Dáváte si občas pauzičku? A jak taková pauzička u vás vypadá?
Zjistil jsem asi ne přiliš překvapující věc. Pokud večeřím u počítače, neodpočívám. A pokud po příchodu z práce sednu k počítači, neodpočívám. Je to logické, člověk do sebe hrne další a další informace. A nemusí to být informace pracovní, aby to našince stejně unavilo.
Včera jsem si dal večer pauzičku. Jak to probíhalo? Večeři jsem snědl v kuchyni tak, aniž bych před sebou měl neustále akční telefon. Místo do obrazovky nebo na retinu jsem se díval na ten namazanej krajíc chleba a večeřel jsem.
Pak jsem se přesunul do pokoje a otevřel jsem si plechovkovou plzeň a tak jak jsem přišel z práce jsem sebou jebnul na postel. Jedno, jestli byla ustlaná, rozestlaná, nebo v jakém stavu vlastně byla... Podstatné bylo, že jsem tam sebou fláknul na záda, ruce jsem měl podél těla, v pravačce plechovku a cítíl jsem, jak aktivně relaxuju. Jak všechno ze mě odplouvá. Měl jsem mozek v režimu nothing. A nahlas jsem si co minutu opakoval: to je ale pauzička. Po té šílené (ale krásné) třítýdenní jízdě to bylo dokonalé uvolnění.
Při vyslovování té jednoduché věty a při vědomí, že se na mě nehrnou žádné informace, jsem dokonale relaxoval mysl. To je pauzička!
To je pauzička.
úterý 20. listopadu 2012
pátek 9. listopadu 2012
Am I All Over It Now?
Skvělá píseň s ještě lepším textem ze života
Kolikrát jste se ocitli v podobné situaci :-)? Nebo jste si mysleli, že jste se ocitli v podobné situaci?
Kolikrát jste se ocitli v podobné situaci :-)? Nebo jste si mysleli, že jste se ocitli v podobné situaci?
Tagy:
jamie cullum,
videoklip
pondělí 5. listopadu 2012
Ach, ty tristní služby v České republice... :-(
Úvaha nad stavem služeb v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.
Máme demokracii, svobodu, můžeme svobodně cestovat. Už nečekáme ve frontě na banány (teď čekáme na Apple produkty...). Máme internet, lepší auta s klimatizacemi a tempomaty, která umí sama zaparkovat; komfortnější vlaky a konečně konkurenční prostředí na železnici, lobbismus, podplatitelné politiky. Obrovská nákupní centra a obrovské multiplexy, všechny ty rychložrádelny, bulvár. To všechno máme.
Všimli jste si, že co do hardwaru ve službách máme prakticky to, co má západ? Co nám ve službách tristně chybí? "Software" služeb. Naprosto příšerná je úroveň obsluhy ve službach. Prakticky napříč všemi typy služeb. Od učitelů autoškoly po prodavače občerstvení v zoo...
Všude dnes a denně narážíme na neochotné znechucené drzé nepřijemné lidi. Ve vlaku, v autobusu, u okýnka v kině, v hospodách a restauracích, v supermarketech, v práci...
Myslíte si, že to snad je pořád tou havlovskou blbou náladou? Opravdu pořád? Je mi jedno a nezajímá mě, že prodavačka v obchodě má osobní problémy. Nezajímá mě, že slečna servírka je v hospodě jen na brigádě. Nezajímá mě, že řidičovi autobusu manželka odmítla ráno dát.
Do zaměstnání bychom si neměli tahat osobní problémy. Tím spíš, pokud pracujeme s lidmy, či jsme v kontaktu se zákazníky.
Jak je možné, že si majitel restaurace/hospody drží v podniku neochotnou/drzou servírku, která na kontrolní otázku hostům, jak se má, odpoví, že ji práce sere? Jak je možné, že při reklamaci bot vás prodavačka ani nepozdraví? Jak je možné, že při přání placení zvlášť v hospodě, nahodí obsluha neuvěřitelně kyselý pohled a ještě odsekne: "to jste mi měli hlásit dřív..."?
Vědí o tomto chování těchto zaměstnanců majitelé podniků, či jejich přímí nadřízeni? Pokud to vědí, proč s tím nic neudělají? Pokud to nevědí, není to snad špatně a chyba?
Byl jsem už leckde v Evropě, měl jsem to štěstí poznat i Spojené Státy. Přicházel jsem do styku se zaměstnanci nejrůznějších služeb takřka v kteroukoliv denní či noční dobu jak s běznými přáními, tak i při řešení nejrůznějších problémů či komplikací. V 80 procentech jsem se setkával s příjemným ochotným profesionálním přístupem.
Proč mě v České republice vždy překvapí až vykolejí, že se mnou někdo jedná mile a profesionálně? Přece by k tomu překvapení mělo spíš docházet v opačných negativních zkušenostech. Proč je člověk tak nějak nepřirozeně šťasten, když mu prodavač ochotně pomůže? Vždyť tohle by měla být přece naprostá samožrejmost!!!
