Obdržel jsem před časem zajímavý e-mail. Nejdřív jsem myslel, že je to žert, ale vypadá to, že není. O to více je to celé komické a pitoreskní.Napsala mi Národní knihovna, že chtějí můj blog zařadit do databáze archivu Národní knihovny, jelikož se jedná o, cituji doslova:
"...kvalitní zdroj, který by měl být uchován do budoucna a stát se součástí českého kulturního dědictví". Návrh zdůvodnili i nominací na web roku 2009 (ona to byla
soutěž o blog roku, ale to je jedno...). Snahou NK je
"...vytvořit reprezentativní vzorek českého webu s cílem jeho dlouhodobého uchování pro budoucí historické a výzkumné účely".
Pokud chci, aby NK archivovala a zpřístupnila z archívu můj blog, mám si dvakrát vytisknout smlouvu, vyplnit, podepsat a odeslat. Druhé vyhotovení mi pošlou obratem zpět. Mám na výběr dvě variatny: plný copyright, nebo uvedení pod licencí creative commons. Národní knihovna weby na zařazení hodnotí na základě
těchto kritérií. Atd atd.
Spolupráce s WebArchivem Národní knihovny mi přinese:
- jistotu, že obsah bude ročně archivován
- záznam bude v katalogu
- zařazení do seznamu spolupracujících vydavatelů (krásně slovo v případě rozjuchaného blogu)
- logo Národní knihovny, které si budu moci na blog umístit
Tomu říkám wow efekt! Protože jsem se
pochopitelně rozhodl vzít vše
velmi vážně,
seriózně a zde nastavenou
již tak vysokou kulturní úroveň a přidanou hodnotu ještě o něco zvednout, rozhodl jsem se hlásat nejen o hudbě, ale i o alternativních kinematografických počinech.
Dnes začínám krátkým snímkem That's Life režiséra Martina Andersena.
Disclaimer: Pro estébácky zaměřené čtenáře mého blogu zdůrazňuji, že jsem v tomto snímku skutečně neztvárnil hlavní roli ani jsem se na jeho výrobě nikterak nepodílel.
