neděle 25. prosince 2011

Absolvované koncerty roku 2011

Každoroční prosinový přehled, co jsem zvládnul za kulturu s odkazy na případné fotoreporty :-)

Co všechno jsem letos slyšel živě.

12. 02. - Quattro Formagi, Praha, Jazz Dock | fotky
12. 03. - Dan Bárta & Illustratosphere + Dara Rolins, Ostrava, Fabric | fotky
15. 03. - Maceo Parker, Praha, Lucerna Music Bar
23. 03. - J.A.R., Praha, Lucerna Music Bar | fotky
05. 04. - Dan Bárta & Illustratosphere + Dara Rolins, Praha, Retro | fotky
06. 04. - Dan Bárta & Illustratosphere + Dara Rolins, Praha, Retro
09. 04. - Dan Bárta & Illustratosphere + Dara Rolins, Jablonec nad Nisou, Eurocentrum | fotky
14. 04. - Big Band ZUŠ Liberec, Praha, ČR, Studioa A
16. 04. - Monkey Business, Mladá Boleslav, Škoda Auto | fotky
20. 04. - Tonya Graves, Praha, Palác Akropolis | fotky
05. 05. - Hocus Pocus, Praha, Lucerna Music Bar | fotky
07. 05. - Dan Bárta & Illustratosphere, Praha, Motol Motolice | fotky
26. 05. - Monkey Business, Praha, Žluté Lázně | fotky
14. 06. - Lukáš Martinek a Private Earthquake, Praha, Jazz Dock | fotky
25. 06. - Tereza Černochová a Skupina, Sušice, Šumava Rocks | fotky
25. 06. - Midi Lidi, Sušice, Šumava Rocks | fotky
25. 06. - PSH, Sušice, Šumava Rocks | fotky
25. 06. - Monkey Business, Sušice, Šumava Rocks | fotky
12. 07. - McCoy Tyner Quartet, Praha, Bohemia Jazz Festival
13. 07. - Terje Rydal & Bergen Big Band, Praha, Bohemia Jazz Festival
22. 07. - Dan Bárta & Illustratosphere, Praha, Sen letní noci | fotky
09. 08. - Lukáš Martinek a Private Earthquake, Praha, Jazz Dock
17. 08. - František Kop Quartet, Praha, Jazz Dock | fotky
26. 08. - Navigators, Plzeň, PilsnerFest | fotky
07. 09. - J.A.R., Praha, Jazz Dock, dotočná Dlouhohrající děcka
12. 09. - BitMaP Trio, Praha, Blues sklep
12. 09. - Nano Illusions, Praha Blues sklep
30. 09. - Tereza Černochová a Skupina, Praha, Malostranská Beseda
06. 10. - Navigators, Praha, Ovocný Trh | fotky
19. 10. - Abraxas - 35 let, Praha, Retro Music Hall | fotky
20. 10. - Us3, Praha, Lucerna Music Bar | fotky
15. 11. - Lenny Kravitz, Praha, O2 aréna
16. 11. - J.A.R., Jablonec nad Nisou, Eurocentrum | fotky
17. 11. - J.A.R., Praha, Lucerna
01. 12. - Dan Bárta & Illustratosphere, Liberec, Lidové sady | fotky
05. 12. - Monika Bagárová, Praha, Jazz Dock | fotky
16. 12. - Dan Bárta & Illustratosphere, Praha, Divadlo Bez Zábradlí

Absolvované v roce 2010, 2009, v 2008 a 2007 | Následující plánované koncerty

úterý 13. prosince 2011

Simon's Cat in 'Catnap'

Užijte si další díl


sobota 10. prosince 2011

15 let s Tomem Hyanem

Po dlouhých letech jsem se rozhodl přestat odebírat Automobil revue. Časopis, se kterým jsem vyrostl. Za ty roky jeho šéfredaktor Tom Hyan kompletně zešedivěl a já už nyní domů nenosím trojky jako před léty, ale výplatu

Během těch let jsem zažil asi šest zdražení a jednu výměnu šéfredaktora, protože v začátcích jeden z nejstarších českých motoristických časopisů u nás vedl Milan Jozíf.

Možná stojí za úvahu, jak se můj vztah k automobilům za ty roky změnil. Řekl bych, že podstatně. Před těmi 15 lety byla auta a vše kolem nich můj největší koníček. Dokonale jsem se v nich vyznal, rozuměl jsem, jak fungují, rozeznával jsem jednotlivé modely, znal jsem kompletní motorizace, stupně výbavy... Vedlo to až do takových detailů, že jsem poznal auto jen podle kliky dveří... A každým koncem měsíce jsem nedočkavě očekával dalši číslo.

Přímo úměrně, jak jsem poznával a začal mě internet zaměstnávat, jsem postupně ztrácel mít přehled. Ač jsem pořád měl (a mám) oblíbené značky a konkrétní designerské dílny, tak auta již mým koníčkem nejsou. Daleko víc už je beru jako prostředek, jak se dostat z místa A do místa B. Podobný přistup měl ostatně i můj strýc.

Pakliže někomu ten koníček a ta láska zůstala a s prvními ušetřenými financemi z prvních zaměstnání bylo skvělé si splnit klukovské sny a pořídit si svoje první auto, mě to vlastně opustilo. Čtu si o autech dál na internetu, občas se podívam, jaké auto zase zničí Jeremy Clarkson v Top Gearu, ale už se zdaleka tak neorientuju jako dřív.

A zatímco se Tom Hyan skoro v každém druhém úvodníku rozčiluje, že na autosalonech o konceptech nejsou detailní informace, a že automobilky staví identické vozy bez duše lišící se akorát logem a propagací, nebo že se staví cyklostezky a pěší zóny, do kterých auta nemohou vjíždět, mě zase daleko víc trápí, že v Praze auta do práce jezdí nevytížená často pouze s řidičem, když velká většina řidičů by mnohdy ušetřila čas i náklady, kdyby se svezli hromadnou dopravou, která v Praze funguje tak skvěle.

A můj poslední motoristický sen? Že jsem proháněl svůj Rolls-Royce Ghost Smržovkou...

čtvrtek 17. listopadu 2011

Jak mě nadchla Cara Emerald

Nizozemskou jazzovou zpěvačku Caro Emerald jsem poprvé zaregistroval díky naší facebookovské miliardářské ultraskupině, kam někdo postnul video Back It Up (první singl její debutové desky). Naprosto mě to uchvátilo. Přesně tahle muzika mi chyběla: swingující jazzovej večůrek.

Před pár dny na dovolené, kdy jsme sjížděli gulwigem ze středu ostrova Gran Canaria zpět do hotelu jsme v místním německém (!) rádiu slyšeli její další song A Night Like This (druhý singl alba), který rovněž najdete na desce Deleted Scenes From The Cutting Room Floor, které vyšlo 29. ledna 2010, a kterého se prodalo přes 200 000 kopií.

Ta kdyby přijela do Prahy, okamžitě jdu!



úterý 11. října 2011

Dlouhohrající tour J.A.R.

Je tu podzim a s ním tradiční skoro každoroční tour J.A.R. Po zářiovém vydání Dlouhohrající děcky to bude turné o hezký kus zajímavější a zásadnější.

