neděle 18. března 2012

Ochutnejte Špičku z cukrárny Klempíř/Rózsa

V pátek u EMI vyšlo sólové album rapera J.A.R. Oty Klempíře, který spojil svoje textařské síly s nadaným slovenským producentem a muzikantem Oskarem Rózsou. Jak Špička chutná?

Oto Klempíř je ostřílený textař, který se krom dvorních textů pro J.A.R. podílel textově na řadě dalších českých nahrávkách. Až nyní ale přišla chvíle na vydání své vlastní autorské desky. Oskar Rózsa je slovenský všestranný muzikant (základem basskytarista) producent, jazzman. Studoval filmovou kompozici na bostonské Berklee. Podílel se na více než 50ti albech; spolupracoval mimojiné s Richardem Müllerem, Janou Kirschner či Ivanem Táslerem.

Před vydáním Klempíř plánovanou desku popisoval jako dadaistickou, hudebně minimalistickou, rapově šansónovou (nebo šansónově rapovou). Obával jsem se trochu zmíněného hudebního minimalismu a naštěstí se moje obavy částečně rozplynuly při poslechu prvních 3 ukázek v pořadu Noční proud na Českém rozhlasu a definitině v momentě, kdy jsem desku slyšel celou. Hudební minimalismus možná vnímám jinak... Ano, možná tam neuslyšíte tolik nástrojů a aranží jako v J.A.R., nicméně Špička je hudebně pestrá sebejistá. Hned v první filmově znějící skladbě DaDa Klempíř dadaisticky dokonale dokazuje, čeho je textově schopen. DaDa je vlastně poklidnou básnickou předehrou celé Špičky. Až ve dvojce Stopy duo vykládá všechny svoje trumfy, Dan Bárta ji obohacuje svým osvědčeným vokálem.

Netroufám si odhadovat, že Dej si lok je oslavou alkoholu či Moravy. Na výklad Otových textů skutečně nemám odvahu. Čtyřka je Nefersobek a tady určitě všichni zaplesáte. Je to funk jak blázen, s živými bicími Martina Valihory. V Poločasy textově Klempíř lehce nastiňuje svůj názorový postoj k Havlovi - atmosférou tedy nejtemnější song společně hned s následným songem Kámen, v němž se politika jako téma opakuje. Naopak My Life a především pak finální song Ze mě jsou songy naplňující mě zvláštní pocitem klidu a nadějí v lepší zítřky.

Ze mě je dokonalou tečkou za albem. Svojí náladou a melodií na mě působí zcela stejně jako Eko bio green dia z poslední desky J.A.R. Balzám na duši.

Textově Klempíř navazuje na knihu Tali Bachtar!, která vyšla minulý rok na podzim, a která tvoří s albem do sebe zapadící celek. Těžko odhadovat, které skladby hudebně vznikly až za účelem spojení Klempíře a Rózsy, jelikož hudbu dle bookletu Rózsa nahrával v letech 2005 - 2012 a tak jen můžeme hádat, co je novinka a co oprášená šuplíková záležitost... Ničemu to ale nevadí; Rózsa je ostřílený producent a desku vyprodukoval skvěle. O finální mastering se v LA staral Brian Gardner.

Otázkou zůstává koncertní provedení Špičky. Klempíř se na něj podle některých rozhovorů těší, zároveň však není jisté, kdy se nějakého koncertu dočkáme. Nicméně Dan Bárta potvrdil předběžně svoji účast jako případný host.

Tak co? Dáte si?

Tracklist: DaDa, Stopy, Dej si lok, Nefersobek, Poločasy, Kámen, My Life, Ján a Ze mě

Nejlepší skladby: Nefersobek, My life, Ze mě

Label: EMI

pátek 17. února 2012

Simon's Cat in 'Fowl Play'

Vychutnejte si nový díl



středa 15. února 2012

No jet lag just Whitney Houston please!

Vrátil jsem ze Států a druhý den ráno zemřela Whitney Houston. Jedna z mých nejoblíbenějších zpěvaček. Zpěvačka v jádru životní!

Nebudu ani tentokrát obnažovat, co všechno si při vyslovení jejího jména pamatuji. Jen snad stručně, že to pro mě vždy byla jedna z top zpěvaček vůbec... Jako teenager jsem nikdy nemohl propásnout vysílání Tělesného strážce; když skončily titulky (bylo mi v té době devět let; to snad ani není pravda...), připadal jsem si jako onen nesmrtelnej Kevin Costner, který spasí celej svět a přitom mě druhej den čekal diktát a zkouška z násobilky...

