se vracím.
Stanoviště 14 - Důležitá fotografie s mými doživotními kamarády. Zcela logicky je na velmi důležitém místě. Hned vedle fotky s Romanem Holým :-).
Stanoviště 15 - Je neděle, nepracuji, ale píšu něco na blog na nové adrese. To zas bude úchylárna...
Mimo stanoviště na fotografii dále: moje kalkulačka, flashka (nikoliv flaška - ta je na jiných fotografiích), levá reprobedna, plážové křesélko pro komunikátor, rámeček na fotografii případné přítelkyně (v tuto chvíli neobsazený), kakt, lihový fix, krytka na flashku, zaskledný lupen, R61.
A co vy? Co se momentálně nachazí na vašich psacích stolech? Směle napište do komentářů :-).
úterý 8. července 2008
Definice setkání s mou ideální přítelkyní
Je to tady přátelé a drazí! Tamtadadá. Po několika letech jsem vyfinalizoval a vycizeloval přesnou definici setkání s ideální přítelkyní :-). Pracoval jsem na ni dlouho, vlastně leta. Při posledních návštěvách v restaurančích zařízeních jsme ji s Pavlem finalizovali vždy mezi čtvrtým a sedmým ležákem a důkladně ji opřipomínkovali.
Mou potencionální ideální přítelkyni mohu potkat jedině na Muchově. Při desáté verzi definice jsem si uvědomil, že jinde ideální přítelkyni těžko objevím. Hospoda, restaurační zařízení, koncert, internet, centrum města - všude zde jsou rovnoměrně rovněž mé potencionální přítelkyně rozprostřeny :-), ale s větším rizikem nějakého toho šrámu, který by definici ideální přítelkyně bortil. Ale na Muchově, tam jedině je to možné :-). (Pro ty, kteří nevědí, kde je Muchov: Muchov je skalní vyhlídka s vysílačem na Černostudničním hřebenu.)
Jak bude setkání s touto přítelkyní vypadat? Potkám ji při běhu na Muchov, kam v poslední době velmi často běhávám. Vlastně v poslední době běhám jenom tam, na Černé studnici to tak malebné není. Muchov je malebné místo uprostřed lůna přírody Jizerských hor, které kazí snad jen výhled na Tanvald... :-D.
A teď hurá definice za hezkého počasí:
Ideální přítelkyně je ta, kterou potkám samotnou po běhu půvabně upocenou, v obličeji lehce zarudlou a zadýchanou v teplém letním podvečeru na vrcholu Muchova, sedící a odpočívající, podvědomě ale nevědomky čekající právě na mě.
Já přiběhnu, uvidím ji, jak sedí na skále, zamyšleně se dívá do krajiny, odpočívá, oddychuje po náročném výběhu. Prameny vlasů, které se neposlušně z jejího culíku vytratily, přilpívají potem na jejích červených líčkách...
Přibíhám já. Najednou mě spatří. Proběhne asi dvacetivteřinový pohled z očí do očí, kdy jí již při probíhající druhé vteřině pohledu hlavou bleskne, že to je on: to je můj ideální partner. Jakmile si to uvědomí, vstane, přistoupíme k sobě, obejmeme se a v obětí zůstanem další cca minutu bez jediného zbytečného slova. Naše poty se mezitím budou mísit z trička na tričko a slunce se bude opírati do našich upocených kadeří.
V tu chvíli si oba uvědomíme, že jsme se hledali roky, ale konečně našli. Oba si rovněž uvědomíme, že je tak 99 procentní šance, že spolu zůstaneme až do smrti.
Verze druhá: definice za špatného počasí. Místo: tamtéž, při klasickém jizerskohorském počasí
Ideální přítelkyně je ta, kterou potkám samotnou po běhu půvabně upocenou, v obličeji zarudlou a zadýchanou v chladném větrném deštivém podzimním podvečeru na vrcholu Muchova, stojící (a lehce mrznoucí) a odpočívající, podvědomě ale nevědomky čekající právě na mě.