V tuto chvíli je naplánováno 10 zastávek napříč republikou. Mrkněte na jednotlivé termíny a odklikněte vaše RSVP na oficiálním J.A.R. Facebooku.

O Dlouhohrající děcce jsem psal já zde. Přečíst si můžete například makrorecenzi na Musicserveru.cz, či recenzi Terky Vavrouškové.

27. 10. - Karlovy Vary - IMMANUAL MUZIKANT
28. 10. - Plzeň - OPOLIDI A MY ZERA
04. 11. - Ústí nad Labem - DRŽ HUBU DROGO
05. 11. - Kolín - MEZIKMITY OTROCKOSTI
10. 11. - SK, Bratislava - KOSMODUR A DROGOROK
11. 11. - Brno - TUZEMSKÝ UM (s Monkey Business)
12. 11. - Zlín - ROMAN HOOD
16. 11. - Jablonec nad Nisou - BUZNA A HERCEGOVINA

sobota 8. října 2011

Simon's Cat in 'Double Trouble'

Užijte si to



Předchozí díly

středa 5. října 2011

Where the fuck are all average girls?

Geniální vizuál

sobota 24. září 2011

Zářiové hudební radosti

Poslední cca měsíce moji jedinou radostí je hudba, kterou si poslechnu cesto do a z práce, občasná "dobrá" junk-foodová večeře a styky s partou, pokud je na ně čas. Hlavně ta hudba - jedna z nejintimnějších radostí mého života.

O starejch zlejch dědcích, jsem už psal... Vlivem stresu v práci, drtícím termínům a každodenním menším či větším major fuck upům mám dnen za dnem pocitem, že se ze mě taky stává postupně starej zlej dědek, ale o tom jindy...

Vyšlo několik desek, po letní šňůře festivalů se opět rozjíždějí turné - Dan Bárta je právě jako host na turné s Ričrdem Müllerem; na tour se chystají i Staří zlí dědci. Tata Bojs jedou šňůru k desce Ležatá osmička; velmi pravděpodobně se zúčastním jednoho jejich gigu v zapadlém nejmenovaném slovenském městečku ke konci října, pokud vše výjde podle plánu. Těším se na slovenské publikum a posluchače, o kterých se ne nadarmo říká, že poslouchají zásadnější muziku, než stádoidní Česko.

Lenny Kravitz se v listopadu otočí i v Praze taky v rámci propage aktuální desky Black And White America (vyšla 30. srpna), na který se chystám a velmi se těším, až to s Nasťou rozjedeme v první řadě na videu. Mimochodem ta deska je krásná. Přesně takový zvuk, který u Lennyho mám rád: funk s prvky inteligentního rocku a několik jasných hitů. A teď nemyslím jen první singl Stand. Funkové šlehy jako například Come On Get It, Life Ain't Even Better Than It Is Now s několika odkazy na mohykána Jamese Browna vás v tom funkovem feelingu jasně utvrdí. Nepříjdete ani o klasické oplodňováky: Superlove, I Can't Be Without You, Dream a další.

Na turné jsou taky Red Hot Chili Peppers k aktuální desce I'm With You. Odešel sice kytarista John Frusciante, jeden z hlavních tvůrců hudby předchozích desek, nicméně kdybych to nevěděl, nepoznal bych to. To je tím, že skalní fanda nejsem a kytary jedou. Moc mě baví všechny ty fuck off style promo fotky, které kapela pořídila pro propagaci desky.

Asi nejvíc jsem se těšil, pokud vynechám J.A.R., na novou desku Davida Krause. Slibovaná taky asi miliardu let... David nejdřív čekal, než vyprší smlouva s rozpadajícím se a totálně neschopným Sony, pak několik dalších let hledal ideální světový zvuk, jak se o tom podělil Danovi a Viktorovi v rozhovoru pro iHudec.cz.

David Kraus patří do úzké skupiny interpretů, jejichž desky kupuju zcela automaticky, aniž bych před tím slyšel tón. Neprohloupil jsem ani tentokrát s Cukrárnou. Byl jsem zvědav na ten světový zvuk. A ano, u svižnějších songů (Cukrárna, Alternativa, Hlodavec, Sex, Roman krade!!!, Na vystoupení...) tam je. Bicí například skutečně velmi připomínají zvuk bicích Prince. Naprosto unikátní originální texty, do kterých by se tu pustil jen málokdo... Kraus se vůbec nesnaží jít na ruku rádium, což je snad největší plus! A pokud to nějaké rádio pustí, asi to bude zase jen na měsíc dva, aby se povozilo a parazitovalo na Davidově momentální mediální vlně. Koupíte dokonce i ve všech dobrých cukrárnách po republice.

Poslední album, které mě dokonale uvolňuje je McCoy Tyner Quartet. Tynera jsem poznal prvně letos živě na Bohemia Jazz Festivalu. V jeho uctyhodných 73 letech odehrál s kapelou strhující jazzový koncert a já si rval vlasy, jak to, že jsem od něj nic neslyšel... McCoy Tyner Quartet je krásná nahrávka. Zásadně doporčuju! Snažím se studovat obrovskou diskografii, na kterou nestačí ani pražský Bontonland.

Co mě v hudbě zklamalo v poslední? Nejvíc asi dva fakty. Jednak obal desky Stereo Dary Rolins. To snad radši zcela bez komentáře...

Druhé velké zklamání je to, co se děje už i s pražským Bontonlandem (kde jsem mimojiné v současné době starostou na 4sq.com). Myslel jsem, že největší obchod s hudbou v ČR oddolá peklu hudebního průmyslu... Neodolává. Bohužel. Prodejní plocha se zmenšuje, raritnější tituly nedostupné... Bude jedinou záchranou bazar v Krakovské?

Končím dneska vlastně negativně, škoda. Příště to bude lepší :-). Slibuju.

Keep funk alive.

neděle 4. září 2011

Thanks, Smokey!

Máte rádi zvířata?

Pusťte si krátký film Patricka Scotta Thanks, Smokey!


pátek 2. září 2011

Simon's Cat in 'Cat & Mouse'

Hurá bez dramatickejch keců na další epizodu

Tentokrát trochu it téma. Všechny ostatní díly můžete vidět zde. Kdo je mimochodem autorem? Simon Tofield - cenami ověnčený ilustrátor, animátor a kreativní ředitel v Tandem Films v Londýně. A ano, má kočku. Vlastně hned čtyři.


úterý 23. srpna 2011

Další doktorská práce swingových volunteerů

Po miliardě let J.A.R. vydávají sedmou řadovou desku. Deska, která se slibuje roky, a kterou musíte mít doma, finálně vychází za pár dnů 1.9. Než svět zaplaví erudované recenze přátel - von Vavrouškové, Tluma Mašáta či Vinnetoua Maršalíka - prolétněte mých pár čerstvých dojmů

Nečekejte tentokrát ni rock, ni popovou diskotéku, ale swingující jazzový poklidný verůček. Od pátku desku intenzivně poslouchám celou, ač my Miliárdáři desku vlastně skoro z poloviny známe. A vy, skalní fanoušci, vlastně také: Vidět Boha konek světa měla premiéru ve španělském rádiu, Toxikoman nebo Kosti minulosti na rádiu Bonton.

