Private Earthquake Lukáše Martinka konečně na záznamu!

Před několika dny vydal Multisonic záznam živého vystoupení Lukáše Martinka a Private Earthquake z Hradu, který se konal před skoro rokem a půl v rámci již tradiční akce Jazz na Hradě. Zcela náhodou jsem nahrávku objevil v Bontonlandu a pochopitelně jsem neváhal

Lačnost po živáku Martinkova seskupení byla velká nejen u mě. Z prvotního "pojďme zkusit dát blues na koncert Martinka" před více než dvěma lety se u mě staly jeho vystoupení v Jazz Docku naprosto zásadními událostmi; snažil jsem se a snažím se je nevynechávat. A to bych skutečně nevěřil, že mě může někdy zaujmout blues...

A teď držím v ruce zvukově bezchybnou nahrávku, která dokonale zaznamenala to, co Martinek na koncertech předvádí společně s Václavem Vávrou (baskytara) a Romanem Víchou (bicí): mistrovskou hru (nejen) na fender telecaster, bluesový feeling a především dokonale zahrané zásadní bluesové kompozice. Na nahrávce trio doprovází ještě na hammondky Jan Kořínek, který desce dodává lehce funkový nádech.

Na nahrávce nefiguruje bohužel ani jedna autorská kompozice, což si Martinek zdá se schovává až na studiovou desku, která by měla snad brzo (?) vyjít. Na což se nám všem nezbývá než těšit a doufat, že deska výjde prostě a jednoduše co nejdřív.

Zásadně doporučuji všem, kteří rádi chodí na živé koncerty Private Earthquake!

Tracklist: Stormy Monday, I Don't Play, Wind Cries Mary, Nothing To Nobody, Riley B. King, Pride & Joy, Chevrolet

Label: Multisonic

relevantní odkazy:

Lukáš Martinek a Private Earthquake | Desku kupujte například zde

Nejintenzivnější duben a květen ve střední Mléčné dráze?

Jaké jsou vaše uplynulé týdny? Rovněž intergalaktické turbulence pocitů, citů, smutných konců a krásných nečekaných začátků...?

Bye bye Glogster, spousta nově navštívených míst a podniků, nejlepší cibulačka s brandy na světě, spřízněnost duší, nejlepší rizoto na světě, nejlepší taštičky se špenátem na světě, segedín tour bez segedínu, procházky v aprílovém dešti, jarní Vyšehrad, zákulisní tahanice za nitky..., Palácové zahrady, víra v další týdny, Kaspické moře, miliardářem v Budapešti, uražená Sára, Strohové obsese, doktor Rath ve vazbě, Slapy!, kmotři na Slapech, totální podlehnutí olivám, osamělé večeře v Barceloně, první grilovačky, má egoistická obranná prohlášení z ulity ven, po dvou letech opět výběrová řízení, nový týdenní rekord na 4sq, konečně jako poslední ve střední Mléčné dráze jsem viděl naši krásnou Elišku a úžasná hudba kolem mě kdykoliv a na každém kroku!

A to ještě není všemu konec...

Truly Bad Day

Když jedna tramvaj pomalu odjíždí, je na tom hezké především to, že za chvilku přijede jiná

A tím bychom se měli řídit.

Epická tréma

Představte si, že se pravidelně díváte třeba na slavnej americkej film a do jedné z hlavních představitelek se zakoukáte tak, že si s každým dalším dílem přejete, aby jednou nastal den, kdy ji pozvete na drink a nakonec s ní zestárnete...

A teď si představte, že se roky sejdou s roky a nastane den, kdy se máte s dotyčnou setkat. Je to vůbec možné??? Situace, o které jste si nikdy nemysleli, že může nastat! Že je to tak nepravděpodobné, že je snad výhodnější hrát americké Keno každej večer v Longfellow's.

Čekáte na epickém místě na setkání s epickou bytostí. Pochopitelně tam jste dřív a máte epickou trému. Nejdřív podvědomně aktivujete stav: jsem cool, nesmrtelnej, nic mě nemůže rozházet... Za minutu po tom, co jste si to v duchu řekli, se vám klepnou kolena. Po kolenech začnou dlaně. Vysokej tlak, srdce bije jako o závod. Jste tak v prdeli, že už ani nevíte, jak dotyčná vlastně vypadá a každá, které kolem prochází, vám ji hned připomíná. Co když ji nepoznám? Co když je na ježka? Co když je místo blond red had?

Kolem dokola najednou chodí davy, tisíce lidí, které jste na epickém místě nikdy před tím neviděli. Oči vám těkají ze strany na stranu. Z jaké strany vlastně příjde? Co bude mít na sobě? Nevíte nic... Potřebujete nutně panáka. Hned je vám ale jasné, že byste ho ani v rukou neudrželi, jak se vám klepou a pokud udrželi, stoprocentně byste se jím polili.

Přijde vám, že na vás všichni zírají, a že všichni najednou vytáhnout foťák a začnou fotit, jak jste totálně mimo svůj vnitřní klid a stabilitu. Jako TGV, které se v třístovce na vyhýbce vykolejí a letí nekontrolovaně někam do polí a dramaticky se boří koly do řepky.

Tajně doufáte, že epická bytost to snad má podobně. Že vás taky nemusí poznat, že se zrovna taky polila odvahu-dodávajícím panákem :-). Nicméně daleko pravděpodobnější je, že sám omdlíte na místě, a že vás bude někdo resuscitovat.

A pak to přijde. Zvednete oči od mobilu a proti vám jde ona. A přesně tak, jak jste si to představovali. Naprosto stejně, jako by zrovna vyšla z poza kamery. A vy si jen brouknete: here we go a teď to hlavně epicky nepokazit...

Cukrářská bosanova Vol. 1

Písnička pro Vás a středeční den

He :-). Pokračování příště...

To nejlepší z 9gag?

Pro všechny, co si ještě denně nezlepšujete náladu na 9gag.com, jsem vybral pár příspěvků

Užijte si to.