Je jedno, jestli jde o prodej banánů nebo automobilů. Přece oboum majitelům jde o jedno: o snahu maximalizovat zisk a tedy o to, aby zákazník přišel zase. V jakém případě zákazník příjde zase? Pokud je spokojen. Kdy doporučí službu dalším lidem? Pokud je spokojen.
Je to tak jednoduché a přece to u nás tak zásadně nefunguje. Pojďme to změnit! Ano, můžeme! Hádejte jak...
Máme demokracii, svobodu, můžeme svobodně cestovat. Už nečekáme ve frontě na banány (teď čekáme na Apple produkty...). Máme internet, lepší auta s klimatizacemi a tempomaty, která umí sama zaparkovat; komfortnější vlaky a konečně konkurenční prostředí na železnici, lobbismus, podplatitelné politiky. Obrovská nákupní centra a obrovské multiplexy, všechny ty rychložrádelny, bulvár. To všechno máme.
Všimli jste si, že co do hardwaru ve službách máme prakticky to, co má západ? Co nám ve službách tristně chybí? "Software" služeb. Naprosto příšerná je úroveň obsluhy ve službach. Prakticky napříč všemi typy služeb. Od učitelů autoškoly po prodavače občerstvení v zoo...
Všude dnes a denně narážíme na neochotné znechucené drzé nepřijemné lidi. Ve vlaku, v autobusu, u okýnka v kině, v hospodách a restauracích, v supermarketech, v práci...
Myslíte si, že to snad je pořád tou havlovskou blbou náladou? Opravdu pořád? Je mi jedno a nezajímá mě, že prodavačka v obchodě má osobní problémy. Nezajímá mě, že slečna servírka je v hospodě jen na brigádě. Nezajímá mě, že řidičovi autobusu manželka odmítla ráno dát.
Do zaměstnání bychom si neměli tahat osobní problémy. Tím spíš, pokud pracujeme s lidmy, či jsme v kontaktu se zákazníky.
Jak je možné, že si majitel restaurace/hospody drží v podniku neochotnou/drzou servírku, která na kontrolní otázku hostům, jak se má, odpoví, že ji práce sere? Jak je možné, že při reklamaci bot vás prodavačka ani nepozdraví? Jak je možné, že při přání placení zvlášť v hospodě, nahodí obsluha neuvěřitelně kyselý pohled a ještě odsekne: "to jste mi měli hlásit dřív..."?
Vědí o tomto chování těchto zaměstnanců majitelé podniků, či jejich přímí nadřízeni? Pokud to vědí, proč s tím nic neudělají? Pokud to nevědí, není to snad špatně a chyba?
Byl jsem už leckde v Evropě, měl jsem to štěstí poznat i Spojené Státy. Přicházel jsem do styku se zaměstnanci nejrůznějších služeb takřka v kteroukoliv denní či noční dobu jak s běznými přáními, tak i při řešení nejrůznějších problémů či komplikací. V 80 procentech jsem se setkával s příjemným ochotným profesionálním přístupem.
Proč mě v České republice vždy překvapí až vykolejí, že se mnou někdo jedná mile a profesionálně? Přece by k tomu překvapení mělo spíš docházet v opačných negativních zkušenostech. Proč je člověk tak nějak nepřirozeně šťasten, když mu prodavač ochotně pomůže? Vždyť tohle by měla být přece naprostá samožrejmost!!!
Je jedno, jestli jde o prodej banánů nebo automobilů. Přece oboum majitelům jde o jedno: o snahu maximalizovat zisk a tedy o to, aby zákazník přišel zase. V jakém případě zákazník příjde zase? Pokud je spokojen. Kdy doporučí službu dalším lidem? Pokud je spokojen.
Je to tak jednoduché a přece to u nás tak zásadně nefunguje. Pojďme to změnit! Ano, můžeme! Hádejte jak...

Tagy:
na vážno
neděle 4. listopadu 2012
sobota 27. října 2012
Význam finančních rezerv
Slyšeli jste někdy o tom, jak je důležité mít finančni rezervy? A v jaké výši?
Odborníci přes finance radí, že by měl mít každý na osobním účtu ideálně neustále tři čisté platy. Někteří dokonce hovoří o pětinásobku čisté měsíční mzdy.
Na co je to dobré? V dnešní turbulentní době například na to, když člověk náhle ztratí zaměstnání. Pokud máte takovou rezervu, prakticky nic se neděje, můžete normálně existovat dál bez nutnosti nějak výrazně měnit svoje životní návyky. Můžete s klidnou hlavou hledat nové pracovní uplatnění. Pochopitelně se finanční rezerva hodí například i v případě dlouhodobější nemoci.
Myslím, že zásadní předpoklad, jestli si někdo uvědomuje nutnost rezerv, je ten, jestli člověk žije jen přítomností, nebo se díva do delší či kratší budoucnosti. Ti, kteří v den výplaty propálí polovinu a týden před další už chroustají suchej chleba, si rezervy tvořit nebudou, ne často proto, že by nemohli, ale že prostě nechtějí.