Whitney, ta s dokonalým hlasem, která spolupracovala s ikonami mezi nimiž byli mimojiné Babyface, Stevie Wonder, Aretha Franklin a celá řada dalších jmen, proplula mým dětsvím například na dovolených, protože jsme ji poslouchali i cestou celá rodina. Získala 6 cen Grammy, prodala více jak 170 milionů alb (a další statistiky)... Jak skvělá!

Nerozumím a nechci rozumět, proč tak nadějné umělce nám berou drogy a alkohol, jestli je v tom nějakej hlubší smysl, tak mu nechci opravdu věřit a asi ani rozumět...

Tak či tak od neděle můj walkman patří Whitney!

A kterou z té miliardy hitů vybrat? Snad jednu z těch nejveselejších:


úterý 7. února 2012

Postřehy dne: středa - 7. února

Každou chvíli sem něco přidávám, pak to zase smažu... No nic. Tak tentokrát postřehy z USA, kde jsem právě na služební cestě

7. únor 2012
  1. Steaky - nejlepší, nejchutenější a oproti ČR daleko levnější a daleko větší - neuvěřitelnost!
  2. Američanky jsou překvapivě velmi krásné
  3. Velká auta, velké objemy motorů, velké dálnice, pizza má větší průměr, velké paneláky (říkají jim tu prej mrakodrapy)
  4. Avenues vs. Streets - orientovat se New Yorku je poměrně jednoduché
  5. Apple Store na 5th Av udělá dojem na každého!
  6. Metro v New Yorku je peklo. 4x to člověk brutálně splete, pak už si myslí každej, že je rodilej newyorčan (nebo to alespoň předstírá)
  7. McDonalds je totální low end mezi fast foody a mezi hambrugery (a v Jablonci zatím probíhala petice, aby se tam McDonalds otevřel...)
  8. V Praze si teenage girls napíšou na Facebook, že půjdou, že jsou, a že byly ve Starbucks a berou to jako známku (ne, punku ne...) významnosti (focení kelímků atp.). V NYC je jich asi tak 34567898766578 (Terky miliardářky číslo) na každé ulici... Vlastně, hledáte barák, kde Starbucks není.
  9. Empire State Building je k posrání. V pozitivním slova smyslu.
  10. Podtrženo, sečteno, jsme všude a ve všem daleko daleko daleko...

úterý 17. ledna 2012

Postřehy dne: úterý - 17. ledna

Přátelé, drazí. Zavádím novou občasně-pravidelnou rubriku pro blog. Poslouží na komentování momentálních nálad, situací, rychlé vystřelení příhod, co jsem během dne zažil, uvědomil... Přetlakový ventil, který ovšem ne vždy budu blíže komentovat

17. leden 2012:

  1. Není potápějící loď jako potápějící loď...
  2. Vítáme po čase zpět chytré energetické nápoje, long live Red Bull
  3. Argentinská a lososová bageta z BB byly super. Střeva jsou jiného názoru...
  4. Jistota trojnásobku = pracovní doba má 8 hodin, každý má jistotu, že může mít pracovní doba přece 3x delší duraci
  5. Prcáme vás, my vás prostě prcáme. Kéž by.

pondělí 2. ledna 2012

2011

Děkuji převelice, abecedně

4square, 9gag, Apple, babička a děda, bratranci a sestřenice, Canon, Curaprox, Černá studnice, Česká vzduchoplavecká, Český ráj, Dan a Illustratosphera, Divoká Šárka, DJ Maceo, eBay UK, funk, Google, Honza Ocilka a Eurocentrum Jablonec, Hospoda Lucerna, hudba, informatici, iPhone, Janička Pexová, jazz, Jazz Dock, Jizerské hory, kluci a holci @ Glogster, Krompach, les, maminka a táta, Michael a J.A.R., Miliardáři (Radek, Lenka, Petr, Viktor, Terka, Tomáš, Dan, Veronika, Radka, Honza, Slávek...), Mlsnej Kocour, Modrý zub, Muchov, Palác Lucerna, pan Pavel s rodinou, Parkhotel, Pendolino, Pilsner Urquell, Pink Floyd, Praha, Ponorka, Red Bull, různá módní krejčovství a ševčovství (René, Tommy, Levi, Adolf), rybář Boris, Salewa, sestra, Silvuš, Simba, slečna Klára s rodinou, Smržovka, studánka na zahradě, Svijany, trávník, Twitter, U Černýho vola, U Glaubiců, U Kašpárka, U Samešů, všechny tety a strejdové, Wulffmorgenthaler, zoo