Zlejch starejch dědků je plnej svět. Moje v tuto chvíli jedna z nejoblíbenějších skladeb desky, jedna z top věcí J.A.R. vůbec. Swingová rozjařená overtura na stáří, jakoby nikdy nekončila, a kdyby měla dvounásobnou stopáž, stejně byste nechtěli, aby končila. Interně jsem si ji vyhlásil za druhý nejlepší otevírák desek J.A.R. (Parisian zůstává stále neporažen). Taky máte dojem, že v první sloce slyšíte Filipa Jelínka ;-)? Na tohle se těšte! Všech dědků song.

Stability. Až Stability je funková odtikávající vývrtka desky. První velký prostor pro Dana. Klasicky vystavěná a odprodukovaná funková skladba z nezaměnitelným rukopisem Romana Holého. Tu si beru taky.

Vidět Boha konec světa. Premiéru si první singl odbyl na španělském rádiu v pořadu, který se zaměřuje podobným směrem jako Grundfunk. My skalní ji asi budeme stejně říkat
Vidět Boha konek světa, jak ji roztomile uvedl místní pouštěč. Skladba o klidu, uvolněnosti, o tom, že se už nikdo nikam a nikomu nebude srát. O vyzrálosti. Známe ji ostatně již delší dobu z koncertů (zazněla i loni ve velké Lucerně). Song sdružení J.A.R.

Moc not. O hudebním průmyslu, zmrdech, notových partiturách. Skvělé jednoduché minimalistické dechové aranže! Ty vás dostanou. Meisterstück. Song Ivety Bartošové.

S Hamásem. Nejtvrdší nejtemnější skladba alba z blízkého východu s islámskou tématikou i aranžemi. Úvod vám bude připomínat Jitku Charvátovou. Rozkošné dechy, jednoduchý a trefný Klempířův text. Otův song.

Optimistický toxikoman. Přeli jsme se, jestli ve finále bude obsahovat radiovou předmluvu Jamese Colea. Obsahuje. Hymna Michaela Viktoříka. Upřímného optimistického kamaráda, který nám tu a tam hraje na funkových diskotékách. Michaelův song.

Credo. Druhá skladba s výrazný a zaslouženým prostorem pro Dana o plození dětí a přání rodičů na jejich vytoužené pohlaví. Opět se zaměřte na excelentní malebné dechy. Danův song.

Vývoj hňupa. Melodický rytmický základ dobře znáte z dema
Simply Sound od Monkey Business z doby vydání Twilight Of Jesters. Přibyl refrén, nápadně podobný skladbě Do You Love Me od Made 2 Mate, doplněno o Mirkovy čistě jazzové kytarové vyhrávky, stacatové štěky žesťů a gradující naléhavé finále Dana Bárty. Romanův song.

Kosti minulosti. Ústřední částí když tě život láká, vyndej svýho ptáka, tématicky navazuje na tak neváhej a zabodávej svý superpéro. Děkuji Ditě za pochopení, proč se tu možná zpívá o roláku :-). Geniálně jednoduchý popěvek, minimalistické hudební aranžmá (minimalizmem mi připomíná Gumball). Všech zabodávačů song.

Eko bio green dia. Pokud velká většina songů z desky je uklidňujících, jak jinak označit hlas Michaela Viktoříka v tomto songu? Ukolébavka, citové pohlazení? Vůbec tam nevnímám poselství textu jako takového, ale ten klid duše po poslechu.

Nové vize mužů. Poprvé zpívají J.A.R. o sportu? Máte vaginu? Pak sportujte. Písnička o dopingu, vaginách a výhrách předních českých chlapů sportovců. Danův rap. Hušákův song

-

Dlouhohrající děcka najdete u vašich statečných prodejců hudby prvního září. Vlastní zkušenost říká, že u větších prodejců (on-line již nyní zde) bude deska dostupná již o pár dnů dříve.

Dotočná desky se bude konat 7. a 8. září v klubu Jazz Dock. V prodeji je limitovaný počet vstupenek: na každý koncert pouze 170 lidí! My Miliardáři jdeme na první výstřel, tak se přidejte.

Tracklist: Zlejch starejch dědků je plnej svět, Stability, Vidět Boha konec světa, Moc not, S Hamasem, Optimistický toxikoman, Credo, Vývoj hňupa, Kosti minulosti, Eko bio green dia, Nové vize mužů, Pokora Hitlera, Mick Hucknall, Generál Lauda, Promiň holka

Label: Sony

Hlavně pozor na rolak!

relevantní odkazy:

J.A.R. | Kupujte nyní v Bontonlandu | Vaše RSVP prvního koncertu a druhého v Jazz Docku

sobota 30. července 2011

Co je Klíč pro štěstí?

Jak se to vlastně může stát, že někdo, kdo má svoji oblíbenou zpěvačku (ač nikdy netvrdil, že je nejskalnější fanoušek, ale což...), objeví po čtyřech letech, kdy její písně, hudbu a texty s odstupem let adoruje, song, který nikdy před tím neslyšel???

A tohle je přesně to pravé nové, co si sem na blog po měsíc a půl dlouhé přestávce plně zaslouží být uvedeno... Jak je možné, že po několika letech tohle slyším až teď a vůbec poprvé? Nikdy jsem tuhle písničku před tím neslyšel. Jak je to vůbec možné???





Děkuju holkám. Ony vědí.

sobota 18. června 2011

Prince: Come (1994)

Už bych sem zase měl napsat nějaká životní moudra, novinky a tohlecto, ale tak nějak na to nemám chuť a ani čas. Tak si užijte aspoň tenhle 11ti minutovej funkovej Princeův opus ze stejnojmeného alba z roku 1994

Zaměřte se na text a na naprosto bezkonkurenční žestě!

neděle 22. května 2011

Beat It - Michael Jackson by Alex Goot

Talenti se neztrácej. Tenhle se už vůbec neztratí!

Video na nedělu



Alex Goot YouTube Channel

pátek 20. května 2011

138 let dnes slavíme od vystavení patentu na pracovní kalhoty Leviho Strausse

Právě před 138 lety obdržel Levi Strauss a Jacob Davis patent na výrobu denimových pracovních kalhot, čímž se formálně zrodila nejstarší značka džín na světě

Levi Strauss & Co. založil v roce 1853 německý přistěhovalec Levi Strauss (původním jménem Löb Strauß; narozen 26.2. 1829 v německém Buttenheimu) původně jako prodejnu s hřebeny, peněženkami, lůžkovinami a dalšími textiliemi. V roce 1873 se setkává s Jacobem Davisem, který si chtěl nechat patentovat návrh nových pracovních kalhot, ale chyběl mu dostatečný kapitál. Dozhodli se tedy na spolupráci. 20. května 1873 jim byl americký patent vydán.

Džíny se díky Levi Strauss & Co. od té doby postupně stávaly nejlegendárnější a nejpopulárnějším oblečením na světě, které denně nosí desítky miliónů lidí celosvětově.

