Velká omluva Karlu Gottovi

Zvedne ruku ten, kdo umí hned teď spočítat z hlavy kolikátého v řadě mohl mít letos Karel Gott Slavíka a nevyhrál ho?

Soutěž, ve které prostí lidé vybírají nejlepšího zpěváka, zpěvačku a laureáty dalších kategorií... Soutěž, kterou jsme my Miliardáři vždy úspěšně bojkotovali a dělali jsme si z ní vesměs - krom Dana - nebetyčnou prdel, a kterou v naší utajenené on-line Facebook skupině po letošním ročníku budeme nejspíš probírat asi i měsíc na kéžby tradičním středečním pivu. Protože: dejte lidem tu moc hlasovat a průser je na světě.

A průser je tu. Stojím na zastávce, čekám na shinkansen do Střední prázdninové Smržovky, užívám si neuvěřitelně čistý horský vzduch a čtu, že Karla Gotta porazil mistr Tomáš Klus, který to trochu líp než se španělkou a texty umí se svými fanynkami, které mu my všichni Miliardáři pochopitelne přejeme a hlavně závidíme, a kterým ostatně podlehl i kytarista Jiří Kučerovský, který opustil extraordinérní kapelu Terezy Černochové, asi aby na něj lítalo o trochu víc podprsenek. Tedy těch, které trajektorií zrovna míjejí Kluse.

V tuto chvíli moje teskné dotazy směřují především ke všem těm, kteří celé roky volili Mistra: Kde jste byli? Zaháleli jste? Zdrželi jste se na zahrádkách, chatách, hřbitovech? Vybil se vám telefon? Došel kredit? Nebo fanynek Kluse tentokrát prostě skutečně bylo více a vše proběhlo v rámci prvo-olympijských hesel Pierra de Coubertina?

Proto se nyní chci na tomto místě hluboce omluvit Karlu Gottovi a ubezpečit ho, že pro mě bude i na dalších minimálně padesát let Slavíkem jedině on a nikdo jiný. A hladovek na to tentokrát nebude třeba.

Trochu se teď akorát bojím, koho si tento národ přizdisráčů, zastydlých komunistů a zakomplexovaných nemakačenků zvolí v lednu za prezidenta...

Standing ovation. A zvlhlo všechno... 6 miliónů kalhotek a i seno v kůlně.

Am I All Over It Now?

Skvělá píseň s ještě lepším textem ze života

Kolikrát jste se ocitli v podobné situaci :-)? Nebo jste si mysleli, že jste se ocitli v podobné situaci?

Co zachytil Shazam I.

Kdybych měl vyzdvihnout teď jednu iOS aplikaci, která mě naprosto fascinuje, často ji používám, je neuvěřitelně praktická a zábavná - je to Shazam

Kolikrát jste seděli v hospodě/restauraci a slyšeli jste písničku, kterou znáte dobře, ale nevybavíte si její název nebo interpreta? Tohle se muselo stát jednou přece každému. Shazam umí nascanovat pár sekund songu, odeslat vzorek a porovnat ho on-line s výsledky databáze a za pár vteřin dostanete výsledek. No, co vám budu vyprávět, vy, co znáte Shazam, víte... Vy, co neznáte, tuhle aplikaci definitivně potřebujete!

Rozhodl jsem se čas od času nasázet sem songy, které jsem za určité období nascanoval. A vězte jedno, vždy to budou neskutečné hity. Vždy!

#1

#2

#3

#4

#5

#6

#7

#8

#9

#10

Truly Bad Day

Když jedna tramvaj pomalu odjíždí, je na tom hezké především to, že za chvilku přijede jiná

A tím bychom se měli řídit.

No jet lag just Whitney Houston please!

Vrátil jsem ze Států a druhý den ráno zemřela Whitney Houston. Jedna z mých nejoblíbenějších zpěvaček. Zpěvačka v jádru životní!

Nebudu ani tentokrát obnažovat, co všechno si při vyslovení jejího jména pamatuji. Jen snad stručně, že to pro mě vždy byla jedna z top zpěvaček vůbec... Jako teenager jsem nikdy nemohl propásnout vysílání Tělesného strážce; když skončily titulky (bylo mi v té době devět let; to snad ani není pravda...), připadal jsem si jako onen nesmrtelnej Kevin Costner, který spasí celej svět a přitom mě druhej den čekal diktát a zkouška z násobilky...

Whitney, ta s dokonalým hlasem, která spolupracovala s ikonami mezi nimiž byli mimojiné Babyface, Stevie Wonder, Aretha Franklin a celá řada dalších jmen, proplula mým dětsvím například na dovolených, protože jsme ji poslouchali i cestou celá rodina. Získala 6 cen Grammy, prodala více jak 170 milionů alb (a další statistiky)... Jak skvělá!

Nerozumím a nechci rozumět, proč tak nadějné umělce nám berou drogy a alkohol, jestli je v tom nějakej hlubší smysl, tak mu nechci opravdu věřit a asi ani rozumět...

Tak či tak od neděle můj walkman patří Whitney!

