Soutěž, ve které prostí lidé vybírají nejlepšího zpěváka, zpěvačku a laureáty dalších kategorií... Soutěž, kterou jsme my Miliardáři vždy úspěšně bojkotovali a dělali jsme si z ní vesměs - krom Dana - nebetyčnou prdel, a kterou v naší utajenené on-line Facebook skupině po letošním ročníku budeme nejspíš probírat asi i měsíc na kéžby tradičním středečním pivu. Protože: dejte lidem tu moc hlasovat a průser je na světě.
A průser je tu. Stojím na zastávce, čekám na shinkansen do Střední prázdninové Smržovky, užívám si neuvěřitelně čistý horský vzduch a čtu, že Karla Gotta porazil mistr Tomáš Klus, který to trochu líp než se španělkou a texty umí se svými fanynkami, které mu my všichni Miliardáři pochopitelne přejeme a hlavně závidíme, a kterým ostatně podlehl i kytarista Jiří Kučerovský, který opustil extraordinérní kapelu Terezy Černochové, asi aby na něj lítalo o trochu víc podprsenek. Tedy těch, které trajektorií zrovna míjejí Kluse.
V tuto chvíli moje teskné dotazy směřují především ke všem těm, kteří celé roky volili Mistra: Kde jste byli? Zaháleli jste? Zdrželi jste se na zahrádkách, chatách, hřbitovech? Vybil se vám telefon? Došel kredit? Nebo fanynek Kluse tentokrát prostě skutečně bylo více a vše proběhlo v rámci prvo-olympijských hesel Pierra de Coubertina?
Proto se nyní chci na tomto místě hluboce omluvit Karlu Gottovi a ubezpečit ho, že pro mě bude i na dalších minimálně padesát let Slavíkem jedině on a nikdo jiný. A hladovek na to tentokrát nebude třeba.
Trochu se teď akorát bojím, koho si tento národ přizdisráčů, zastydlých komunistů a zakomplexovaných nemakačenků zvolí v lednu za prezidenta...
Standing ovation. A zvlhlo všechno... 6 miliónů kalhotek a i seno v kůlně.
