sobota 3. ledna 2009

Co se loni (ne)povedlo

Strhující výčet mých loňských výher i proher, podařených i prosraných věcí, pozitiv a negativ. Malé ohlednutí zpět, než člověk udělá tlustou čáru, je důležité. Sebereflexe je důležitá. Pochvala za podařené věci je důležitá. Uvědomění si vlastních chyb je ještě (!) důležitější.

Studijní rok. Škola je až na prvním místě. Zabírá mi největší část času. Je to věc, které se věnuju nejvíc a nejvíc se ji i letos věnovat budu. Loni jsem překročil první větší schod. Makro II. Byl to těžký krok, ale nakonec se to podařilo. Ostatní předměty šly poměrně hladce. Začal jsem lehce sepisovat diplomku. Děs, utíká to pekelně rychle... S Vladimírem jsme naší katedře vyšli vstříc a udělali jsme si takové malé turné po gymplech, kde jsme maturitním ročníkům prezentovali výhody našeho oboru. Očekáváme od vedení katedry velkou adoraci :-))). V zápočtovém předvánočním týdnu se mi podařilo sfouknou tři zkoušky - italštinu za lidovku :-) a další dvě v předtermínech za jedna a za jedna mínus. (Dobře já!) Naopak jsem neudělal zápočet z mikra II, takže teď v lednu proběhne oprava. Málo jsem se učil, málo... Musím přidat.

Hudební rok. Nepovedl se loni žádný hudební open air. Z několika důvodů. Po programovém namlsání Sázava Festu 2007, na kterém bylo hvězdé obsazení, se nám loňský rok nezdál tak hvězdný. Nějak nám přišlo, že abychom viděli to, co v roce 2007, museli bychom objet fesťáků několik a na to nebyl čas. Pak jsem taky dost musel dřít doma a koneckonců se i učit makro na zářiovou zkoušku. Nicméně i tak jsem s kamarády obrazil několik velmi krásných koncertů. Do své hudební sbírky jsem přidal letos rekordní počet kompaktních disků, rozšířil jsem ji o více než 40 titulů. Těm, co si stále myslí, že originály jsou předražené, musím podotknout, že průměrná cena, za kterou jsem kompakty kupoval, byla 180 Kč. Zdá za vám to za originál stále hodně? (Nakupovat je třeba umět.) Těžko říci, kdo mě hudebně nejvíce potěšil, ale za všechny musím určitě jmenovat George Bensona, Brada Mehldaua, J.A.R., Navigators, Robert Balzar Trio, Tata Bojs, Candy Dulfer a liberecký Big Band.

Osobní život. Tak tam se nepovedlo takřka vůbec nic :-D. Velké mezery a tedy velký potenciál na zlepšení :-)))). Jediné, co stálo (a mohlo do budoucna možná stát) za něco, jsme oba svým dílem s Klárou pokazili. Nasekal jsem několik chyb sám za sebe, které mě do dneška mrzí, ale poučil jsem se z nich. Aspoň bylo krásných těch pár týdnů v první čtvrtině roku. Zas na druhou stranu jsem rád, že jsem se nepouštěl zbytečně do ničeho nesmyslného (kde bych zbytečně porušoval nějakou svou představu či zásady), jen abych se do něčeho pustil. To mi za to nestojí a do budoucna ani stát nebude. Neustálé dotazy široké rodiny na každé společné oslavě, kdy už jsi na oslavu někoho přivedu, mě sice už lehce uvádění do tranzu, leč budu to muset prostě vydržet ;-).

Pohybové aktivity. Na kole jsem byl jen jednou, když jsem na podzim dělal závěr na běžeckém závodě Janovských 11 a 19 km. Nejhorší moje životní sezóna, největší moje cyklistická ostuda, za kterou jsem rud ještě nyní až na zadku. Nevím, jestli má smysl se vymlouvat na stále náročnější studium, pracovní vytížení a nepřející počasí... Nedostatek času, počasí i moje studium se projevilo i do výletu do Alp, kde jsme si střihli vlastně jen tři třítisícovky. Nicméně Alpy jsou nádherné, co naplat. Tam si to vždycky užiju a nemusej se vždy trhat rekordy. Stejně jako běhání v lese nad barákem na Černostudničním hřebenu. Když už nic, tak jsem se aspoň snažil chodit nějak pravidelně běhat. Buď sám, s Pavlem či s rodičem :-).

Ostatní drobnosti. Mezi další statistická čísla připojme například patří přes 9000 vycvaknutých fotek (z nichž se na rajče účet dostalo přes 2300). Nutno dodat, že jsem cvakal. Fotografovat asi teprve začnu ;-). No a taky, tamtadadá: 752 vypitých piv (plechovek, točených a lahvových), čímž jsem postaral o růst průměrného počtu vypitých piv na hlavu v České republice. 700. pivo bylo toto.

Na novém blogu jsem zatím zveřejnil přes 40 příspěvků, nejčastěji ze života, z hudebního soudku a koneckonců i téma ženy jsem docela propral :-). Zanechali jste tu přes 180 komentářů, takže vám pravidelným i nepravidelným patří mé díky.

Na Silvestra 5 minut před koncem roku 2008 jsem se postaral také a zadělal si na další jizvu na svém těle - tentokrát na malíčku. K jizvě na čele tak přibyla další :-). Nicméně na jizvy holky brutálně letěj a to je na tom asi jediné fajn :-D.

Do komentářů můžete přihodit to, co se případně (ne)povedlo vám :-).

1 komentář:

  1. Miso, co se Ti stalo? Rikas malicek? Tak proc Ti dali do sadry skoro celou ruku? :P

    Ja jsem na rok 2008 docela hrda a doufam, ze dalsi rok (rok Buvola) bude nemene tak uspesny. Jen kdybych ty statnice porad nevalila pred sebou jak hovnival kulicku :(. Ale letos nam to oboum urcite vyjde ;).

    OdpovědětVymazat