A kterou z té miliardy hitů vybrat? Snad jednu z těch nejveselejších:

The Stanley Clarke Band - deska, která mě odrovnává den za dnem víc a víc

Nevšední ale vcelku logický posluchačský vývoj: deska, na které jsem si pouštěl jen první skladbu, se stala jedním z top jazzových alb, které jsem zatím slyšel. Neuvěřitelně barevná deska, která zákonitě musí potěšit nejen striktní jazzové fanoušky. Deska, která navíc vyhrála Grammy v kategorii Best Contemporary Jazz Album

Stanley Clarke ji vydal loni v červnu. S produkcí mu pomohl Lenny White, známý především jako bubeník skupiny Return To Forever. Prakticky ve stejném složení jako na desce představil Clarke některé skladby loni v červenci rámci Bohemia Jazz Festu na Staroměstském náměstí. I tam ho doprovodil s ničím se neseroucí Ronald Bruner junior na bicí, Ruslan Sirota na klávesy a excelentní Hiromi Ueahara na piano.

Desku otevírá zcela výjímečná a od všech ostatních tracků se zcela vymezující (třetí nejdelší skladba) Soldier z pera Ruslana Siroty. V podstatě i ne příliš jazzová lehce depresivní skladba s tvrdými rockovými basovými prvky v refrénu a velkou naléhavostí je zásadním otevírákem této vyjímečné desky. Soldier je přesně skladbou, kterou Sirota posunul za hranice klasického tradičně vnímaného jazzu stejně, jak to udělal prakticky se všemi skladbami například John Scofield na albu Überjam, čímž se jazz neboří a navíc se deska stává posluchačsky stravitelnější.

I Wanna Play for You Too je asi nejfunkovější kus z pera Feltona Pilate: dechová sekce, výrazná basová linka, funkové riffy, vocoderem velmi násilně upravený hlavní vokál. Podobné hrátky s vokálem uslyšíme i ve skladbě o globálním oteplování How Is the Weather Up There?

Hiromi Uehara preluduje především ve dvou skladbách: v okouzlující No Mystery (Chick Corea), která byla nominovaná v kategorii Best Pop Instrumental Performance a ve skladbě Labyrinth, kterou sama pro desku složila.

(Pozitivní náladu skladeb s Hiromi bych přirovnal k excelentí živé desce Jazz na Hradě kapely Tutu Borise Urbánka; skladby Pigeon's Dance, Come And Play.)

Pozitivně poetická a svižně funková je i Larry Has Traveled 11 Miles and Waited a Lifetime for the Return of Vishnu’s Report (ano, skladba s nejdelším názvem), která začíná strhujícím sólem na bicí v podání Ronalda Brunera jr. (Nasťo, mrkni na tuhle fotku, trochu mi připomíná Lennyho).

Album obsahuje i výrazné jazzové bassové vyhrávky Clarka, například Bass Folk Song No.10, Bass Folk Song No.6 (Mo Anam Cara), a nebo v bonusovce Somewhere. Ochuzeni však nebudou ani posluchači klidnějších skladeb: Here's Why Tears Dry a již zmíněná Somewhere.

I v nejdelší kompozici Sonny Rollins, která je poklonou stejnojmennému saxofonistovi, Clarke v začátku exceluje na kontrabas a prezentuje svůj um (a u které se naštěstí nemusí pokládat řečnická otázka kam se poděla písnička, protože pokračuje velmi chytlavě melodicky dále s několika sóly na klavír, tenor saxofon a pochopitelně taky na kontrabas).

The Stanley Clarke Band je deska, kterou definitivně musím doporčujit všem vnímavým posluchačům. Příliš vokální ekvilibristiky na ní nehledejte, ale tu a tam jsou skladby přece vokály okořeněny.

Tracklist: Soldier, Fulani, Here's Why Tears Dry, I Wanna Play You Too, Bass Folk Song No.10, No Mystery, How Is Weather Up There, Larry Has Traveled 11 Miles And Waited A Lifetime For The Return Of Vishnu's Report, Labyrinth, Sonny Rollins, Bass Folk Song No.6 (Mo Anam Cara), Somewhere (bonus track)

Label: Heads Up
Časáž: 63:22

Stanley Clarke web | Kupte si desku například zde

Jamiroquai: Lifeline

Užijte si další promo video z desky Rock Dust Light Star

Jamiroquai: Blue Skies

Další skladba z chystaného alba Rock Dust Light Star, které výjde prvního listopadu, a ke které vznikl i oficiální klip, je Blue Skies

Blue Skies je jedním ze dvou singlů, které kapela představila. Tím dalším je White Knuckle Ride.

relevantní odkazy:

Funkin.com | Jamiroquai.com | Ostatní videa na oficiálním YouTube kanálu

Zbrusu nový klip Monkey Business je venku

O dalším třetím videoklipu k desce Twilight Of Jesters? se mluví již dlouho. Původně se hovořilo o skladbě Nuremberg, fanoušci často spekulovali i o skladbě ID Song. Překvapivě vznikl klip k Fatal Tempo.

Klip k Fatal Tempo je tak překvapením a budiž hezkou pozvánkou na desáté narozeniny Monkey Business, které kapela oslaví ve čtvrtek 27. ve Žlutých lázních. Na koncertě vystoupí i Nightwork a po hlavních hvězdách Monkey Business bude pokračovat produkce DJ Macea a Michaela Viktoříka (J.A.R.).

Klip režíroval Pavel Mrázek a Roman Holý, kamery se ujal Tomáš Kresta. První záběry klipu vznikly již během natáčení klipu Gumball v americkém LA, jak je vidno z klipu samotného.

Direct by Pavel Mrázek & Roman Holý
Director of photography - Tomáš Kresta

relevantní odkazy:

Monkey Business Facebook | Monkey Business | Příjdete na narozeniny? | Pusťte si oba předchozí klipy z aktuální desky