Dnes LS & Co. vede oděvnímu průmyslu co do počtu soudních sporů o napodobování designových prvků, nebo přímo ochranný známek. Nejvíce z nich se týká nepovoleného používání dvojitého oblouku na zadních kapsách (Arcuate), který symbolizuje hory kolem San Francisca (stejný prvek dvojitého oblouku požívají dále trička a košile na straně zad), a který je od roku 1978 ochranou obchodní značkou, stejně jako například Red Tab a další.

Levi Strauss & Co. celosvětově zaměstnává přes 11 000 zaměstnanců, spadají pod ní 4 značky (Levi's, Dockers, Signature by Levi Strauss & Co. a Denizen) a za fiskální rok 2010 dosáhla čistých příjmů ve výši 4,4 mld. $.

úterý 10. května 2011

Premiéra nového singlu J.A.R. zazní dnes ve Španělsku!

Jednotka Akademického Rapu, která v současné době finišuje s výrobou nové sedmé řadové desky Dlouhohrající děcka, se rozhodla, že první premiérou singlu se tentokrát nebude chlubit žádné české rádio

J.A.R. (Facebook) se rozhodli po několika předchozích zkušenostech, kdy česká rádia, která v minulosti využila možnost pustit premiéru singlu, po pár dnech rotace singlu ho dále (nebo ani jinou skladbu z repertoáru J.A.R.) nehrála. Viktor Mašát, autor myšlenky "zamyslete se česká rádia", přišel s nápadem zahrát první ochutnávku z nové desky v premiéře ve španělském FM rádiu v tématickém pořadu El Ghetto (acid jazz, funk), kde již několikrát skladby J.A.R. zazněly. Roman Holý, později i Oto Klempíř a Michael Viktořík s nápadem souhlasili.

Singl Vidět boha konec světa zazní dnes na rádiu Gente Radio v 22:00 hodin. Premiéru si můžete pak zopakovat ještě na rádiu Nova Onda po půlnoci. Všechna ta rádia můžete naladit odsud.

El Ghettto Facebook

čtvrtek 28. dubna 2011

Od kdy to, co poslouchám, má smysl?

Napadlo vás někdy, že existuje zlom v historii vašeho hudebního fanouškovství, kdy jste procitli z mladické nerozvážnosti tak, že si beze studu řeknete, že od té doby už neposloucháte sračky :-)?

Já to mohu říct a pamatuju si přesně, které skladbě pomysleně vděčím za to, že jsem posluchačsky procitnul. V mé hudební historii tento krok považuji za první velký třesk. Osmá třída (nebo devátá?), hodina východy a naše tehdejší učitelka češtiny a hudebky Soňa Hermanová nám pustila Sentinel od Mikea Oldfielda z alba Tubular Bells II.



Ne nadarmo tak Sentinel patří do mých top 30 nejzásadnějších životních alb.

úterý 26. dubna 2011

Proč (taky) s nikým nechodíme...

Nakonec to možná ani není tím, že se bojíme toho, co sami chceme, možná to je vlastní strach z reakce našich blízkých na to, co si domů vlastně přivedeme...

A hned se musím omluvit všem, co to vzali doslova. A ano. Myslel jsem to vlastně částečně tak. I přesto, že jsme úspěšní zaměstnanci nadnárodních firem, manažeři kdečeho a kdekoho, že naprosto víme, co přesně chceme a co nechceme, tak i tak je na nás vyvíjen podvědomý nenápadný nátlak na to, co je nám hodno a co nás již hodno není... O to větší tlak je to v případě, že člověk vyrůstá v harmonické rodině, kde se nedějí rozvody, rozkoly manželství, kde se rodina pravidelně schází a tak dále.

Před pěti, možná šesti, lety jsem - na tehdejší blog na službě bloguje.cz, na kterou v dnešním světě nemám půl důvodu odkazovat - napsal v celku hezký příspěvek o několika kartáčcích na zuby. Pokud to rychle shrnu, tak celé to bylo o tom, že jsem spekuloval o tom, že čím více člověk má svých zubních kartáčků na více místech, tím více je vlastně oblíben; nebo tím na víc míst patří a na více míst se může vracet. V té době jsem měl kartáček doma, na koleji v Liberci a ten třetí byl v Poniklé.

Bylo to v době, kdy jsem byl šťastně zamilovaný do dívky, o které jsem o dva roky (to už jsme bohužel spolu nebyli) později tvrdil, že kdybych ji potkal o tři/čtyři roky později, tak bych si ji snad i vzal. Je to sice napříč písničce Máří Rottrové: Měli jsme se potkat dřív, ale dodnes si na tom trvám, ač to dnes nemá a ani nemá mít žádný vliv. V tomto případě jsme se skutečně měli potkat o pár let později. Dnes nad tím však skutečně netřeba smutnit.

Nevím, asi to není důvod, proč s nikým nejsme, proč s nikým nechodíme... Nechce se mi ale věřit tomu, že by si snad někdo myslel to, že je to tím, že mám/e přehnané nároky. Vůbec. Částečně připouštím fakt, že to může být laťkou, kterou nechceme podlézat. Ano.

To prostě musí přijít samo. Takový protějšek se prostě musí vynořit, z nenadání vyloupnout... Takovou dívku si člověk musí uvědomit, poznat, rozpoznat. Uvidět/všimnou si osobního kouzla a je to tam :-)!

Mám rozhodně právo mít tři kartáčky. Každý má to právo! Definitivně. Definitivně proti heslu s láskou jsouce vychcat se jdouce. Dva lidi patřej k sobě. Definitivně. Bylo to tak, je a bude. A nikoliv, skutečně to nechci a nebudu svalovat na reakce starších, co si domů přivedeme...

Ono ve finále je vlastně každý svým štěstím strůjce...

čtvrtek 21. dubna 2011

Simon's Cat in 'Hop It' - nová epizoda!

Další skvělá nová Simon's Cat epizoda je venku a několik starších k tomu pro všechny obdivovatele koček.



Předchozí díly můžete vidět například zde. Plus přidávám nějaké starší, možná jste je ještě neviděli:









pondělí 18. dubna 2011

Pondělní moudro pro pravidelné čtenáře

Netřeba vícero komentovati


čtvrtek 14. dubna 2011

Serme skutečně upřímně smradlavá hovna, vážení přátelé

Kočí, volů ráj, moderátor na ministerstvu, VV, vole, nahrávka, kompromitující nahrávka, záměrná lež, nezáměrná lež, mystifikace, překročená lež, ODS, vole, Nečas, Karel, vole mrdat prdel

Jediné, čemu dneska věřím je do záchodové mísy moje nad ránem vysraná stolice (oder?), prošlým jogurtům z nejmenovaného krámu, anonymnímu řidiču PID, který neváhá projet dva semafory na červenou 80ti kilometrovou rychlostí, všem ukradeným propiskám; srně, kterou mrdá muflon na Černostudničním hřebenu; upřímně obéznímu výčepnímu v hospodě U Čeného vola, Máří Rottrové, lesu, jodovým tabletám, vytříbenému hudebnímu vkusu občanů České republiky, Mozartovým koulím, K9, K12, KGB, 007 a protrženým prezervativům.

