A tím bychom se měli řídit.
neděle 22. dubna 2012
Truly Bad Day
Když jedna tramvaj pomalu odjíždí, je na tom hezké především to, že za chvilku přijede jiná
A tím bychom se měli řídit.
A tím bychom se měli řídit.
čtvrtek 19. dubna 2012
Epická tréma
Představte si, že se pravidelně díváte třeba na slavnej americkej film a do jedné z hlavních představitelek se zakoukáte tak, že si s každým dalším dílem přejete, aby jednou nastal den, kdy ji pozvete na drink a nakonec s ní zestárnete...
A teď si představte, že se roky sejdou s roky a nastane den, kdy se máte s dotyčnou setkat. Je to vůbec možné??? Situace, o které jste si nikdy nemysleli, že může nastat! Že je to tak nepravděpodobné, že je snad výhodnější hrát americké Keno každej večer v Longfellow's.
Čekáte na epickém místě na setkání s epickou bytostí. Pochopitelně tam jste dřív a máte epickou trému. Nejdřív podvědomně aktivujete stav: jsem cool, nesmrtelnej, nic mě nemůže rozházet... Za minutu po tom, co jste si to v duchu řekli, se vám klepnou kolena. Po kolenech začnou dlaně. Vysokej tlak, srdce bije jako o závod. Jste tak v prdeli, že už ani nevíte, jak dotyčná vlastně vypadá a každá, které kolem prochází, vám ji hned připomíná. Co když ji nepoznám? Co když je na ježka? Co když je místo blond red had?
Kolem dokola najednou chodí davy, tisíce lidí, které jste na epickém místě nikdy před tím neviděli. Oči vám těkají ze strany na stranu. Z jaké strany vlastně příjde? Co bude mít na sobě? Nevíte nic... Potřebujete nutně panáka. Hned je vám ale jasné, že byste ho ani v rukou neudrželi, jak se vám klepou a pokud udrželi, stoprocentně byste se jím polili.
Přijde vám, že na vás všichni zírají, a že všichni najednou vytáhnout foťák a začnou fotit, jak jste totálně mimo svůj vnitřní klid a stabilitu. Jako TGV, které se v třístovce na vyhýbce vykolejí a letí nekontrolovaně někam do polí a dramaticky se boří koly do řepky.
Tajně doufáte, že epická bytost to snad má podobně. Že vás taky nemusí poznat, že se zrovna taky polila odvahu-dodávajícím panákem :-). Nicméně daleko pravděpodobnější je, že sám omdlíte na místě, a že vás bude někdo resuscitovat.
A pak to přijde. Zvednete oči od mobilu a proti vám jde ona. A přesně tak, jak jste si to představovali. Naprosto stejně, jako by zrovna vyšla z poza kamery. A vy si jen brouknete: here we go a teď to hlavně epicky nepokazit...
A teď si představte, že se roky sejdou s roky a nastane den, kdy se máte s dotyčnou setkat. Je to vůbec možné??? Situace, o které jste si nikdy nemysleli, že může nastat! Že je to tak nepravděpodobné, že je snad výhodnější hrát americké Keno každej večer v Longfellow's.
Čekáte na epickém místě na setkání s epickou bytostí. Pochopitelně tam jste dřív a máte epickou trému. Nejdřív podvědomně aktivujete stav: jsem cool, nesmrtelnej, nic mě nemůže rozházet... Za minutu po tom, co jste si to v duchu řekli, se vám klepnou kolena. Po kolenech začnou dlaně. Vysokej tlak, srdce bije jako o závod. Jste tak v prdeli, že už ani nevíte, jak dotyčná vlastně vypadá a každá, které kolem prochází, vám ji hned připomíná. Co když ji nepoznám? Co když je na ježka? Co když je místo blond red had?
Kolem dokola najednou chodí davy, tisíce lidí, které jste na epickém místě nikdy před tím neviděli. Oči vám těkají ze strany na stranu. Z jaké strany vlastně příjde? Co bude mít na sobě? Nevíte nic... Potřebujete nutně panáka. Hned je vám ale jasné, že byste ho ani v rukou neudrželi, jak se vám klepou a pokud udrželi, stoprocentně byste se jím polili.
Přijde vám, že na vás všichni zírají, a že všichni najednou vytáhnout foťák a začnou fotit, jak jste totálně mimo svůj vnitřní klid a stabilitu. Jako TGV, které se v třístovce na vyhýbce vykolejí a letí nekontrolovaně někam do polí a dramaticky se boří koly do řepky.
Tajně doufáte, že epická bytost to snad má podobně. Že vás taky nemusí poznat, že se zrovna taky polila odvahu-dodávajícím panákem :-). Nicméně daleko pravděpodobnější je, že sám omdlíte na místě, a že vás bude někdo resuscitovat.
A pak to přijde. Zvednete oči od mobilu a proti vám jde ona. A přesně tak, jak jste si to představovali. Naprosto stejně, jako by zrovna vyšla z poza kamery. A vy si jen brouknete: here we go a teď to hlavně epicky nepokazit...
středa 11. dubna 2012
pátek 6. dubna 2012
To nejlepší z 9gag?
Pro všechny, co si ještě denně nezlepšujete náladu na 9gag.com, jsem vybral pár příspěvků
Užijte si to.
Užijte si to.
úterý 3. dubna 2012
pondělí 2. dubna 2012
Postřehy dne: pondělí - 2. duben
A máme tu duben. Ještě tam budem, nebo jak to je...
2. duben 2012
2. duben 2012
- Zjistil jsem, že můj aktuální sprcháč má čokoládovou vůni. Fajn, ale já nejsem tak úplně cílovka...
- Nechci se podílet na tom, že záplatuju nenapravitelný rozhazovače.
- Během turbulencí v letadle se vám teprve podaří na záchodě vytočit ten správně symetrickej turban.
- Plzeň Černice a její náměstí Česká Náves. Neskutečná hustota výborných hospod s výbornou českou kuchyní, skvěle ošetřenými pivy a především neuvěřitelnou obsluhou. Doporuji návštěvu Pivovaru Purkmistr a U Matasů!
- V posledních týdnech jsem na sobě pozoroval, že srdce poručovalo něco rozumu... Vzhledem k tomu, že nechci snižovat laťku, tak jsem si dal chlapský závazek těmto tlakům zásadně nepodléhat.
- Nenechme se převálcovat modelkama. Dost bylo modelek.
- Mám doktorát z předmětu Promarněné šance... Čekám retweet/favourite/like od těch, u kterých jsem promarnil šanci. Díky a čau.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