Já přiběhnu, uvidím ji, jak stojí na skále, zamyšleně se dívá do mlhy, odpočívá, oddychuje po náročném výběhu. Prameny vlasů, které se neposlušně z jejího culíku vytratili, přílpívají potem a deštěm na jejích červených zmrzlých líčkách...
Přibíhám já. Najednou mě spatří. Proběhne asi dvacetivteřinový pohled z očí do očí, kdy ji již při probíhající druhé vteřině pohledu hlavou bleskne, že to je on: to je můj ideální partner. Jakmile si to uvědomí, přistoupíme k sobě, obejmeme se a v obětí zůstanem další cca minutu bez jediného zbytečného slova, zatímco kolem nás na hřebeni šlehají blesky a hřmí hromy. Naše poty se mezitím budou mísit z šusťákovky na šusťákovku a déšť nás bude vytrvale zkrápět. Severní vítr (ano, ten, co je krůůůt) si bude pohrávat s nezbedně zašněrovanými tkaničkami naši botasek.
V tu chvíli si oba uvědomíme, že jsme se hledali roky, ale konečně našli. Oba si rovněž uvědomíme, že je tak 99 procentní šance, že spolu zůstaneme až do smrti, pokud do nás neuhodí za tu chvíli blesk :-).
A jak to bude dál?
Pak už půjde všechno jako po másle... První společná letmá pusa, první jazyk v ústech, první zcela náhodný "neumýslný" dotek pravého ňadra, ..., první společná kocovina, představení kamarádům, představení rodině, první společná rodinná oslava, první drobná hádka (jestli si ještě mám dát šestý ležák nebo již ne), garzonka, svatba, mezonetový byt, první dítě, domek u lesa s prázdnou garáží, s ojetou oktávií, druhé dítě, v garáži německý automobil premiové značky, zasazený strom, další výročí oslavené během na Muchov, další garáž pro italský sportovní automobil, první dítě do školy, druhé dítě do školy, první kocovina prvního dítětě, první kocovina druhého dítěte, maturitní plesy, děti na vš, vylétnoucí děti z hnízda, zase větší pivní pupek, zakládám si vlastní hospodu, krize středního věku mě díky ideální partnerce úspěšně míjí, důchod, vnoučata, společné pravidelné sobotní krmení kačen na Josefodolské přehradě, cesta kolem světa s místním klubem spoludůchodců-vrstevníků, mé úmrtí, úmrtí ideální partnerky a naše společné opětovné setkání na onom světě :-D. Uff :-).
relevantní odkazy pro všechny potencionální přítelkyně :-))):
Tady je, milé dívky, Muchov (kde mimojiné sídlí duch Jizerskýh hor Muhu)
Mou potencionální ideální přítelkyni mohu potkat jedině na Muchově. Při desáté verzi definice jsem si uvědomil, že jinde ideální přítelkyni těžko objevím. Hospoda, restaurační zařízení, koncert, internet, centrum města - všude zde jsou rovnoměrně rovněž mé potencionální přítelkyně rozprostřeny :-), ale s větším rizikem nějakého toho šrámu, který by definici ideální přítelkyně bortil. Ale na Muchově, tam jedině je to možné :-). (Pro ty, kteří nevědí, kde je Muchov: Muchov je skalní vyhlídka s vysílačem na Černostudničním hřebenu.)
Jak bude setkání s touto přítelkyní vypadat? Potkám ji při běhu na Muchov, kam v poslední době velmi často běhávám. Vlastně v poslední době běhám jenom tam, na Černé studnici to tak malebné není. Muchov je malebné místo uprostřed lůna přírody Jizerských hor, které kazí snad jen výhled na Tanvald... :-D.
A teď hurá definice za hezkého počasí:
Ideální přítelkyně je ta, kterou potkám samotnou po běhu půvabně upocenou, v obličeji lehce zarudlou a zadýchanou v teplém letním podvečeru na vrcholu Muchova, sedící a odpočívající, podvědomě ale nevědomky čekající právě na mě.