Škoda, že už není mráz. V tomhle období se člověk ani už nemůže uchlastat v lese borovičkou a do rána zmrznout.

Ohodnoť svoje hovno

pátek 8. dubna 2011

Zavzpomínejte na Sexy Dancers už zítra v Eurocentru!

Zítra v jabloneckém Eurocentru od 20:00 proběhne další koncertní zastávka Dana Bárty & Illustratosphere s Darou Rolins na jejich aktuálním Tour 2011. Po třech koncertech, které jsem mohl zatím z turné slyšet, mohu potvrdit, že vás čeká skutečně jedinečný nevšední hudební zážitek

Uslyšíte jednak skladby z diskografie Illustratosphere, druhak skladby Dary Rolins. Podstatnou část setlistu tvoří duety vlastních skladeb nebo coverů. Na posledních koncertech z repertoiru Sexy Dancers zazněly například: Butcher's On The Road, F.I.U., Slim Jim či Some People. Uslyšíte ale i skladby z alba Theyories, které vydalo trio Roberta Balzara s Danem Bártou, nebo Stevieho Wondera, Arethu Franklin či Jamese Browna.

Ještě nikdy Illustratosphere neměla tak popové turné (nemyšleno ale peorativně, ani ironicky). Ještě nikdy Illustratosphere nezněla tak funky. A která jiná kapela může lépe skvěle doprovodit Daru Rolins na skutečné hudební nástroje než právě Illustratosphere? Jak trefně napsal Dan Maršalík ve svém review pražského koncertu, Dara s Danem jsou i po 13ti letech stále Sexy Dancers. Nechte doma všechny předsudky, které v médiích kolem spojení obou zpěváků kolovaly a doražte v sobotu do Eurocentra.

Mrkněte na fotky z ostravského klubu Fabric (nebo Davida Šnobla či famózního Martina Pustelníka), z pražského Retra, skvělé fotky Matěje Třasáka z taktéž z Prahy, kupte lístky on-line tady, odklikněte svoji účast, mrkněte na video ze zkoušky na turné a v sobotu v Jablonci čau ahoj a dík.

pondělí 4. dubna 2011

Zásadní životní moudra

Moudra, kterými se řídím, nebo kterými bych se řídit začít měl.

Krásné ženy ponechme mužům bez fantazie

Sýr uzavírá žaludek

Bez hnoje není života

Věřím, že příjemné, ochotné a férové jednání s lidmi, se kterými se setkáváme, by mělo být samozřejmostí

Nejsem tak bohatý na to, abych si mohl dovolit kupovat levné věci

Na záchodě sereme smradlavá hovna všichni stejně - bez rozdílu vzdělání, či společenského postavení

Les je nejlepší vynález přírody a příroda je ta nejmocnější čarodějka.

pátek 1. dubna 2011

Končím v Praze!

Pohár trpělivost definitivně přetekl! Naděje posledních dní, že se všechno zlepší, že bude líp, zcela vyprchala. Nedovedu si už vůbec představit další setrvání v Praze! Vracím se na Sever.

Už mám dost všude zfetovaných lidí v metru. Opilců. Kouře z cigaret. Už nechci každé ráno v exitu metra do Vodičkovky cítit močovinu z pochcaných schodů od bezdomovců nebo bůhví koho... Chci ráno cítit vůni lesa, čerstvě posečené trávy! To je přece o co běží hlavně!

Myslím, že mnozí z vás tak nějak tušili, že k tomu musí jednou dojít... Že jsem nikdy nebyl stvořen pro město, nikdy jsem nebyl potomkem Prahy. Praha mě nasála pozlátkem a jako vysátého zbaveného iluzí mě právě teď vyplivuje. Dost bylo všeho...

Nechci poslouchat funk, jazz... Nechci už poslouchat žestě a smyčce. Chci písničku. Tak dlouho jsme neslyšel hezkou písničku, která především pohladí. Cimbál.

Chci se zase každé ráno procházet po rosou mokré trávě, chodit do lesa na lesní plody; užívat si krásného čistého vzduchu.

Onou poslední kapkou bylo to, že jsem už dva měsíce ve Vodičkově nepotkal žádného muflona tak, jako tomu bylo před časem. A zateplování Chrámu sv. Víta byla rovněž poslední tečka. Končím. Vracím se na Sever. Chci zase sekat trávu a pěstovat kedlubny.

Ahoj, čau a dík.

čtvrtek 31. března 2011

Sólo pro cirkulárku

Od té doby, co je můj blog součástí národního kulturního dědictví, kladu ještě větší důraz na zdejší obsah tak, aby byl kvalitní, vytříbený, a aby vás, čtenáře, vždy něčím obohatil.

Proto jsem objevil na internetu skladbu, o kterou se s vámi musím podělit, a která vás jistě potěší.


sobota 26. března 2011

Proč nepiju Staropramen

Dospěl jsem k názoru, že se vám musím svěřit s tím, proč nemůžu pít a zásadně nepiju Staropramen. Všiml jsem si totiž na sobě, že moje nechutenství k této značce piva přerostlo ve velký odpor ke značce jako takové. Ne, nepřeháním!

Ano, i já jsem pil Staropramen. Dříve, před lety. Například na zahrádce v Jablonci na náměstí. Teď už by to nešlo. Jednak s každým ochutnaným jiným pivem člověk lehce zjistí, že Staropramen je skutečně nepitelné pivo. (Desítka se prakticky nedá konzumovat vůbec, tím se ani maso nedá podlít. Dvanáctka je 2x lepší než desítka, ale dvakrát nula, je pořád nula.) Druhak chuťový zážitek žádný.

Tím pádem odmítám chodit do podniků, kde točí Staropramen. Pokud už tam z nějakého důvodu jít musím (například Palác Akropolis), musím pít jednoduše cokoliv jiného. I kdyby tom byla dietní cola.

Nastala ale další fáze, která mě trochu překvapila. Intenzivnější. Jakmile vidím kdekoliv logo Staropramenu, hned je mi divně. Netvrdím, že se mi dělá zle od žaludku, ale mám nepříjemný pocit odporu. Jestli si myslíte, že kecám, tak přestaňte číst a už sem nikdy nechoďte.

Dokazuje to krásný fakt, že si člověk dokáže spojit značku se zážitky, s pocity a emocemi. Přesně tohle zafungovalo v případě Staropramenu u mě, akorát negativně. A ano, brand může působit na spotřebitele i negativně.

Nezačalo mi graficky vadit jen logo Staropramenu, ale prakticky vše s tím spojené. Například zelený pruh označení hospod, kde se Staropramen točí, vertikální logo, font nápisu staropramen, sklenice, tácky. Stejně tak frančízové restaurace Potrefená husa.

Jak to máte vy?

