Holého Chaos And Disorder

Touha po rámusu, rebélii, chaosu? Nebo jen normální sen zkusit zase něco úplně nového? Nerudný dědek Neruda je tu.

Neruda je deska, kterou by možná leckdo od Romana Holého vůbec nečekal. Jednoznačně nejtvrdší vydaný Holého počin ale nejspíš nebude deska, ke které se budou milovníci bigbeatu či rocku každou noc modlit... Neruda je vlastně rebelující akademická undergroundová deska. Proč akademická? Protože to stejně není jednoznačná rocková kabátí přímočarost. A nejen díky dvěma textům Oty Klempíře (skalnější fandové jeho texty poznají okamžitě). Roman Holý si možná prostě jen tak chtěl zamávat svou trademarkovou kšticí ještě o trochu víc než s J.A.R.

Co mi Neruda připomíná? Ano, trochu Autopilote (Arizona), trochu některé soundtrackové skladby Míry Chyšky (Deadly Sin). Porovnejte také například Betonový boty s Don't Call Me Brother od Monkey Business. S Princeovým Chaos And Disorder ji však srovnávat nelze. S ní má společný maximálně fakt, že to je v tvorbě obou protagonistů trochu silnější kávička. Občas mám chuť na silnější kávičku. Neruda bude pro tyto chvíle vhodnou nahrávkou.

Undergroundová politická témata v textech vystřídalo především téma (nejen) sexu, prezentované i na obalu. A zatímco v Bontonlandu absurdně cenzurují choulostivé partie starého plešatého vousatého okřídleného dědka s vizáží připomínající Jana Nerudu (či přestárlého motorkáře, jak kdo chcete...) klátícího ženu zase typově Claudii Cardinal někomu připomínající, děti si zatím na internetu radostě stahují nejnovější porno s Jennou Jameson. Absurdní? Realita, přátelé! (Proto ta 18ka v kroužku na zadní straně obalu? Zbytečné.) Dovolíte malou odbočku? Ještě absurdnější je však fakt, že texty Monkey Business jsou v 70 % také sexuálně obscénní, jenže prostě v angličtině, takže se nad tím nikdo nepohoršuje, protože tady tomu nikdo nerozumí (snad si nemyslíte, že následující úryvek textu songu Blue Umbrella je o hraní na flétnu v kostelním sboru - viz. poznámka pod čarou):

...
Bet you never thought you would see
the day you would be on your knees
playing on the flute in the church choir
of the streets
...

Je Neruda vůbec trochu funkové album? Ano, je. Například skladba Zajatci testosteronu s rapem Vladimíra 518 je výborně tikající se saxofonovými staccaty v mezihrách mezi slokami. Ostatně tato spolu s tracky Když zhaslo slunce, Celníci se psem a Vem šutr jsou skladby, u kterých jsem osobně vyvrcholil nejvíce.

Neznámou je, jak bude Neruda fungovat koncertně. V květnu se dle Romana Holého má začít zkoušet. Holý tak vlastně prvně nebude sedět za baterií kláves, ale bude v rukou třímat basovou kytaru. Máme se na co těšit? To si kuř (buřt)!

Tracklist: Když zhaslo slunce, Celníci se psem, Betonový boty, Vem šutr, Duchovní, Hledání, Máma má vo mně strach, Rodinný pouta, Stella, Svědomí kovboje, Zajatci testosteronu, Tůrista Čech.

Label: EMI Czech Republic
Časáž: 42:23

relevantní odkazy:

Neruda Facebook | Kupte v Bontonlandu | Rozhovor s Romanem Holým o skupině Neruda | Recenze na Musicserver.cz | Recenze na iDnes.cz
____________
Oficiální anotace autorů textu k songu Blue Umbrella Monkey Business: "O byznysmanovi, co si naloží do auta prímovou mladou pružnou tkáň a těší se na hezký chvíle. Zajedou za rok, tam ho ale z auta vytáhnou drsný negři, kterejm musí všem vykouřit péra. Blue Umbrella je symbol cestovního ruchu a turistickýho průvodce s modrým deštníkem. Prostě o nezapomenutelným zážitku z dovolený."

Foto: EMI