Já přiběhnu, uvidím ji, jak sedí na skále, zamyšleně se dívá do krajiny, odpočívá, oddychuje po náročném výběhu. Prameny vlasů, které se neposlušně z jejího culíku vytratily, přilpívají potem na jejích červených líčkách...
Přibíhám já. Najednou mě spatří. Proběhne asi dvacetivteřinový pohled z očí do očí, kdy jí již při probíhající druhé vteřině pohledu hlavou bleskne, že to je on: to je můj ideální partner. Jakmile si to uvědomí, vstane, přistoupíme k sobě, obejmeme se a v obětí zůstanem další cca minutu bez jediného zbytečného slova. Naše poty se mezitím budou mísit z trička na tričko a slunce se bude opírati do našich upocených kadeří.
V tu chvíli si oba uvědomíme, že jsme se hledali roky, ale konečně našli. Oba si rovněž uvědomíme, že je tak 99 procentní šance, že spolu zůstaneme až do smrti.
Verze druhá: definice za špatného počasí. Místo: tamtéž, při klasickém jizerskohorském počasí
Ideální přítelkyně je ta, kterou potkám samotnou po běhu půvabně upocenou, v obličeji zarudlou a zadýchanou v chladném větrném deštivém podzimním podvečeru na vrcholu Muchova, stojící (a lehce mrznoucí) a odpočívající, podvědomě ale nevědomky čekající právě na mě.
Já přiběhnu, uvidím ji, jak stojí na skále, zamyšleně se dívá do mlhy, odpočívá, oddychuje po náročném výběhu. Prameny vlasů, které se neposlušně z jejího culíku vytratili, přílpívají potem a deštěm na jejích červených zmrzlých líčkách...
Přibíhám já. Najednou mě spatří. Proběhne asi dvacetivteřinový pohled z očí do očí, kdy ji již při probíhající druhé vteřině pohledu hlavou bleskne, že to je on: to je můj ideální partner. Jakmile si to uvědomí, přistoupíme k sobě, obejmeme se a v obětí zůstanem další cca minutu bez jediného zbytečného slova, zatímco kolem nás na hřebeni šlehají blesky a hřmí hromy. Naše poty se mezitím budou mísit z šusťákovky na šusťákovku a déšť nás bude vytrvale zkrápět. Severní vítr (ano, ten, co je krůůůt) si bude pohrávat s nezbedně zašněrovanými tkaničkami naši botasek.
V tu chvíli si oba uvědomíme, že jsme se hledali roky, ale konečně našli. Oba si rovněž uvědomíme, že je tak 99 procentní šance, že spolu zůstaneme až do smrti, pokud do nás neuhodí za tu chvíli blesk :-).
A jak to bude dál?
Pak už půjde všechno jako po másle... První společná letmá pusa, první jazyk v ústech, první zcela náhodný "neumýslný" dotek pravého ňadra, ..., první společná kocovina, představení kamarádům, představení rodině, první společná rodinná oslava, první drobná hádka (jestli si ještě mám dát šestý ležák nebo již ne), garzonka, svatba, mezonetový byt, první dítě, domek u lesa s prázdnou garáží, s ojetou oktávií, druhé dítě, v garáži německý automobil premiové značky, zasazený strom, další výročí oslavené během na Muchov, další garáž pro italský sportovní automobil, první dítě do školy, druhé dítě do školy, první kocovina prvního dítětě, první kocovina druhého dítěte, maturitní plesy, děti na vš, vylétnoucí děti z hnízda, zase větší pivní pupek, zakládám si vlastní hospodu, krize středního věku mě díky ideální partnerce úspěšně míjí, důchod, vnoučata, společné pravidelné sobotní krmení kačen na Josefodolské přehradě, cesta kolem světa s místním klubem spoludůchodců-vrstevníků, mé úmrtí, úmrtí ideální partnerky a naše společné opětovné setkání na onom světě :-D. Uff :-).
relevantní odkazy pro všechny potencionální přítelkyně :-))):
Tady je, milé dívky, Muchov (kde mimojiné sídlí duch Jizerskýh hor Muhu)
pondělí 7. července 2008
Vítání občánků :-)
Vítám celou hrstku statečných čtenářů mého občas i velmi rozjuchaného blogu. Doufám, že jste na tuto novou adresu v pořádku a úspěšně přemigrovali :-). A doufám, že stěhování přinese pozitiva jak pro mě, tak především i pro vás čtenáře.