Plzeňák, Brňák, Pražák a Ostravák se sejdou v hospodě. Ostravák si dá Ostravar, Brňák Starobrno, Pražák Staropramen a Plzeňák Kofolu. Ostatní se ho ptají, co to dělá? A Plzeňák odpoví: "Když si vy nedáte pivo, tak já taky ne!"

pondělí 21. března 2011

Dlouhohrající děcka nanečisto ve středu v Lucerna Music Baru

J.A.R. ve středu představí nanečisto na tradičním jarním koncertě v Lucerna Music Baru nový repertoir, který vznikl pro novou sedmou řadovou desku, která výjde u Sony BMG koncem dubna

Na předchozích koncertech - například v Lucerně 17.11. - již pár nových songů fanoušci slyšet mohli. Středeční koncert bude další veřejnou zkouškou před cílovou skupinou.

Koncert startuje v 21:00. Vstupenky můžete zakoupit přímo na pokladně, nebo v síti Ticketpro. Vaše RSVP zde na oficiálním J.A.R. Facebooku.

středa 16. března 2011

The Stanley Clarke Band - deska, která mě odrovnává den za dnem víc a víc

Nevšední ale vcelku logický posluchačský vývoj: deska, na které jsem si pouštěl jen první skladbu, se stala jedním z top jazzových alb, které jsem zatím slyšel. Neuvěřitelně barevná deska, která zákonitě musí potěšit nejen striktní jazzové fanoušky. Deska, která navíc vyhrála Grammy v kategorii Best Contemporary Jazz Album

Stanley Clarke ji vydal loni v červnu. S produkcí mu pomohl Lenny White, známý především jako bubeník skupiny Return To Forever. Prakticky ve stejném složení jako na desce představil Clarke některé skladby loni v červenci rámci Bohemia Jazz Festu na Staroměstském náměstí. I tam ho doprovodil s ničím se neseroucí Ronald Bruner junior na bicí, Ruslan Sirota na klávesy a excelentní Hiromi Ueahara na piano.

Desku otevírá zcela výjímečná a od všech ostatních tracků se zcela vymezující (třetí nejdelší skladba) Soldier z pera Ruslana Siroty. V podstatě i ne příliš jazzová lehce depresivní skladba s tvrdými rockovými basovými prvky v refrénu a velkou naléhavostí je zásadním otevírákem této vyjímečné desky. Soldier je přesně skladbou, kterou Sirota posunul za hranice klasického tradičně vnímaného jazzu stejně, jak to udělal prakticky se všemi skladbami například John Scofield na albu Überjam, čímž se jazz neboří a navíc se deska stává posluchačsky stravitelnější.

I Wanna Play for You Too je asi nejfunkovější kus z pera Feltona Pilate: dechová sekce, výrazná basová linka, funkové riffy, vocoderem velmi násilně upravený hlavní vokál. Podobné hrátky s vokálem uslyšíme i ve skladbě o globálním oteplování How Is the Weather Up There?

Hiromi Uehara preluduje především ve dvou skladbách: v okouzlující No Mystery (Chick Corea), která byla nominovaná v kategorii Best Pop Instrumental Performance a ve skladbě Labyrinth, kterou sama pro desku složila.

(Pozitivní náladu skladeb s Hiromi bych přirovnal k excelentí živé desce Jazz na Hradě kapely Tutu Borise Urbánka; skladby Pigeon's Dance, Come And Play.)

Pozitivně poetická a svižně funková je i Larry Has Traveled 11 Miles and Waited a Lifetime for the Return of Vishnu’s Report (ano, skladba s nejdelším názvem), která začíná strhujícím sólem na bicí v podání Ronalda Brunera jr. (Nasťo, mrkni na tuhle fotku, trochu mi připomíná Lennyho).

Album obsahuje i výrazné jazzové bassové vyhrávky Clarka, například Bass Folk Song No.10, Bass Folk Song No.6 (Mo Anam Cara), a nebo v bonusovce Somewhere. Ochuzeni však nebudou ani posluchači klidnějších skladeb: Here's Why Tears Dry a již zmíněná Somewhere.

I v nejdelší kompozici Sonny Rollins, která je poklonou stejnojmennému saxofonistovi, Clarke v začátku exceluje na kontrabas a prezentuje svůj um (a u které se naštěstí nemusí pokládat řečnická otázka kam se poděla písnička, protože pokračuje velmi chytlavě melodicky dále s několika sóly na klavír, tenor saxofon a pochopitelně taky na kontrabas).

The Stanley Clarke Band je deska, kterou definitivně musím doporčujit všem vnímavým posluchačům. Příliš vokální ekvilibristiky na ní nehledejte, ale tu a tam jsou skladby přece vokály okořeněny.

Tracklist: Soldier, Fulani, Here's Why Tears Dry, I Wanna Play You Too, Bass Folk Song No.10, No Mystery, How Is Weather Up There, Larry Has Traveled 11 Miles And Waited A Lifetime For The Return Of Vishnu's Report, Labyrinth, Sonny Rollins, Bass Folk Song No.6 (Mo Anam Cara), Somewhere (bonus track)

Label: Heads Up
Časáž: 63:22


Stanley Clarke web | Kupte si desku například zde

úterý 1. března 2011

Dan s Darou společně již příští úterý

Za týden si budou moci jako první fanoušci v Brně vychutnat společný koncert Dana Bárty a Dary Rolins za doprovodu skupiny Illustratosphere. Turné 2011 startuje příští úterý 8. března v KC Semilasso

Jak jsem již zmiňoval, fanoušci uslyší jak staré hity Sexy Dancers, tak skladby Dary Rolins, Dana i Illustratosphere. V současné chvíli skupina ladí tóny ve zkušebně. Turné se od ledna rozšířilo o další dvě zastávky: Jablonec nad Nisou a Benešov. Na všechny zastávky můžete nakupovat vstupenky v síti Ticketstream. Na všechny zastávky můžete vyjádřit svoje RSVP na oficiálním Facebooku Illustratopshere.

Zastávky Turné 2011:

08. 03. - Brno, KC Semilasso
09. 03. - Žďár nad Sázavou, Dům kultury
10. 03. - Olomouc, U-Klub
11. 03. - Zlín, Club Golem
12. 03. - Ostrava, Fabric
30. 03. - České Budějovice, Bazilika
31. 03. - Plzeň, KD Peklo
01. 04. - Mariánské lázně
02. 04. - Ústí nad Labem
05. 04. - Praha, Retro Music Hall
06. 04. - Praha, Retro Music Hall
08. 04. - Krnov, Kofola Music Club
09. 04. - Jablonec nad Nisou, Eurocentrum
11. 04. - Hradec Králové
12. 04. - Benešov

V té souvislosti se Dan Bárta účastnil několika pořadů: Fakta Barbory Tachecí, chat na Týden.cz, nebo se podívejte na reportáž ze zkoušky. S časopisem Instinkt můžete rovněž soutěžit o vstupenky na turné.


photo by © Lenka Šindelářová, 2011

relevantní odkazy:

Illustratosphere Facebook | Dan Bárta | Všechny fotografie ze zkoušky

středa 16. února 2011

Návrat kvartálních pijáků - Monkey Business se chystají na další turné po republice

Monkey Business plánují na jaro další turné po republice. Potěší ale i fanoušky na Slovensku - konkrétně v Bratislavě

Právě nyní kapela ladí formu na soustředění na Romanově chatě.


