úterý 24. prosince 2013

Vánoce, roční bilancováníčko a ultrastručné péefko

Tak, jako se pro mě Vánoce nerovnají dárkům, konec roku se pro mě nerovná honbou za předsevzetími...

Podstatné je pro mě dědova vánočka, lesem vonící stromek pravák, františek, který dokáže vykouzlit dokonalou atmosféru, stejně jako andelíčci na kolotoči pohánění svíčkami. To vše osvětleno betlémským světlem z živého betlému, který máme na střední Smržovce.

Pak vinné klobásy, kapr, bramborovej salát a miliarda piv; svařené víno. Setkávání s lidmy, které během roku člověk nezastihne: sedánky s lidmy z gymplu, vejšky a samozřejmě spoustu času s rodinou. A tak to přece má být.

Rok 2013 mi uběhl neuvěřitelně rychle. To byl švunk... Přijde mi jak včera, co jsme seděli u vánočního stromku a dnes budeme zase. Rok 2013 byl opět pln změn. Spousta věcí se povedla, spousta věcí se nepovedla, spousta věcí se jen načla. Z toho, co se povedlo, mám radost. Z toho, co se nepovedlo, mám radost taky, protože se můžu poučit, aby to příště bylo lepší nebo jinak :-). Nelituju ani vteřiny a nic bych zpátky nebral. Koneckonců to ani nejde a tohle příroda vymyslela geniálně. Mimojiné.

Jaké hudební zážitky vypíchnout? Určitě Johna Scofielda s Überjamem Deux v Arše, barevné a pohodové Colours of Ostrava s Jamie Cullumem; nutno podtrhnout J.A.R. v divokých Řepech s naší partou, kde jsme neskutečně zakalili. Určitě musím zmínit pohodové Buty v jabloneckém Eurocentru, křest Discover Who We Are či Maratōniky a můj poslední prosincový koncert v Praze: skvělí Android Asteroid. A ještě není konec roku a určitě ještě jeden koncert stihnu. A samozřejmě jsem byl celý rok věrný Princovi.

Docela jsem si i letos zacestoval. Košice v únoru s Jamiroquai, Lisabon s Pavlem, Berlín s Bárou, Julské Alpy s tátou, Vídeň v říjnu a ještě jednu dovolenou v tomto roce nejspíš odstartuju.

Miliarda kulatin: moje třicítka odstartovala fatální dědkovství, Mirkovy padesátiny, s gymplem 10 let od maturity, ségru jsme provdali Vácovi, oslavili jsme Nikolku Machovou (jééé, ta bude zdravá). Přežil jsem Terky rozhovor s Android Asteroid, přežil jsem 12ti denní brutální sračku i Sněžku s Ondrou Čechem a spol., ač jsme se z toho já a můj foťák vylízávali ještě několik měsíců...

Další hřeb roku byl improvazovaný křest fotky naší miliardářské party fotografem Romanem Černým na letošních Šumava rocks - pochopitelně plzeňským pivem. Roman Černý je pro všechny české funkery zákonitě stejně tak legendární jako Roman Holý. S partou jsme se rozhodli, že musíme mít společnou fotku právě od Blacka. Přípravné fáze, kdy jsme se v hospodách o fotce bavili, trvaly více než rok. Miliardy nápadů, miliardy termínů... Klasika.

Avšak povedlo se, my měli téma, čas a Roman Černý jakbysmet. Jednu magickou středu jsme se sešli v jeho ateliéru pod Nuselákem, kde vznikly stovky Romanových legendárních fotek, které jsou rozvěšené na všech zdech ateliéru. Byla to několikahodinová radost, ale především dřina. Dvouhodinové přípravy, hodinové focení. Ještě jsem tu fotku na blog nedával, tak tady je:

foto by © Roman Černý, 2013

V obou volbách jsme drželi palce Karlu Schwarzenbergovi a průběžně jsme se setkávali během roku u piva a zase u piva... A ač se nestal prezidentem, my ho stejně za prezidenta máme :-).

Přemýšlím, jestli vše v končícím roce 2013 dopadlo dobře. A ano, vše dopadlo dobře tak, jak to dopadnout mělo :-). Užijte si dnes Štědrý den, ostatní vánoční svátky a vše nejlepší do nového roku 2014.

1 komentář:

  1. letí to strašně, jediný řešení jev roce 2014 víc lejt! "je to maso pičo, vole!"

    OdpovědětVymazat