Pět let od maturity

Psát, že to letí jako voda, je zcela zbytečné, to všichni pociťujeme. I my balvani, kteří jsme na gymplu působili v letech 1999 – 2003. Ano, letos je to pět let od maturity. V roce 2008, kdy většina z nás dokončuje vysokou školu a sbírá tituly jako houby po dešti (naktěří z nás si však ještě prodlužují školní léta o rok sem, rok tam...).

Každoročně touto dobou v průběhu těch pěti let moje myšlenky a vzpomínky zabřednou na mojí maturitu... Myslím na tu první ;-). Pravidelně rok co rok se mi stávalo, že v ten den (19.5.), kdy jsem maturoval, jsem si na to hned ráno vzpomněl podle data. Vzpomínka vyvstala okamžitě. Není se čemu divit, protože to byl doposud můj nejhorší den v životě. Sice šlo tehdy o prd, když nešlo o život, jasně, ale hůř jsem se zatím necítil.

Předloni i loni touhle dobou jsem vždycky zvažoval, že sem k příležitosti dalšího roku od maturity napíšu, jak to tehdy probíhalo, jaký jsem z toho měl a mám pocit a co si o tom všem myslím s odstupem času. Loni jsem si říkal, že to napíšu právě letos – v den, kdy tomu bude přesně pět let, tedy před deseti dny. V podstatě jsem ten článek měl připraven z devadesáti procent. A stále ho v počítači mám.

Ale stala se letos prvně za těch pět let zvláštní věc, že jsem si v ten den na mojí neúspěšnou maturitu ani nevzpomněl. Prostě jsem si ten datum uvědomil až o několik dní zpětně. Prvně za těch pět let. A to je dobrá zpráva. Dobrá v tom, že i přesto, že s tím stejně nesouhlasím jako v roce 2003 (tak každý rok později), a že s tím výsledkem už asi souhlasit nikdy nebudu, tak už to prostě není tak živá vzpomínka. I rána do masa se časem zacelí. Podobně to vnímám i v této souvislosti. Rozhodl jsem se proto, že již není podstatné a důležité sem ten článek dávat. Mé psychické nevolnosti při vzpomínkách na ten den skoro zmizely. Je to jednak částečně časem a pak hlavně potvrzením faktu, že změna mých životních hodnot proběhla v pořádku, a že mentálně (ač s tím možná někdo souhlasit nebude...) jsem takřka "hotovým" člověkem ;-). Nezapomenu nikdy, ale už to pro mě dnes není takové trauma.

Takže bych teď akorát rád znova, když je to pětileté výročí, poděkoval všem těm, kteří mi před pěti lety v mé první těžké životní studijní situaci jakkoliv pomohli. Jmenovat je nemusím – ti, kterých se to týká, to vědí.

Zároveň bych chtěl pogratulovat letošním úspěšným maturantům z Balvanu – především Karče za krásný výsledek (zakalíme). Když už jsem u toho blahopřání, tak blahopřeju i Lucce za úspěšné složení bakalářek a k titulu Bc. Dobrá práce :-). A samozřejmě všem exgymplákům – exspolužákům, kteří už úspěšně vš skončili v těchto dnech, končí nebo za nedlouho končit budou. Letos je myslím konečně první velký důvod na sraz jak se patří, přátelé.

Finálně, když už jsem začal gratulovat, gratuluju sobě, že jsem dneska zasunul další zkoušku (za jedna) z marketingového výzkumu. Dobrá práce.

relevantní odkazy:

Gymnázium U Balvanu na Facebooku | Web Balvanu