Návrat kvartálních pijáků tour 2011 - termíny:

25. 02. - Karlovy Vary, Lidový dům - Stará Role
03. 03. - Liberec, Lidové sady
11. 03. - Pardubice, AFI Palac-Congress Centre
12. 03. - Krnov, Kofola klub
09. 04. - Plzeň, Buena Vista Club
22. 04. - Zlín, Golem klub
23. 04. - Bratislava, (bude upřesněno)
27. 04. - Olomouc, U-klub
28. 04. - Havířov, Stolárna-klub

pátek 11. února 2011

Věřili byste, že na střeše Škody Yeti může přistát i vrtulník?

Škoda Yeti je rychlejší než Ferrari, praktičtější než Maybach, pohodlnější než Land Rover a je možné na ní přistát helikoptérou :-)). To vše a mnohem více v populárním pořadu Top Gear s Jeremy Clarksonem

Nevěříte? Podívejte se na následující video :-D.


pondělí 7. února 2011

Pozor: čtete blog, který je součástí českého kulturního dědictví

Obdržel jsem před časem zajímavý e-mail. Nejdřív jsem myslel, že je to žert, ale vypadá to, že není. O to více je to celé komické a pitoreskní.

Napsala mi Národní knihovna, že chtějí můj blog zařadit do databáze archivu Národní knihovny, jelikož se jedná o, cituji doslova: "...kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví". Návrh zdůvodnili i nominací na web roku 2009 (ona to byla soutěž o blog roku, ale to je jedno...). Snahou NK je "...vytvořit reprezentativní vzorek českého webu s cílem jeho dlouhodobého uchování pro budoucí historické a výzkumné účely".

Pokud chci, aby NK archivovala a zpřístupnila z archívu můj blog, mám si dvakrát vytisknout smlouvu, vyplnit, podepsat a odeslat. Druhé vyhotovení mi pošlou obratem zpět. Mám na výběr dvě variatny: plný copyright, nebo uvedení pod licencí creative commons. Národní knihovna weby na zařazení hodnotí na základě těchto kritérií. Atd atd.

Spolupráce s WebArchivem Národní knihovny mi přinese:
  • jistotu, že obsah bude ročně archivován
  • záznam bude v katalogu
  • zařazení do seznamu spolupracujících vydavatelů (krásně slovo v případě rozjuchaného blogu)
  • logo Národní knihovny, které si budu moci na blog umístit
Tomu říkám wow efekt! Protože jsem se pochopitelně rozhodl vzít vše velmi vážně, seriózně a zde nastavenou již tak vysokou kulturní úroveň a přidanou hodnotu ještě o něco zvednout, rozhodl jsem se hlásat nejen o hudbě, ale i o alternativních kinematografických počinech.

Dnes začínám krátkým snímkem That's Life režiséra Martina Andersena.

Disclaimer: Pro estébácky zaměřené čtenáře mého blogu zdůrazňuji, že jsem v tomto snímku skutečně neztvárnil hlavní roli ani jsem se na jeho výrobě nikterak nepodílel.


úterý 11. ledna 2011

Jamiroquai: Lifeline

Užijte si další promo video z desky Rock Dust Light Star


neděle 9. ledna 2011

Čtyři roky na Facebooku aneb Co mi největší komunitní síť dala a vzala

Retrospektivní bilanční pohled na uplynulé čtyři roky, které jsem strávil na největší komunitní síti na světě.

Celá pohádka začala v létě 2006. V rámci roční praxe oboru Manažerská informatika jsem nastoupil do jabloneckého Mitonu. S Michalem Jirákem a ostatními jsme chtěli vytvořit komunitní web pro vysokoškoláky. Hledali jsme inspiraci všude kolem. Jednou z nich byl i Facebook, kam jsme se někdy na přelomu jara a léta zaregistrovali a študovali jsme, čím vlastně dělá Mark díru do světa. Nutno dodat, že tehdy byl Facebook těsně po otevření nadnárodním korporacím a krátce i všem uživatelům nad 13 let, vypadal samozřejmě úplně jinak a byl pouze v angličtině. Byli jsme jedni z prvních u nás. Tagování přátel na fotkách Facebook umožňoval a ta magičnost totální provázanosti informací mezi přáteli byla obdivuhodná a fascinovala nás.

Po té jsme v Mitonu vytvořili komunitní web na vytváření zájmových skupin a organizování akcí. Záhy po jeho spuštění a první propagační kampani, kterou jsme chtěli web vystřelit do světa, jsme si uvědomili, že je zase pozdě. Že Facebook naše plány válcuje. Zcela logicky. Možnost organizovat akce by pochopitelně používali uživatelé na něm. Všechny myšlenky na vytvoření komunitního portálu takového zaměření s potenciálem úspěšnosti se rozplynuly. (Nakonec se to Mitonu povedlo s úzce profilovanými sociálními službami Hafici.cz a Miciny.cz.)

První rok na Facebooku jsem obdivoval jeho funkce, nadšeně jsem o něm vyprávěl svým přátelům, kteří si klepali na čelo, jakou kravinu jsem to objevil. (Že na něm za necelé dva roky byli všichni, je jasné.) Připojovali se první uživatelé z Čech. Nejdříve internetoví fandové, programátoři... A tak se k mým virtuálním kamarádům připojovali brzo další. S každým novým propojením byl Facebook šťavnatější. Tomu, že jsem přes Facebook znovu poznal zapomenuté přátele, postupně začalo věřit víc a víc lidí.

Facebook se otevřel České republice a přišla první vlna. Tedy těch, kteří komunitní síti propadli stejně jako my, co jsme na něm již byli. Dnes to období hodnotím jako nejlepší. Uživatelé ho totiž v drtivé míře používali právě k tomu, čemu byl Facebook určen. K propojování přátel.

Zlom nastal v momentě přeložení do češtiny. Přišla druhá ještě větší vlna českých uživatelů a nutno dodat, že tentokrát přišli ti, co málo nebo vůbec nerozuměli anglicky - takže především teens. Byl to vlastně takový masový exodus z libimseti.cz. Do té doby zasírali srdíčkama, lásečkama líbko a pak ta hovna překydali na Facebook. V té době jsem si poprvé řekl, že už to není to a nebude, co to bývalo. Pak přišly pitomé kvízové testy a stupidní aplikace třetích stran a to už bylo prostě špatně...

Kouzla skupin a fanstránek

Začaly se vytvářet všelijaké zájmové skupiny. Společné zájmy nebo názory uživatele ještě více propojily. Také jsem jich pár založil - začal jsem s hudebními, protože ty na Facebooku chyběly (Dan Bárta & Illustratosphere, Monkey Business, J.A.R. a další) a díky nimž jsem poznal skutečně několik zcela nových přátel napříč republikou. Byla to krásná příležitost, jak poznat ostatní fanoušky naší oblíbené hudby.

Ale i další nehudební měly docela úspěch, přes Nesnášíme STAG jsme se prvně on-line poznali prý s Terkou Vavrouškovou. Smržovka měla za cíl sjednotit Smržováky; Gymnázium U Balvanu zase současné studenty a absolventy našeho gymnázia. Jablonec nad Nisou stmelit Jablonečáky a tak podobně...