Zároveň prosím o strpení a trpělivost, protože ještě stále ladím vzhled blogu. Zvolil jsem tuto černou barvu, která tak navazuje stylem na starší. Avšak ani barva, font ani barevný styl možná nezůstane v této podobě a budu ho ještě měnit. Koneckonců ke stylu se můžete vyjádřit v pravo v anketě hlasováním. Co se měnit ale nebude je adresa, která zůstane již stabilně stejná a doufám, že další migrace nás už nečeká.
Přestěhoval jsem sem i pár článků z blogu - hlavně těch smysluplnějších (všechny ostatní najdete na staré blogu). Navigace blogu je jiná. Menu s historií a odkazy je tentokrát vpravo - tedy na opačné straně než na starém blogu. S tím se srovnáte brzo :-). Pro všechny čtenáře využívající služeb Google, kteří mají například Gmail, je pohodlnější přidávání komentářů tím, že mohou být neustále přihlášeni a své údaje tak nemusí neustále vyplňovat při každém psaní komentáře.
Všechny články jsou nyní celé viditelné hned po prvním naloadování blogu, nemusíte tedy podle perexů rozklikávat konkrétní článek. Pokud však chcete na konkrétní linkovat, poslat někomu odkaz atp., je třeba kliknout na nadpis článku a dotyčný příspěvek se otevře zvlášť na URL přímo pro konkrétní článek. URL pak jednoduše můžete kopírovat a předávat dál.
Tak si to užijte :-)
relevantní odkazy:
Starý blog
Zároveň prosím o strpení a trpělivost, protože ještě stále ladím vzhled blogu. Zvolil jsem tuto černou barvu, která tak navazuje stylem na starší. Avšak ani barva, font ani barevný styl možná nezůstane v této podobě a budu ho ještě měnit. Koneckonců ke stylu se můžete vyjádřit v pravo v anketě hlasováním. Co se měnit ale nebude je adresa, která zůstane již stabilně stejná a doufám, že další migrace nás už nečeká.
Přestěhoval jsem sem i pár článků z blogu - hlavně těch smysluplnějších (všechny ostatní najdete na staré blogu). Navigace blogu je jiná. Menu s historií a odkazy je tentokrát vpravo - tedy na opačné straně než na starém blogu. S tím se srovnáte brzo :-). Pro všechny čtenáře využívající služeb Google, kteří mají například Gmail, je pohodlnější přidávání komentářů tím, že mohou být neustále přihlášeni a své údaje tak nemusí neustále vyplňovat při každém psaní komentáře.
Všechny články jsou nyní celé viditelné hned po prvním naloadování blogu, nemusíte tedy podle perexů rozklikávat konkrétní článek. Pokud však chcete na konkrétní linkovat, poslat někomu odkaz atp., je třeba kliknout na nadpis článku a dotyčný příspěvek se otevře zvlášť na URL přímo pro konkrétní článek. URL pak jednoduše můžete kopírovat a předávat dál.
Tak si to užijte :-)
relevantní odkazy:
Starý blog
Tagy:
internet,
z redakce :-)
sobota 5. července 2008
Co nového pod zataženým sluncem
Klaus vs Švejnar, jak probíhá mé zkouškové období a co další mě čeká
Už týden nám probíhá zkuškové období. Za tím se mi daří, dnes jsem dopsal poslední zkoušku. Výsledky ještě neznám, ale pokud se i ona povede, střihnu si studijní volno až do 18. února a to se prostě vyplatí. (Nebo si střihnu holt druhej termín.) Poprvé ve své éře studia na vš jsem se odhodlal jít na předtermín a nedopadlo to špatně. Sice za lidovku, ale spadlo to tam. A pro mě je primární, aby to tam spadlo. Na červenej tubus už roky nejedu :-).