Jak ostře se to tluče navíc s faktem, že si ještě spousta občanů neuvědomila fakt, že brát si spotřebitelské úvěry na dárky či dovolenou často smrdí slušnou dluhovou spirálou...
Proč o tom píšu? Protože chca nechca se na nás valí Vánoce. Pro mě osobně svátky klidu, ideálně hezkého sněhu (kéž), pravého vonícího stromku, cukroví, svařáku, uzenýho, znojemských okurek a ještě většího semknutí rodiny. Pro spoustu lidí v dnešní době stres, komu jaký dárek se bude pořizovat a stres z případné adekvátnosti a hodnotnosti dárku... Nechť.
Jako člověk s ekonomickým vzděláním a skutečně velkou mírou odpovědnosti v této oblasti musím říct: ano, utrácení podporuje a rozhýbává ekonomiku. Rozhýbávat ekonomiku před Vánoci na dluh díky spotřebitelským úvěrům, je však nezdravé rozhýbávání ekonomiky. U (nejen) těchto úvěrů totiž platí dvojnásob, jestli si ho člověk může vlastně dovolit... Ruku na srdce.
Odborníci přes finance radí, že by měl mít každý na osobním účtu ideálně neustále tři čisté platy. Někteří dokonce hovoří o pětinásobku čisté měsíční mzdy.
Na co je to dobré? V dnešní turbulentní době například na to, když člověk náhle ztratí zaměstnání. Pokud máte takovou rezervu, prakticky nic se neděje, můžete normálně existovat dál bez nutnosti nějak výrazně měnit svoje životní návyky. Můžete s klidnou hlavou hledat nové pracovní uplatnění. Pochopitelně se finanční rezerva hodí například i v případě dlouhodobější nemoci.
Myslím, že zásadní předpoklad, jestli si někdo uvědomuje nutnost rezerv, je ten, jestli člověk žije jen přítomností, nebo se díva do delší či kratší budoucnosti. Ti, kteří v den výplaty propálí polovinu a týden před další už chroustají suchej chleba, si rezervy tvořit nebudou, ne často proto, že by nemohli, ale že prostě nechtějí.
Jak ostře se to tluče navíc s faktem, že si ještě spousta občanů neuvědomila fakt, že brát si spotřebitelské úvěry na dárky či dovolenou často smrdí slušnou dluhovou spirálou...
Proč o tom píšu? Protože chca nechca se na nás valí Vánoce. Pro mě osobně svátky klidu, ideálně hezkého sněhu (kéž), pravého vonícího stromku, cukroví, svařáku, uzenýho, znojemských okurek a ještě většího semknutí rodiny. Pro spoustu lidí v dnešní době stres, komu jaký dárek se bude pořizovat a stres z případné adekvátnosti a hodnotnosti dárku... Nechť.
Jako člověk s ekonomickým vzděláním a skutečně velkou mírou odpovědnosti v této oblasti musím říct: ano, utrácení podporuje a rozhýbává ekonomiku. Rozhýbávat ekonomiku před Vánoci na dluh díky spotřebitelským úvěrům, je však nezdravé rozhýbávání ekonomiky. U (nejen) těchto úvěrů totiž platí dvojnásob, jestli si ho člověk může vlastně dovolit... Ruku na srdce.
úterý 23. října 2012
Co zachytil Shazam I.
Kdybych měl vyzdvihnout teď jednu iOS aplikaci, která mě naprosto fascinuje, často ji používám, je neuvěřitelně praktická a zábavná - je to Shazam
Kolikrát jste seděli v hospodě/restauraci a slyšeli jste písničku, kterou znáte dobře, ale nevybavíte si její název nebo interpreta? Tohle se muselo stát jednou přece každému. Shazam umí nascanovat pár sekund songu, odeslat vzorek a porovnat ho on-line s výsledky databáze a za pár vteřin dostanete výsledek. No, co vám budu vyprávět, vy, co znáte Shazam, víte... Vy, co neznáte, tuhle aplikaci definitivně potřebujete!
Rozhodl jsem se čas od času nasázet sem songy, které jsem za určité období nascanoval. A vězte jedno, vždy to budou neskutečné hity. Vždy!
#1
#2
#3
#4
#5
#6
#7
#8
#9
#10
Kolikrát jste seděli v hospodě/restauraci a slyšeli jste písničku, kterou znáte dobře, ale nevybavíte si její název nebo interpreta? Tohle se muselo stát jednou přece každému. Shazam umí nascanovat pár sekund songu, odeslat vzorek a porovnat ho on-line s výsledky databáze a za pár vteřin dostanete výsledek. No, co vám budu vyprávět, vy, co znáte Shazam, víte... Vy, co neznáte, tuhle aplikaci definitivně potřebujete!
Rozhodl jsem se čas od času nasázet sem songy, které jsem za určité období nascanoval. A vězte jedno, vždy to budou neskutečné hity. Vždy!
#1
#2
#3
#4
#5
#6
#7
#8
#9
#10
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)