S příchodem fanstránek jsme s Viktorem Mašátem upřeli pozornost tímto směrem. Na vlastní pěst (fanstránky mohou zakládat oficiální reprezantanti dané služby/brandu/skupiny) jsme jich několik založili a všechny nakonec management hudebníků uznal za oficiální fanstránky, z čehož jsme měli pochopitelně radost. Monkey Business například vyzkoušeli i PPC kampaň na získání většího počtu fanoušků, s Illustratospherou jsme úspěšně vyprodali pražský vánoční koncert. S J.A.R. letos plánujeme větší nasazení při propagaci nové desky (společně s rádiovou show Grundfunk a portálem Groove-on.cz), kterou se snad povede pokřtít 23. března v malé Lucerně. Honza Pospíšil a ostatní z Navigators zase svoji fanstránku už dokonale ovládají vlastními silami a jeden čas sloužila jako jediná informační platforma v době neexistence oficiálního webu. To jsou ty radosti.

Že to má svoji odvrácenou tvář, je jasné. Pro osobní použití Facebook snad nemá už půl kouzla. Poslední status update jsem napsal 14. listopadu, skoro všechno jsem povypínal, skryl a tak síť používám prakticky jen pro tu hudební propagaci a interní styk s funk partou a ostatními statečnými.

Proto jsem přesedlal na méně masové služby; daleko víc mě baví twitter, about.me a další služby (šmírovací last.fm si zruším dneska). Částečně i proto, že už tak nějak není proč popisovat, kde jsem byl a s kým, jak jsem se tam měl, kolik jsem toho vypil, jak moc mi pak bylo špatně a dokazovat to otagovanými fotografiemi. Life is little more than rolling on the highway.

A jak to máte vy?

úterý 4. ledna 2011

Rybářův turbulentní rok 2010

Mám za sebou nevšední rok. Rok, ve kterém v podstatě nezůstal kámen na kameni. Rok změn, zvratů, velkých úspěchů, dílčích proher, ale především velkého posunutí se někam dál.

Všechno začalo již v lednu a únoru 2010, kdy jsem dokončoval a nakonec úspěšně dokončil vysokou školu. Ač jsem semestr od semetru stále více věřil, že to dobře dopadne, tak takový pocit úlevy jsem zažil v životě snad jen dvakrát. Samozřejmě mě to nezměnilo, žádný zásadní zlom nenastal. Titul lepšího člověka rozhodně neudělá. Jen doufám, že mi to brzo k něčemu v životě bude. Zatím takový pocit moc nemám.

Po prvé na úřad práce. Více méně jen pro tu formalitu. Hledání práce. Nikdy bych neřekl, že budu hledat hlavně v Praze. Poprvé několikakolová výběrová řízení, assessment centra... První skutečné zaměstnání na hlavní pracovní poměr v úspěšné společnosti, které se snažím být prospěšný, jak jen to lze. Překvapivě prvně a po škole jsem si vyzkoušel život na koleji. Pak můj první podnájem. První usnutí v pražské tramvaji. První pokusy o vaření. Poznávání Prahy a místních domorodců.

Poprvé jsem si nechal věštit z karet, lógru a poprvé jsem si z toho nedělal srandu. Poprvé jsem vypil sám dvě flašky bílého, poprvé jsem čerpal placenou dovolenou, poprvé jsem se hecnul a vybíral vánoční dárky s radostí. Poprvé jsem se zaregistroval na seznamku.

Změnil jsem banku, prvně jsem platil kartou přes internet, poprvé jsem slyšel a viděl Marii Rottrovou naživo, poprvé chodím pravidelně do jazz klubu, poprvé jsem nebyl u voleb, poprvé jsem si zahrál twister, poprvé jsem viděl zabijačku, poprvé za posledních 15 let jsem bohužel nebyl v Alpách. Začal jsem přehodnocovat svůj vztah ke společnosti Apple. Poprvé jsem byl účastníkem dopravní nehody. Bylo toho hodně, něco si nechám pro sebe...

Za to vše je třeba děkovat:

Rodině za podporu, díky níž jsem ledacos loni dobojoval do zdárných konců. Bez nich by to nikdy nešlo. Mgr. Kláře a MUDr. Pavlovi. Turbulentní rok se myslím vyvedl nám všem třem. Bez nich by to taky nešlo. Lidem z Technické univerzity v Liberci, manažerským informatikům (kapitánům průmyslu) nejen za léta studia, ale i všechny Krompachy. Skončili jsme v nejlepším.

Kláře Gernešové za cenné rady, na co se připravit při výběrových řízeních. Míše Vyvialové, HR managerce WDF, která má lví podíl na tom, že jsem se nakonec rozhodl pro Web Design Factory/Glogster. Všem továrníkům za podporu ve dnech hájení a za spolupráci. Budujeme něco úžasného! Glogsta Masta!

Dokonalým, plným jistot - funk partě (Viktor, Filip, Dan, Petr, Terka, Lenka, Radek, Radka, Jana, Tomáš, Andrzej, Jakub, Slávek, Lucka...) za středeční schůze, koncerty a hospody. Jak mi napsal před léty do bookletu Butcher's On The Road Roman Holý: Keep phunk alive!

Janě za velkou podporu pořád. Dream teamu (Boris, Nasťa, Eliza, Saša) za víkend a to, že mě přibrali do smečky. Těším se na všechny budoucí plány. Long live: Diplomatico, Stroh, Pilsner Urquell, tuzemák, rum'n'čaj.

Spolubydlícím, hudebníkům, kteří mi na nosičích a koncertech zpříjemňovali celý rok. Technice, která mi usnadňovala život a tomu všemu mému krásnému ošacení, kterému v loňském roce podlehla naprosto každá bad girl.

Tak jo. Uvidíme, co a jak letos.

Illustratosphere na turné s Darou Rolins

Dan Bárta se skupinou Illustratosphere pozval na turné Daru Rolins. Společné turné bude obsahovat 12 zastávek a startuje 8. března v Brně

Ke spolupráci se rozhodli na základě společného vystoupení na Žebříku v Plzni, kde se po letech opět potkali na pódiu, zavzpomínali na úspěšný projekt Sexy Dancers a zjistili, že mají chuť společně pracovat.

Na koncertech uslyšíme písně již zmiňovaných Sexy Dancers, ale v duetech zaznějí i písně Illustratosphere, věci z repertoáru Dary Rolins či převzaté skladby jiných interpretů. Setlist bude velmi pestrý a již teď je jasné, že půjde o velikou hudební událost. Dan Bárta k tomu dodává: „Sám jsem zvědav, jak to dopadne, ale těším se. Ten žánrový přesah, který v téhle sestavě máme, je, málo platné, velmi slibný. Těším se převelice.“


Turné 2011: Dara Rolins & Dan Bárta & Illustratosphere

08.03. - Brno
09.03. - Žďár nad Sázavou
10.03. - Olomouc
11.03. - Zlín
12.03. - Ostrava
30.03. - České Budějovice
31.03. - Plzeň
01.04. - Mariánské lázně
02.04. - Ústí nad Labem
06.04. - Praha
08.04. - Krnov
11.04. - Hradec Králové

V říjnu 2011 potěší Dara s Danem fanoušky na Slovensku!