Na Facebooku to vře :-). I zde probíhá fiktivní "bitva" Klaus vs. Švejnar a co do počtu lidí, kteří jsou členy skupin "Klaus for president!" a "Švejnar for president!" vede v současné době Švejnar. Skupina Švejnar for president! má 172 členů oproti skupině Klaus for president! s 58 členy. Pro někoho "naštěstí" pro někoho "naneštěstí" se volba nebude rozhodovat na Facebooku ale při tajné volbě ;-).
Předminulou neděli jsem se byl podívat na Jizerské padesátce. Pomoct trochu rodinným závodníkům u startu a vyfotit pár nadšených sportovců. Počasí vyšlo krásně, bylo slunečno. Kvůli kvantu fotek jsem byl nucen založit na Rajčeti ještě jeden účet mhspecials, kam budu dávat fotografie z případných dalších hromadných podobných akcí. Fotky hledejte tedy zde nebo stručný výtah tady. Váca fotil taky.
Časopis F:lter rozdal v sobotu své hudební ceny. Odstartoval tak vlastně letošní zimně/jarní předávání hudebních cen, které se budou za loňský rok 2007 udělovat, a o jejichž výhercích nerozhoduje prostý lid, ale lidé, kteří o hudbě píší, nebo s ní mají něco společeného. (Ano, nepatří sem tedy Český slavík a proto není třeba zmiňovat – jako již každoročně – výsledky za rok 2007.) Za naše hudební oblíbené bardy scorovaly jen Monkey Business. Naprosto právoplatně si odnesli cenu za nejlepší klip – za Kit Bike (mrknětě i na Kit Bike klip v trošku jiném podání...). Něco mi říká, že to nebude jediná cena za klip... Věřím, že ještě alespoň jednu za něj urvou. Monkey Business přidali ještě cenu za domácí obal roku. Nabízí se otázka, zda-li se tak stalo díky skvělé kultovní fotografii Jana Saudka nebo díky ilustracím Lely Geislerové...
Pro ty, kteří nedávají tak pozor, mám jednu velkou novinu :-)))). Jamiroquai jsou zpět ve studiu. Ve studiu ale nejsou jen Jamiroquai...
Jdu se flákat, tak se mějte :-)
relevantní odkazy:
Fotky z Jizerské 50 | Klaus for president! | Švejnar for president! | Jamiroquai | Výroční ceny časopisu Filter
Už týden nám probíhá zkuškové období. Za tím se mi daří, dnes jsem dopsal poslední zkoušku. Výsledky ještě neznám, ale pokud se i ona povede, střihnu si studijní volno až do 18. února a to se prostě vyplatí. (Nebo si střihnu holt druhej termín.) Poprvé ve své éře studia na vš jsem se odhodlal jít na předtermín a nedopadlo to špatně. Sice za lidovku, ale spadlo to tam. A pro mě je primární, aby to tam spadlo. Na červenej tubus už roky nejedu :-).
Na Facebooku to vře :-). I zde probíhá fiktivní "bitva" Klaus vs. Švejnar a co do počtu lidí, kteří jsou členy skupin "Klaus for president!" a "Švejnar for president!" vede v současné době Švejnar. Skupina Švejnar for president! má 172 členů oproti skupině Klaus for president! s 58 členy. Pro někoho "naštěstí" pro někoho "naneštěstí" se volba nebude rozhodovat na Facebooku ale při tajné volbě ;-).
Předminulou neděli jsem se byl podívat na Jizerské padesátce. Pomoct trochu rodinným závodníkům u startu a vyfotit pár nadšených sportovců. Počasí vyšlo krásně, bylo slunečno. Kvůli kvantu fotek jsem byl nucen založit na Rajčeti ještě jeden účet mhspecials, kam budu dávat fotografie z případných dalších hromadných podobných akcí. Fotky hledejte tedy zde nebo stručný výtah tady. Váca fotil taky.
Časopis F:lter rozdal v sobotu své hudební ceny. Odstartoval tak vlastně letošní zimně/jarní předávání hudebních cen, které se budou za loňský rok 2007 udělovat, a o jejichž výhercích nerozhoduje prostý lid, ale lidé, kteří o hudbě píší, nebo s ní mají něco společeného. (Ano, nepatří sem tedy Český slavík a proto není třeba zmiňovat – jako již každoročně – výsledky za rok 2007.) Za naše hudební oblíbené bardy scorovaly jen Monkey Business. Naprosto právoplatně si odnesli cenu za nejlepší klip – za Kit Bike (mrknětě i na Kit Bike klip v trošku jiném podání...). Něco mi říká, že to nebude jediná cena za klip... Věřím, že ještě alespoň jednu za něj urvou. Monkey Business přidali ještě cenu za domácí obal roku. Nabízí se otázka, zda-li se tak stalo díky skvělé kultovní fotografii Jana Saudka nebo díky ilustracím Lely Geislerové...
Pro ty, kteří nedávají tak pozor, mám jednu velkou novinu :-)))). Jamiroquai jsou zpět ve studiu. Ve studiu ale nejsou jen Jamiroquai...
Jdu se flákat, tak se mějte :-)
relevantní odkazy:
Fotky z Jizerské 50 | Klaus for president! | Švejnar for president! | Jamiroquai | Výroční ceny časopisu Filter
Tagy:
hudba,
politika,
statistiky,
studium,
ze života
středa 2. července 2008
Stav po prvním poločase
I přestože jsem tvrdý fotbalový antifanoušek, dovolil jsem si tento fotbalově znějící nadpis. I když je pravda, že kdyby kucííí opálení s komediemi na hlavách (prostě merunočutači) hráli dále, zvýšila by se mi čtenost tohoto nefotbalového příspěvku ještě víc... Ale tak proč si nepřihřát polívčičku i tak :-). Ale Euro je stejně už pryč, tak to nějakej hlubší smysl tak jako tak nemá :-).
Jsem známý toť bilancátor :-). Hodnotitel (ne)podařených skutků a tak proč si po půl roce letošního trošku nezavzpomínat, co se mi povedlo a co již méně. Taková hra (nejen) čísel :-).
Za první půlrok jsem stihnul deset živých koncertů (jeden lepší než druhý!), koupil jsem si 15 originálních kompaktů (jazzové či funkové pecky). Pokusil jsem se o dva vztahy a troufám si říct, že jsem se snažil... Nevyšlo to. Zvlášť v tom druhém případě mě to mrzí moc... Škoda. Od 1. ledna jsem stihnul vypít přes 271 piv (statistiky powered by Beerborec.cz; s Pavlem chceme do konce roku udělal 500 vypitých piv, to snad dáme v pohodě). Nenajezdil jsem ani jeden jediný kilometr na kole. Dvakrát jsem byl v zoo, jednou v botanický. Vyfotil jsem celkem 3634 fotek z nichž se na webu prozatím objevilo cca 1290 kusů. (Tady je třeba předeslat důležitou poznámku. Lidé s fotoaparátem se dělí primárně na dvě skupiny. Skupina A – to jsou ti, co fotí. A početnější skupina B – to jsou ti, co jen mačkají spoušť. Řadím se do béčka.)
Vypotil jsem na starém blogu cca 40 článků, poslal jsem přes 170 soukromých mailů a přes 270 pracovních. Udělal jsem osm zkoušek s průměrem 2,06. (Jedna mi bohužel zbyla na září.) Po několika letech se mi podařilo vyplodit již finální definici ideální – takřka doživotní – partnerky (více již brzy). Párkrát jsem se solidně ožral... :-).
Jaké články na zdejším novém blogu chystám? Určitě jeden velký shrnující, co jsme zažili během čtyř dnů kontinuálního popíjení. Článek, ve kterém velkohubě představím finální definici ideální partnerky, kterou jsme s Pavlem tvořili v uplynulých restauračních návštěvách, zamyšlení nad letním semestrem, článek o osudových micinách... nebo videočlánky s tématikou vaření :-). I přesto, že začala na internetu okurková sezóna, tak se budu snažit být i přesto aktivním uživatelem internetu, který tvoří jeho obsah (a ne jen ho tupě konzumuje) a nepodlehnout okurkám. Aspoň ne nakládačkám.
Půlrok v číslech – přehledné shrnutí:
10 živých koncertů jsem zažil (jeden lepší než druhý!)
15 originálních kompaktů
2 vážné (marné) pokusy o vztah
271 vypitých piv
3634 vyfocených fotek (z nichž se na webu prozatím objevilo cca 1290 kusů)
8 mrdnutých zkoušek s průměrem 2,06
170 poslaných soukromých e-mailů
267 pracovních odelsaných e-mailů
0 km na kole naježděno :-)
40 vydaných článků na starém blogu
2 návštěvy zoo
1 návštěva botanické zahrady
Je to hodně nebo málo?
relevantní odkazy:
Fotky z akcí | Starý blog
Jsem známý toť bilancátor :-). Hodnotitel (ne)podařených skutků a tak proč si po půl roce letošního trošku nezavzpomínat, co se mi povedlo a co již méně. Taková hra (nejen) čísel :-).
Za první půlrok jsem stihnul deset živých koncertů (jeden lepší než druhý!), koupil jsem si 15 originálních kompaktů (jazzové či funkové pecky). Pokusil jsem se o dva vztahy a troufám si říct, že jsem se snažil... Nevyšlo to. Zvlášť v tom druhém případě mě to mrzí moc... Škoda. Od 1. ledna jsem stihnul vypít přes 271 piv (statistiky powered by Beerborec.cz; s Pavlem chceme do konce roku udělal 500 vypitých piv, to snad dáme v pohodě). Nenajezdil jsem ani jeden jediný kilometr na kole. Dvakrát jsem byl v zoo, jednou v botanický. Vyfotil jsem celkem 3634 fotek z nichž se na webu prozatím objevilo cca 1290 kusů. (Tady je třeba předeslat důležitou poznámku. Lidé s fotoaparátem se dělí primárně na dvě skupiny. Skupina A – to jsou ti, co fotí. A početnější skupina B – to jsou ti, co jen mačkají spoušť. Řadím se do béčka.)
Vypotil jsem na starém blogu cca 40 článků, poslal jsem přes 170 soukromých mailů a přes 270 pracovních. Udělal jsem osm zkoušek s průměrem 2,06. (Jedna mi bohužel zbyla na září.) Po několika letech se mi podařilo vyplodit již finální definici ideální – takřka doživotní – partnerky (více již brzy). Párkrát jsem se solidně ožral... :-).
Jaké články na zdejším novém blogu chystám? Určitě jeden velký shrnující, co jsme zažili během čtyř dnů kontinuálního popíjení. Článek, ve kterém velkohubě představím finální definici ideální partnerky, kterou jsme s Pavlem tvořili v uplynulých restauračních návštěvách, zamyšlení nad letním semestrem, článek o osudových micinách... nebo videočlánky s tématikou vaření :-). I přesto, že začala na internetu okurková sezóna, tak se budu snažit být i přesto aktivním uživatelem internetu, který tvoří jeho obsah (a ne jen ho tupě konzumuje) a nepodlehnout okurkám. Aspoň ne nakládačkám.
Půlrok v číslech – přehledné shrnutí:
10 živých koncertů jsem zažil (jeden lepší než druhý!)
15 originálních kompaktů
2 vážné (marné) pokusy o vztah
271 vypitých piv
3634 vyfocených fotek (z nichž se na webu prozatím objevilo cca 1290 kusů)
8 mrdnutých zkoušek s průměrem 2,06
170 poslaných soukromých e-mailů
267 pracovních odelsaných e-mailů
0 km na kole naježděno :-)
40 vydaných článků na starém blogu
2 návštěvy zoo
1 návštěva botanické zahrady
Je to hodně nebo málo?
relevantní odkazy:
Fotky z akcí | Starý blog
Tagy:
legrace,
z redakce :-),
ze života
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)